Ač jsem prožila stěhování nedávno, zkusím si vzpomenout na jedno z těch starších.
Zalistovala jsem si ve svém net deníčku a tady máte malý obrázek jednoho stěhování z města na vesnici.

12. 6. 2004
Revoluce
Doma si připadám jak v prodejně ovoce a zeleniny. V našem případě to vypadá spíš na specializovanou prodejnu banánů. Samá krabice od banánů. Jsou moc šikovné, hodně se do nich vejde a dobře se skladují. Ale při balení 48. krabice jsem zapomínala na jejich výhody a spíš přemýšlela, jak udělat převrat v banánových republikách a donutit tamní obyvatelstvo, aby místo banánů pěstovali třeba rejži.
Při balení 65. krabice jsem byla již v transu nebo spíše v jakémsi nastupujícím pološílenství, které jak se později ukázalo, propuklo po přestěhování na chalupu.
Skříně se vyprazdňovaly a předsíň naplňovala k prasknutí. A já? Já jsem na veškeré dotazy: Jak se vede? odpovídala: "Krabice, samé krabice, všude krabice". Bohnice byly na dosah.

20. 6. 2004
Už je to tady
V den stěhování jsem raději sedla do prvního naloženého auta a odjela první. Nechtěla jsem se s bytečkem dlouho loučit. Zůstanou mi krásné vzpomínky.
Cestou mě dohonil zbytek naší stěhovací kolony, a tak jsme dojeli do našeho nového bydliště. Na chalupě jsme vyložili všechny krabice z aut a chlapi odjeli zpátky do Prahy pro další krabice, které dobalovala babička. S Eli jsme na chaloupce osiřely. Čekal nás křest ohněm – první noc na chalupě a hned samy. Brr. Bylo to děsně strašidelné. Všude tma jak v ranci, šustění listí, kvílení větru a lišky kroužící kolem chalupy všem vykecávaly: “To jsou ti rozmazlení Pražáci.“
Zkrátka fantazie pracovala na plné obrátky. Jakmile padla tma, zamkla jsem barák, napustila vodní příkopy okolo naší tvrze, natáhla samostříly a šla do hajan. Samozřejmě jsem do rána oka nezamhouřila.

30. 6. 2004
Budeme se znovu stěhovat?
Další dny přijížděla auta a vykládal se z nich nábytek, krabice a ostatní věci z bývalého domova. Začínala jsem se ptát, jestli opravdu stěhujeme jen nás, nebo jsme k tomu přibrali i sousedy. Při odpovědi, že je to jen a jen naše, jsem začala blednout a cítila jsem, že každou chvíli musím omdlít. Po čase to přerostlo téměř v hysterické záchvaty, které se střídaly se stavy naprosté apatie. Chtěla jsem zpátky do Prahy, odstěhovat se ke své milované babičce. Jediné, co mi v tom zabránilo, bylo to, že bych musela znovu balit.

2. 7. 2004
Z maxi do mini
Je to opravdu hrozné. Zkuste si představit stěhování pěti pokojů, dvou kuchyní, tří předsíní, dvou koupelen, jednoho wc, do tří pokojů, jedné kuchyně, jedné pidi koupelničky s wc dohromady a jedné verandy. Krabice nanoste dovnitř  a pak, když se tam ještě něco vejde, doplňte nábytkem. Zbude vám tak  30 cm chodbičky, abyste se mohli vůbec pohybovat po chalupě. Zbytek nábytku navršte před chalupu. Obraz stěhovací katastrofy máte před sebou. Kdo zkoukl naše stěhovací video, tak pravil, že tím místem právě musela proletět dobře mířená raketová střela.

 


Milá ženo-in,
váš poslední odstavec by se mohl stát námětem na zajímavou matematickou úlohu...

Reklama