Milý Richarde a ženy-in,

skutečně existuje zvíře, kterého se bojím. Ale šíleně! Nemám je ráda už od dětství a nikdy mít ráda nebudu. Jde o hmyz, veškerý bodavý - vosy, sršně, včely.

Samozřejmě, mé okolí o mém panickém strachu z vos ví, a to včetně mého manžela. Jenže, znáte mužské. :o) Všechno je pro ně veliká legrace. A tak když jsme jednou (ještě před svatbou) u něj trávili příjemné odpoledne a jemu se během vaření kávy v kuchyni podařilo chytit a zneškodnit vosu, dostal úžasný nápad. Mrtvou vosu přinesl ke mně a začal mě s ní „jako" strašit. Ta zábava! Strkal mi to strašlivé zvíře k obličeji a měl z toho srandu.

Ano, věděla jsem, že je vosa mrtvá a že můj přítel jen dělá legraci. Jenže, byla to VOSA. A tak když nepřestal, i když jsem mu odstrkovala ruku s tou věcí, vmáčknutá do opěradla křesla a už bez možnosti někam uhnout, najednou, ve zlomku vteřiny, aniž bych chtěla a mohla to nějak ovlivnit, zadržet, jsem místo smíchu začala brečet. Nevím, kdo byl v tu chvíli víc v šoku, jestli já z vosy, nebo přítel z mé nečekané reakce. Ale nemohla jsem dělat nic, jen jsem se třásla a nezadržitelně a vzdor všemu rozumu brečela, nešlo to zastavit, i když jsem chtěla.

Od té doby se mi už taková hysterická reakce nepřihodila. Je taky fakt, že manžel si tu příhodu zapamatoval, a dokonce se z ní poučil :c) a straší mě něčím méně strašidelným. Protože, sranda musí být, ale až taková zase ne! :o))

Z.


Ano, ono s fóbiemi je neradno si zahrávat... To by se mohlo jednomu i nevyplatit. Ještě štěstí, že jste v pořádku. A štěstí měl i manžel, že jste jej nezabila nebo tak nějak.:)

Máte také fóbie z hmyzu? Napište nám na adresu redakce@zena-in.cz!

Reklama