Jelikož jsem single, často se dívám kolem sebe a pozoruji mužské plemeno, jenže někde se asi musela stát chyba. V poslední době potkávám spíše takové náhražky mužů, které připomínají líbivé slečny. Někde je asi něco špatně...

Nejdříve jsme nadávaly na sarkastické poznámky mužů u věcí, které nám přišly dojemné, třeba u takového klasického slaďáku, kdy nám z oka ukápne slzička, a oni prostě za boha nemůžou pochopit proč. Čím dál více jedinců opačného pohlaví ale mluví ve zdrobnělinách, bojí se hororů, brečí u romantických filmů, již na první schůzce nás drží za ruce a žmoulají nám je do modra.

metrosexual

Vážně tohle chceme? Kam se poděl „opravdový“ chlap?

Když jsem toto téma nadhodila svým kamarádkám, byla jsem v naprostém údivu, kolik z nich potkalo takového „mužského“. Jedna z nich se rozpovídala o tom, jak jí její nový amant psal zprávy typu: „Posilám své holšišce pusinešku na šelíčko...“ Svým způsobem mě to neskutečně pobavilo a šokovalo zároveň. Ano, sice jsme my ženy něžná stvoření, ale to přece neznamená, že s námi musí mluvit jako s batoletem, šišlat by se tedy nemělo ani na miminka, natož na dospělého jedince. Takže jsem se ani nedivila, že kamarádka ho odpálkovala dřív, než ještě k něčemu mohlo dojít.

Dalším pro mě podivným případem je můj kamarád, který si prostě občas zajde koupit něco pěkného do dámského oddělení. Když jsem se ho zeptala proč, jasně mi odpověděl, že dává rád na obdiv svou muskulaturu a líbí se mu střihy triček šité speciálně pro ženy. Ještě podotknu, že jeho orientace není „čtyřprocentní“, neustále je samá ženská. Nemám nic proti mužům, kteří o sebe dbají, ale všeho s mírou. Ať si klidně dojde na manikúru, upravené nehty jsou fajn, ale fixovat si obočí a nosit u sebe transparentní pudr, aby se neleskl, je teda vážně přes čáru.

Ostřikovač, ostřikovač... kde to asi je?

Nejde jen o vizuální stránku, ale oni nám muži v poslední době začínají pokulhávat i v manuálních dovednostech. Mám za sebou pár vztahů a musím uznat, že mám asi to „štěstí“ na takové nepoužitelné týpky, myslím teda, co se týká výměny žárovek, opravení nesplachujícího záchodu, ucpaného dřezu... hasák je pro ně naprosto novým slovem.

Nejvíc mě však dostalo, když jsem jednomu z nich řekla, jestli by mi mohl dolít vodu do ostřikovače, on se podíval, s hrdostí pronesl: „Jasně, kotě!“ otevřel kufr a koukal jak Alenka v říši divů, kde se asi takový ostřikovač může nacházet. Teď mi to přijde neskutečně vtipné, nicméně tehdy jsem koukala úplně stejně. Sice mi někdo může oponovat, že od čeho jsou tady instalatéři nebo jiní opraváři všeho druhu, že kdyby všichni všechno uměli opravit, neměli by pak tito odborníci co do pusy, ale já vážně nechci „chlapa“, co při pohledu na upadlou kliku omdlí, to zvládám bravurně sama.

Setkala jste se už s někým takovým? Nebo máte doma svého Ferdu Mravence, práce všeho druhu?

Reklama