Reklama

Děkuji všem, co dnes přispěly k tématu dne, uteklo mi to jako voda a vysílen jdu domů léčit bacila. Ještě před tím však jedné z vás pošlu kytici.

Dnešek byl naprosto brilantní, co se týče relativity času. Ani jsem se nenadál a je půl čtvrté odpoledne. To je tak, když se na člověka navalí kus práce.

Ano, je to jasně o úhlu pohledu. Takový horník po šichtě by přišel a zeptal se: „a co jsi vlastně celý den dělal?“  A já bych při pohledu na něj a jeho špinavé, upracované pracky jen tiše dutal.

Ale z mého pohledu, jsem dnes narubal hromadu textu. Až si sám připadám divný, že se těším, až si lehnu do postele, udělám si čaj s rumem a citronem a budu se potit a číst knížku.

Ale než to budu moct udělat, ještě musím odměnit tu z vás, která mne dnes nejvíc zaujala.

A věřím, že se mnou budete souhlasit, když odměnu pošlu čtenářce lalice. Ne za článek : Mé dobrovolnicví na geriatrii kamarádky nechápou, ale za to, že dělá, co dělá.

Má můj obdiv a může se těšit na poslíčka, který ji zavolá, kam ji má květinu donést.

k

Gratuluji Vám lalico!

Já se s vámi loučím. Zítra vás čeká Saša Stušková se svým duchařským tématem: Na dušičky s námi budou duchové

A se mnou se potkáte opět za týden. Ve čtvrtek nad tématem: Řešíte svou postavu kvůli svému muži? Nebo je Vám jedno, co si myslí…

Tak krásný zbytek větrného a deštivého dne…