Zdraví

Z mrtvice se nevyspíš, hlásá druhý ročník kampaně Čas je mozek

Čeští lékaři poskytují pacientům s cévní mozkovou příhodou (neboli mrtvicí) špičkovou péči, která výborně obstojí i v celoevropském srovnání. Přesto ale u nás právě tato diagnóza patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Lidé totiž často podcení prvotní příznaky a k lékařům přijedou pozdě. Zákeřnost mrtvice, stejně jako boj lékařů a pacientů s tímto onemocněním, připomíná Světový den mrtvice (29. října). Při této příležitosti startuje druhý ročník kampaně Čas je mozek, který lékaři zahájili 25. října v Praze velkou osvětovou akcí pro veřejnost.

Mrtvice v 85 % případů vzniká ucpáním mozkové tepny krevní sraženinou. K jejímu odstranění lékaři obvykle volí trombolýzu, tedy podání léku na ředění krve. V Česku je ale hojně využívána i nejmodernější metoda léčby mrtvice, tzv. mechanická trombektomie, která spočívá ve vyjmutí sraženiny pomocí katetru zavedeného přes tříslo až do mozku. Podle statistik se v roce 2015 v celé Evropě touto metodou léčilo 1-2% pacientů. V tuzemsku tak ovšem bylo léčeno 4,22 % pacientů. To je druhý nejlepší výsledek v Evropě – před Českem je pouze Německo.

„Není pochyb o tom, že péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou má u nás skvělou úroveň. Stále je však nutné, aby se veřejnost naučila příznaky mozkové mrtvice rozeznat. Jen tak mohou lékaři začít s léčbou včas,“ upozorňuje MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky UK 2. LF a FN Motol a předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Když Čas je mozek

Mezi základní příznaky cévní mozkové příhody patří pokleslý koutek na tváři, ochrnutí končetin nebo porucha řeči, což si lidé mohou spojovat s únavou či krátkou indispozicí. „Velmi obvyklé je, že prvotní symptomy mrtvice člověk podcení a jednoduše se z nich pokusí vyspat. To je ale vůbec to nejhorší, co může udělat,“ varuje primář Tomek.

Ztrácí se tím čas, který je v případě mrtvice naprosto zásadní. „Po propuknutí příznaků mrtvice má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. Platí ale, že čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím lépe. Již po prvních pěti minutách totiž mozkové buňky začínají kvůli nedostatku kyslíku odumírat a po několika málo minutách či hodinách je mozek nenávratně poškozen,“ vysvětluje primář Tomek. Jestliže mrtvice udeří, měla by se podle odborníků rychle zavolat záchranná služba, která pacienta převeze ke specialistům.

I na to se snažila upozornit akce v Praze na Andělu, kterou začal druhý ročník osvětové kampaně Čas je mozek. Návštěvníci velkého stanu zde mohli narazit na rozestlanou postel s jasným vzkazem: „Z mrtvice se nevyspíš! Volej 155!“. Zatejpováním končetin se lidé alespoň na malou chvíli mohli vcítit do role těch, jimž mrtvice přivodila částečné ochrnutí. O nemoci se dozvěděli řadu zajímavostí prostřednictvím soutěžních kvízů a rozhovorů s lékaři. A vyzkoušeli si také, jaké to je, když člověk v důsledku mrtvice špatně vidí. K tomu sloužily speciální brýle simulující různé zrakové vady.

Mrtvice v pětadvaceti letech

mládíSe ztrátou levého zorného pole se po mrtvici potýká paní Zuzana Slavíčková. Vedla aktivní život, pravidelně sportovala, mrtvice ji však nečekaně zasáhla v pouhých pětadvaceti letech. „Byla jsem v práci, když v tom se mi zatmělo před očima a uvědomila jsem si, že mi současně brní levá ruka a noha. Chtěla jsem levou rukou otevřít dveře, ale nedokázala jsem to,“ popisuje Zuzana. V tu chvíli se bála, že zemře. Její nadřízený naštěstí jednal pohotově a okamžitě zavolal záchranáře. 

Zuzaně velmi pomohlo, že se jí dostalo odborné péče relativně rychle poté, co mrtvice udeřila. Přesto jí lékaři řekli, že na levou část zorného pole zůstane doživotně slepá a na vlastní nohy se při pravidelném cvičení postaví do dvou let. S tím se ale nesmířila a díky poctivě prováděným rehabilitacím vstala z vozíčku mnohem dříve – už za jeden měsíc. Po dvou letech od mrtvice se navíc rozhodla, že chce mít dítě. Těhotenství jí lékaři rozmlouvali, obávali se totiž rizika trombózy, které v jiném stavu stoupá. Zuzana si tak po celou dobu těhotenství musela píchat injekce s lékem na ředění krve. Kromě této komplikace a běžných ranních nevolností ale proběhlo devět měsíců bez potíží a porodila zdravou holčičku.

polibek„Prvních šest měsíců mi manžel musel pomáhat s přebalováním, oblékáním a také koupáním miminka, pak už jsem to zvládala i sama. Hodně mi ale pomáhala moje rodina, jejich podpora je pro mě strašně důležitá,“ říká Zuzana. Dodnes musí neustále rehabilitovat a v důsledku vadného zraku má místy potíže s pohybem a orientací. Vlastní bojovností a optimismem se ale dokázala vrátit do normálního života. 

 

   
26.10.2016 - Zdraví - autor: (red)

Komentáře:

  1. avatar
    [1] SNÍŽEK [*]

    Zuzana je bojovnice a má hodného manžela,přeju jim hodně štěstí Sml59

    superkarma: 0 26.10.2016, 15:57:23

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme