Vánoční rituály? Pamatujete, když jsme si o nich říkali? Zkuste si je jako tehdy, jestli se nebojíte. Možná si na článek vzpomenete. Nechci mentorovat a obviňovat křesťany, ale drtivá většina „vánočních hororů“ má původ právě v raném křesťanství. Účel světí prostředek a lidé pěkně půjdou ke zpovědi.

christmas

Budou klepající se rukou plnit pokladničky a na slovo poslouchat. S představou, že do roka umřu, budu asi mnohem odevzdanější ovečka...

Kdyby měly vánoční svátky proběhnout striktně podle pravidel a zvyků, byli bychom všichni adepty na celé týmy lékařů, psychiatrů a hlavně hrobníků. Téměř každý zvyk, provázející tento čas, totiž smrdí průšvihem, neštěstím a smrtí.

Když nepočítám hořící stromek, zaseknutou kost v krku, návštěvu Jehovistů, spálenou vánočku či žárovičky od „Li-Čonga“, Štědrý den si lze úspěšně zkazit i brutálními obyčeji...

Jen do toho, zkuste je!

Zaručuji, že Štědrý den prožijete v neustálém stresu, strachu z neštěstí a večer půjdete spát tak zblblí, že se možná zapomenete i pomodlit.

Zariskujete už po ránu

Na Štědrý den je třeba pro hojnou úrodu sníst ráno lžíci hrachu. Bezva nápad. Takhle pěkně na lačno zhltnout lžíci hrachu, to budete muset zazdít hned několika živými jogurty, aby vám vaše zažívání odpustilo.

Když hospodyně připálí vánočky, bude o Vánocích stonat. Stresující faktor hned dopoledne. To by bylo smutné, onemocnět o svátcích. Nejlépe by tedy bylo tábořit u trouby, a ani se od ní nehnout. Jenže kdo bude dělat zbytek? Nezbývá než doufat.

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Kdo bude ochutnávat, co se uvaří? No snad to zvládnete po paměti.


Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal.
To by se dalo, není-li tím chlívem myšlen i dětský pokoj po nájezdu nedočkavých a postících se hladových dětí.

Na Štědrý den se nesmí prát ani šít a plést, přináší to smůlu a neštěstí do domu. Stejně na to, Bohu dík, zpravidla není čas. Ovšem ani viset prádlo nesmí. To by se vám do roka mohl někdo z rodiny oběsit.

Na Štědrý den, když se chce dívka do roka vdát, musí si opatřit devět patek z vánočky. Těžko máte doma devět vánoček. O zábavu je postaráno. Už vidím, jak vysvětlujete hlídce městské policie, přivolané ochrankou samoobsluhy, že vaše ratolest není mdlého rozumu ani kriminální povahy.

Na Štědrý den si schovejte rybí měchýřek a dejte usušit. Pak jej rozšlápněte. Jestliže měchýřek hlasitě nevybuchne, rodinu postihne velké neštěstí.

 

Přitvrdíme

Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře. Tak to už může s někým pořádně hodit. Doporučuji pro jistotu vůbec nerozsvěcet.


Připomíná-li vaše lodička ze skořápky ořechu plavbou Titanik, umřete.
Škoda.



Jablko tupým nožem upižláno vám naservíruje pěkný kříž. Začněte si šít rubáš
. Ale až zítra. Dnes se to nesmí. Ale teď už je to stejně jedno.


Pokud se vám nepodaří vylít si olovo do bačkor
, doufejte, že si neulijete například nevzhlednou obludu, značí těžkou nemoc, nebo také kosu či kříž, případně tvar rakve. To už ani nemá smysl házet botou. Máte to spočítané.

Štědrovečerní hostina

  • Před zasednutím ke sváteční večeři, pokud ještě máte po tom všem chuť k jídlu, si pro jistotu omotejte nohu stolu řetězem. Nemáte-li ho, musíte se smířit s faktem, že s vámi možná večeří i zlí duchové.  
  • Nesmí vás být lichý počet, jinak... vždyť víte.
  • Když někomu upadne lžíce, čeká ho neštěstí.
  • Jestliže jste zapomněli dát jednomu členu rodiny příbor, ať raději jí rukama a polévku vypije z talíře. Hlavně nikdo nevstávejte, jinak... jasně, jdete pod kytky.

Lze si vypomoci a pro všechny případy si ke stolu natáhnout pevnou linku, vzít si mobil, sednout si na nočník a nechat otevřené domovní dveře. Ještě mě napadá jezdící židle... :)

Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv. Ovšem nedupat po ní, a pro jistotu ať není moc ostrá. V případě nehody nesmíte vstát, čili můžete v krajním případě vykrvácet už u stolu. Z přitažené pevné linky lze ale zavolat pohotovost. Pokud doktor právě nevečeří, máte ještě šanci.

O půlnoci oživne příroda a zvěř mluví lidským hlasem. Ale pozor, kdo by ji zaslechl, neušel by krutému osudu. To je pravda. Slyšet svého psa, jak čile komunikuje se smrčkem, to opravdu zavání mrtvicí. Nelezte ven a pro jistotu ani k oknu!

Když jsem pro vás všechny tyhle morbidní zvyklosti sestavovala, napadlo mě, jestliže dříve lidé všechny tyto obyčeje dodržovali, kde proboha vzali Vánoce svůj přívlastek „svátky klidu a míru“?

Jak to, že lidé raději nezůstali u pohanských svátků 21. 12., kdy si pouze dali hubana, nazdobili venku strom a upekli pletánky, které pak rozdávali mezi sebou?

Proč strčili hlavu do oprátky v podobě zákazů, strašidelných proroctví a smrti?

Dobře, že máme tohle odžité.

Rozumný člověk přece ví, že kdyby si nohy i ruce urazil při tom všem dodržování všech tradic, i kdyby se nadosmrti zadlužil nákladností všech dárků, běhal do kostela na všechna shromáždění a mše, včetně té půlnoční, kdyby denně plnil pokladničku a zpovědník měl z něho ucho jako květák, kdyby měl doma stromeček větší než na Staroměstském náměstí, kapra snědl i s kostmi a kdoví co v rámci víry neprováděl, Kristu se tím nezavděčí. 
                                                     

Ať jsou vaše Vánoce bez slz, beze strachu, výčitek a zklamání, bez hrůzných představ budoucích katastrof, a ať je v nich co nejvíce lásky, upřímných slov i přání. Slunovrat nebo Vánoce, kapr nebo řízek, sám nebo s rodinou, jen ať je vám příští týden hezky!

Reklama