Bulvár

Z manažerky řadovou účetní. A jsem vděčná!

Paní Jana (46) si žila na vysoké noze. Měla luxusní byt i auto, záviděníhodnou kariéru, mohla si dovolit utrácet za značkové oblečení z poslední kolekce, byla zvaná na VIP večírky s nákladnými rauty a nikdy ani na moment ji nenapadlo, že by se cokoliv v jejím životě mohlo změnit...

ucetni

„Znáte ten typ ženské: Ve vlasech tři odstíny melíru, na sobě kabát za dvacet tisíc, v ruce Vuittonku, a když se při odchodu z kanceláře srazí u výtahu s uklízečkou, ani jí neodpoví na pozdrav, natož aby oplatila úsměv. Tak to jsem byla já,“ začíná vyprávět svůj příběh paní Jana B. z Prahy, která ještě před třemi lety ve velké mezinárodní společnosti zastávala významný post marketingové manažerky. „Pravdou je, že jsem si to místo zasloužila. A než jsem se na něj dostala, hodně jsem dřela. Horší bylo, co to se mnou udělalo jako s člověkem. Začal mi být lhostejný život ostatních. Když jsem viděla nebo četla zprávy o lidech, kteří marně hledali práci, nudilo mě to. Připadalo mi, že se mně nic takového netýká a ani nikdy týkat nebude,“ vzpomíná Jana. Svůj manažerský plat utrácela, jak dnes přiznává, bezhlavě a mnohdy za naprosté zbytečnosti. Drahé parfémy, kabelky, boty i kosmetika byly naprosto pravidelnými výdaji. Pochopitelně čím luxusnější, tím lepší. Nábytek na míru? Zrcadlo do koupelny za třicet tisíc? No jasně! A co soukromý život? „Děti nemám. Na to nebyl čas. A vlastně ani chuť. Připadalo mi, že by mě příliš brzdily a omezovaly. Vlastně ani nebylo s kým si je pořídit. Když si na to dneska vzpomenu, žila jsem vlastně jen prací. Nic jiného mě nezajímalo. Ve volném čase jsem se probírala módními magazíny a pak vyrážela na „lov“ do obchodů. Taky jsem pravidelně chodila do kosmetických salonů a docela často jsem z pracovních důvodů navštěvovala různé recepce a party, kde se navazovaly užitečné kontakty. Brala jsem to ale jako povinnost. Žádná velká přátelství jsem nepěstovala. Vystačila jsem si sama. Taky jsem trpěla utkvělou představou, že když se se mnou někdo snaží blíže spřátelit, je to proto, že po mně pak bude něco chtít. A že bych někdy mohla potřebovat někoho já? Tak to mě nikdy ani nenapadlo. Nechápu, co jsem si myslela, že bude třeba za dvacet, třicet let. Pořád jsem měla za to, že jsem mladá a že je na všechno dost času...“

O svém vztahu s tehdejším přítelem paní Jana mluví jen velmi nerada. „Byl to sice dlouholetý, ale velmi volný svazek. Vlastně jsme spolu ani nebydleli. On nechtěl a mně to nijak zvlášť nevadilo.“ Přesto Jana přiznává, že v těžkých chvílích doufala v přítelovu oporu. Ta ale nepřišla.

Přišlo to jako blesk z čistého nebe: Výpověď

„Ještě nikdy v životě mě nikdy nikdo z práce nevyhodil. Vždycky jsem šla nahoru, krůček po krůčku... Jenže jednou si mě zavolali. Majitelé firmy. Chvíli mi mazali med kolem pusy, jak moc si váží mé dlouholeté práce i výsledků, a pak to přišlo. Černé na bílém. Výpověď. Na mé místo přijali snaživější, o patnáct let mladší a podle všeho i mnohem ambicióznější kolegyni, která do té doby pracovala pode mnou. Jako bych se v ní viděla před dvaceti lety. Rádi by mi prý ve firmě nabídli jiné místo, které by vyhovovalo mým vysokým profesním kvalitám, ale ekonomická krize jim to bohužel neumožňuje a je potřeba přistoupit k úsporným opatřením. Nepochybují prý ani na okamžik o tom, že budu mít spoustu jiných nabídek.“ Nepochybovala ani paní Jana. O pár týdnů později si sbalila věci a s pěti platy odstupného za sebou hrdě zabouchla dveře kanceláře. Jenže nabídky nepřicházely. Prvních pár týdnů si s tím Jana nelámala hlavu a užívala si pracovní svobody. „Dokonce jsem si dopřála drahou dovolenou! Říkala jsem si, že mám nárok si chvíli odpočinout.“
Po dvou měsících byla Jana stále bez práce i bez nabídek. Začala obvolávat známé z branže a vyptávat se. „Všude tvrdili, že je situace špatná, že nové lidi nepřijímají, přitom jsem v některých případech věděla, že tam volné místo je. Začala jsem o tom přemýšlet a došlo mi, že jsem byla nesnesitelná. Uvědomila jsem si, že jsem byla takříkajíc „odejita“ kvůli své aroganci. Věděla jsem, že jsem neoblíbená, a co se o mně říká, ale já jsem si na té své tvrdé image zakládala,“ přiznává dnes Jana. „To byl taky kámen úrazu. Všude v mém oboru mě znali a ti, co mě neznali osobně, o mně alespoň slyšeli. Bylo mi jasné, proč mě nikde nechtějí. Pár dobráků se mi sice snažilo pomoct, ale neúspěšně.“ Pět měsíců od výpovědi byla Jana stále bez práce. Peníze pomalu docházely a ona začala přemýšlet, co dál. „Najednou jsem zjistila, že když svou manikérku neuvidím každých čtrnáct dní, svět se nezboří. Postupem času jsem se „rozloučila“ i s kadeřnicí a místo drahé kosmetiky jsem začala nakupovat krémy v drogérii. A tak to šlo se vším. Od svých pětadvaceti let, kdy jsem ze svého rodného města přijela do Prahy a získala svou první práci, jsem se učila znovu šetřit. Přemýšlet, než otevřu peněženku,“ popisuje Jana krušné chvíle. „Bylo zajímavé, jak se projevili někteří mí pseudopřátelé. Najednou neměli čas ani na to, aby zavolali a zeptali se, jak se mám. Bylo jasné, že jsem pro ně byla mimo hru, odpadlík, se kterým už je zbytečné ztrácet čas.“

Začala jsem závidět i prodavačkám

Uběhlo téměř půl roku a práce se pořád nerýsovala. „Nedávala jsem to na sobě znát, ale začala jsem z toho být opravdu zoufalá. Občas jsem se dokonce přistihla, jak práci závidím i obyčejným prodavačkám. Rozesílala jsem životopisy, ale pořád nic. Začala jsem se pochopitelně hlásit i na podřadná místa. Uvědomila jsem si totiž, ač nerada, že jsem už trochu věkově za zenitem. Ano, byla jsem stará. Začala jsem dokonce přemýšlet o sebevraždě... Naštěstí zasáhl osud. Jednoho dne se ozval telefon s pozváním na pohovor. Šlo o pozici řadové účetní v malé firmě. Ředitel byl velmi sympatický pán. Ptal se, proč se někdo s mou kvalifikací a zkušenostmi hlásí na takové místo. Už jsem nic nepředstírala a řekla mu pravdu. Ještě ten den jsme si plácli, a když jsem odcházela, málem jsem skákala radostí. Později kupodivu přišly další možnosti, ale já už jsem u své nynější firmy zůstala. Nikdy svému nadřízenému nepřestanu být vděčná za to, že mi dal šanci. Nemám žádný závratný plat. Auto jsem prodala a do práce jezdím metrem, ale jsem šťastná a snažím se vycházet s lidmi, co nejlépe to jde. Poučila jsem se, i když... občas stejně zaslechnu, jak mě kolegyně pomlouvají kvůli mé „falešné“ kabelce PRADA...“

   
03.12.2010 - Společnost - autor: (Kal)

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [78] babicka11 [*]

    Paní se konečně chytla za nos...jo, mít ho stále nahoře, to asi nejde ...a k těm uklízečkám, my měli v práci jednu paní, která myla hrnky i po poradách, leštila popelníky a myla misky pod květináčema! Tak to jsme teda koukali, to se jen tak nevidí. (Jé......a vedle je zas ta krásná reklama s tou žábouSml30).

    superkarma: 0 12.12.2010, 12:12:59
  2. [77] akčak [*]

    moc se mně líbí názor helči 65 přece už ve filmu bylo řečeno že každá práce je nám platná když se dělá poctivě

    superkarma: 0 10.12.2010, 06:39:37
  3. [76] helča 65 [*]

    Sml80 Není mi naprosto jasné, proč někteří lidé dělí povolání na "podřadná a nepodřadná". Kdyby ta práce nebyla pro lidi potřebná, asi by tady nebyla. Tak proč někdo ohrnuje nos nad těmi, kteří podle něho vykonávají "podřadnou" práci? Přece hodnota člověka je v tom, jaký je a ne v tom, co dělá. Je smutné, že v naší společnosti si většina lidí neváží nikoho a ničeho. Uctívány jsou pouze peníze.

    V článku mě poněkud zarazila věta pisatelky, že prodala auto a do práce jezdí metrem. Copak ten, kdo nemá auto, je ve srovnání s ostatními méněcenný? I když vím, že v Praze jsou mnozí z těch, kteří jezdí do práce metrem, považováni za "socky". Tuto větu jsem mnohokrát slyšela na vlastní uši. Sml16

    superkarma: 0 08.12.2010, 07:51:56
  4. avatar
    [75] Kaylie [*]

    Mnoho firem, hlavně menších, funkci uklízečky zrušilo a pěkně si uklízí sami a není jich málo!

    Sežeňte dnes místo uklízečky!

    superkarma: 0 05.12.2010, 21:11:21
  5. avatar
    [74] Kaylie [*]

    Rikina — #72 Já si v práci s uklízečkou tak dobře popovídala, skoro vždy, že jsem dělala přesčas a ona neuklidila....ani mne nenapadlo že je uklízečka no a co?

    Dokonce jsem jí pomáhala...vynášela jsem cestou domů plasty a podobně.

    Ale mám dobrou historku od kamarádky z Brna.

    Tam měli starší paní, co ještě nosila tu zástěru, co se zavazovala vzadu a měla lacl a měla věčně plné kapsy krámů. Koše si vysejpala do zástěry a odnášela ven.

    Pak stáhla mokrým hadrem podlahu, pak tím samým umyla stoly a když zjistila,že na stole je hrnek od kávy, umyla ho v tom kýblu.

    Poprvé dívčiny ztratily řeč, pak říkaly, ať  si nepřidělává práci a s hrnky prchaly umýt si je  a  pak je myly hned, aby tam nezůstaly.

    Ta je vyučila!Sml22

    superkarma: 0 05.12.2010, 21:08:59
  6. avatar
    [73] Kaylie [*]

    Francaise — #71 To máš svatou pravdu, malá firma musí dělat všechno a nemůže platit kolik účetních, ta musí umět vše od A až do Z.

    Ale velká, tam je to dílčí, v tom rozdíl je, ale nepodceňuju nikoho. I ta, co dělala dílčí úsek za totáče pak přešla k soukromníkovi, takových nás bylo a musely jsem se to prostě naučit.

    Třeba mzdařinu jsem vůbec nedělala a šup, tady to máš komplet...a je to.

    superkarma: 0 05.12.2010, 21:01:15
  7. [72] Rikina [*]

    Kaylie — #70 U nás ve firmě si my účetní naši jedinou uklízecí paní velice hýčkáme. Snažíme se nedělat čurbes, aby neměla ten úklid tak namáhavej, a nosíme jí její oblíbené čokoládové bonbony, a kolega i květiny. Též jí gentlemansky otevírá dveře a pomáhá do kabátu. Sml57 O hlasitém zdravení nemluvě. Ovšem my víme velmi dobře, jak je úklid potřebnej a důležitej, protože když ona si vezme v létě měsíc dovolenou, musíme uklízet sami a tak máme příležitost poznat její práci zblízka. Sml30 

    1. na komentář reaguje Kaylie — #74
    superkarma: 0 05.12.2010, 19:40:03
  8. avatar
    [71] Francaise [*]

    Motiva — #57 Pod pojem účetní se dá zahrnout leccos. Účetní v malé firmě účtuje od A-Z, ale ve velkých firmách, kde je velké účetní oddělení, se jednotlivé pracovnice věnují dílčím a víceméně rutinním činnostem. Nová pracovnice se zaškolí během pár dnů. Takže bych z toho nedělala takovou vědu.

    1. na komentář reaguje Kaylie — #73
    superkarma: 0 05.12.2010, 18:28:58
  9. avatar
    [70] Kaylie [*]

    Rikina — #69 Mám obavy, že tomu stejně pwd rozumím...prostě budeme mít všichni stejnou profesi a nebude se to plést...to dělal syn, ale myslím že byl je Manažer, to je drzost!

    A dcera v Tescu vlastně vede taky Marketingové oddělení a je Manažerka, ne manželka, pozor neplést si.

    Ale štěstí, že pozdraví i tu poslední uklízečku, protože je to rovnoprávný člověk jako jiný, tohle jsem nikdy nepochopila a v tom duchu jsou vychovány i děti, tak až budou padat dolů, budou je zdravit a pád bude měkččí, nikdy nevíš...

    Proč si vlastně někteří lidé myslí, že jsou něco lepšího, všichni jsme si v podstatě rovni a uklízečka je čestnější než vysoce postavený politik, chtěla jsem původně napsat Mafián...

    1. na komentář reaguje Rikina — #72
    superkarma: 0 05.12.2010, 15:53:40
  10. [69] Rikina [*]

    Kaylie — #67 To je fakt. Manažer může být dneska skoro každej. Sml57 Nicméně v případě paní Jany bylo řečeno marketingová manažerka - člili zřejmě propagace a tvorba plánů a strategií, jak co nejlíp prodat to, co ta mezinárodní společnost nabízela. Takovej trochu lepší obchoďák. Sml80

    1. na komentář reaguje Kaylie — #70
    superkarma: 0 05.12.2010, 14:56:13
  11. avatar
    [68] Kaylie [*]

    German — #58 Sml30Sml30Sml30

    superkarma: 0 05.12.2010, 14:30:14
  12. avatar
    [67] Kaylie [*]

    Motiva — #57  Ano, já jsem účetní v Praze dělala léta. Ale musím říci, že jsem se nikdy nesetkala s názorem, že je to podřadná práce to to bylo 25 let v účtárně, tudíž za obou režimů. Spíš si mysleli lidi, že kdo je  v účtárně nic nedělá, anebo mzdy.

    Nelze se divit, copak věděli co to je za papírování a stále se vše mění...mzdy, no o těch samozřejmě věděli, že je někdo udělat musí.

    Mně  - neberte to nikdo osobně! štve pojem "manažer" "Co děláš?" "Manažera.."

    A když se zeptáte konkrétně, jeden manažer je obchodní zástupce, druhý  dělá objedávky, no  nechám toho, ale vše se shrnulo pod "manažera" a je to.

    Jako "administrativní pracovnice", tam je obsaženo taky vše.

    1. na komentář reaguje Rikina — #69
    superkarma: 0 05.12.2010, 14:27:34
  13. avatar
    [66] jiti [*]

    Obyčejná prodavačka, podřadná účetní ta paní už byla hoodně arogantní vyguma Sml57Sml15

    superkarma: 0 05.12.2010, 13:56:47
  14. [65] martyf [*]

    http://www.vykladkaretonline.estranky.cz/ pan kartář umí moc dobře poraditSml79

    superkarma: -9 05.12.2010, 12:18:05
  15. [64] xyjmeno [*]

    * ý

    superkarma: 0 05.12.2010, 09:22:49
  16. [63] xyjmeno [*]

    pěkná příběhSml22

    superkarma: 0 05.12.2010, 09:22:18
  17. [62] FAXÍK [*]

    příběh ze života a naštěstí z dobrým koncem

    to je škola života

    superkarma: 0 05.12.2010, 09:10:48
  18. avatar
    [61] Piko [*]

    Krásný příběh :D a Sml52

    superkarma: 0 05.12.2010, 08:11:02

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [60] pikolca [*]

    Myslím že stále platí přísloví "Vždy buď na lidi slušný, když jdeš nahoru, mohl bys je potkat, až půjdeš dolů." Bohužel se títmo lidé dost často neřídí Sml80.

    superkarma: 0 05.12.2010, 01:03:04
  2. avatar
    [59] Eva_CZ [*]

    German — #58 Sml67Sml52Sml52Sml52

    superkarma: 0 04.12.2010, 13:45:53
  3. [58] German [*]

    A mně ještě chybí na závěr: v práci jsem potkala moc milého muže, vzali jsme se a máme spolu tři děti....Sml16

    P.S. Tím tříbarevným melírem bych se moc nechlubila....

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #59
    2. na komentář reaguje Kaylie — #68
    superkarma: 0 04.12.2010, 11:40:08
  4. avatar
    [57] Motiva [*]

    Vždycky přicházím s křížkem po funuse, tak nevím, jestli si můj názor ještě vůbec někdo přečte. Docela mě překvapuje, že manažerka může dělat účetní, protože ta musí mít specifické znalosti, které musí neustále díky našim četným novelizacím daňových zákonů, oživovat a prohlubovat. A manažeři se účetnictvím obvykle nezabývají. Ale v Praze se asi takové místo považuje za "podřadné", protože se tam platí málo peněz za hodně práce. Osobně bych si dnes možná ani netroufla vrátit se k účetnictví, které jsem kdysi dávno vystudovala na VŠ, ale po pár letech praxe začala dělat jiné věci, abych se před osmi lety oklikou  vrátila aspoň částečně k původnímu vzdělání a zabývám se teď daňovou problematikou. Takže s účetnictvím se setkávám sice pravidelně, ale přeci jen už jen "z venku".Nevím, jestli bych si troufla dnes sednout k počítači a účtovat od "A do Z" a hlavně žít s pocitem, že veškerá odpovědnost leží na mně. Bohužel se setkávám se spoustou účetních, kterým taková odpovědnost nohy nebo spíš ruce nesvazuje, a co kolikrát dovedou namastit za nesmysly a ještě s jakou arogancí ty své názory obhajují, to kolikrát jen zírám. Paní Janě přeji, aby ve zvoleném oboru byla úspěšná a určitě ho a ani sama sebe nepodceňovala, je to práce náročná a vyžaduje velké znalosti, má-li se dělat pořádně.

    1. na komentář reaguje Kaylie — #67
    2. na komentář reaguje Francaise — #71
    superkarma: 0 04.12.2010, 08:41:09
  5. avatar
    [56] Eva_CZ [*]

    Klára Milošová — #15 Ano, LV sije kvalitni veci, umi obcas i nadhernou. To je fakt, spousta veci ( mozna vsechny ) jsou rucne sity a vetsina je jich i kvalitnich. Prala bych ti ale videt, kolik maji reklamaci a co se tyka jejich kolekci, fakt to neni nuj salek caje. Za cca 5 let, kdy jsem pracovne u LV 3x tydne, se mi stale libi jen jedny jedine slunecni bryle, obcas nejaka kabelka ( ja si na ne fakt nepotrpim ), minuly tyden dostali boty, na ktere se chodim divat jako na umelecke dilo. Ty boty jsou DOKONALY! Ale 99% tech kramu se mi fakt nelibi.Sml23 Neni to muj salek caje.

    superkarma: 0 03.12.2010, 23:53:42
  6. avatar
    [55] sedesatka [*]

    A zase jsme u těch božích mlýnů...Sml17

    superkarma: 0 03.12.2010, 21:43:41
  7. avatar
    [54] vlskorepa [*]

    Hezký článek s happy endem. Je bezva, že si s tím paní Jana poradila. Pro většinu lidí by byl potřeba psychologSml67

    superkarma: 0 03.12.2010, 20:10:15
  8. [53] Jala [*]

    edith1975 — #51 Také si myslím, že byl článek napsán velice citlivě a určitě nebylo v plánu někoho podceňovat či snad urážet. A pokora, k níž se paní Jana tak těžce dopracovala, nám asi chybí. Stejně jako text samý je moc zajímavá i tato diskuse!

    superkarma: 0 03.12.2010, 19:42:12
  9. avatar
    [52] Francaise [*]

    nadenica — #36 Tyhle řeči neuznávám. Kdysi mi také kolegyně vykládala, že já mám plat slušný, ale co ty chuděrky pokojské, uklízečky a zahradnice. Na to mám jednoduchou odpověď: já jejich práci dělat můžu, ale ony tu moji ne. Samozřejmě, každá profese je důležitá a opovrhování není na místě. Jenže rozdíly tady jsou, hlavně ve schopnostech tu kterou práci dělat. Takže takové ty řeči, ať jdou manažeři dělat manuálně, aby viděli, co je opravdová dřina jsou jaksi mimo. většinou je taky šíří ti, co toho v hlavě moc nemají. (Myšleno obecně, nemíním tebe.Sml16)

    superkarma: 2 03.12.2010, 18:42:45
  10. avatar
    [51] edith1975 [*]

    Článek jsem přečetla jedním dechem a pro všechny účtařky, které se urazily. : Myslím, že paní Jana nechtěla, aby vyplynulo z článku to, že místo v účtárně je podřadné. Ale ve srovnání s místem, které měla před tím, je práce účetní méně "kvalitní", hlavně asi platově.  Nemyslela to zle.Sml16

    1. na komentář reaguje Jala — #53
    superkarma: 0 03.12.2010, 18:40:06
  11. avatar
    [50] Kaylie [*]

    Vivian — #30 To je urážka všech účetních! Copak je na nich špatného? Ta práce je zodpovědná.

    A co se týče prodavaček. Znám prodavačky, ale ne "obyčejné" prodavačky a "neobyčejné" prodavačky, ty asi nezná nikdo, takže ani "obyčejné" neexistují.

    Copak by si dámy VIP bez uklízeček a prodavaček počaly? Kabelku by si vyrobily a ráno uklidily kancelář?

    superkarma: 0 03.12.2010, 17:51:14
  12. avatar
    [49] Kaylie [*]

    Rikina — #44 Trefilas hřebíček na hlavičku.Sml67

    superkarma: 0 03.12.2010, 17:45:48
  13. avatar
    [48] Kaylie [*]

    Opravdu jsi musela být nesnesitelná, promiň, člověk sám sebe nevidí v pravém světle.

    Jenže léta letí všem stejně. Také jsem účetní a naopak se setkávám s tím, že mi říkají, jé, Ty místo seženeš vždy, když máš Ekonomku, praxi, to je fajn.

    Jenže já bych práci účetní nepodceňovala, stále se musí učit, vše se mění daleko rychleji a zbytečně a Ty děláš, jako bys padla na úplné dno - horší už to být nemůže....

    A na odiv dáváš to, že jsi tam zůstala, buď ráda, ten pán je evidentně slušný a takových je málo.

    Kdoví kde bys byla, kdybys odešla "za lepším".

    Ty jsi totiž ještě dno nepoznala...

    superkarma: 0 03.12.2010, 17:43:03
  14. [47] Radka.Radecka [*]

    Vivian — #30 Ó Vivian,

    tak teď jsi mne taky urazila. Jsem účetní již 16-tý rok a musím ti říci, že práce není jednoduchá ani jednotvárná a je jí více, než dost. Často si musíme  poradit s poměrně zapeklitými situacemi a rozhodně si nepřipadáme tak podřadné, že bychom se jinde. než v účtárně neuživily.

    Ještě by mne zajímalo, čím se živíš ty, že se na nás obyčejné účetní díváš tak přezíravě.

    superkarma: 0 03.12.2010, 17:22:39
  15. [46] Kubatek [*]

    Hlavně,že se paní včas probrala!Přeju hodně štěstí a vítejte zpátky na zemi!Sml59

    superkarma: 0 03.12.2010, 15:59:39
  16. [45] dadma [*]

    Doufám, že paní již nyní přehodnotila práci i paní uklízečky.Mám takovýhle"držkopád" v rodině.Tam to ale bohužel dopadlo na celou rodinu.V 90-tých letech začal švagr podnikat a dařilo se mu.Švagrová za nějaký rok opustila zaměstnání,koupili si dům,luxusní auta,jezdili na drahé dovolené, drahé oblečení .Již se také nebavili s těmi lidmi co dříve ,měli nové známé.Pak sice nepřišel vyhazov,ale švagr začal navštěvovat casina i práce ubylo a peníze ,které měli prohrál.Museli prodat dům,auto, věci z firmy a švagrová nastoupila do práce ,samozřejmě horší než měla dříve.

    superkarma: 0 03.12.2010, 15:52:19
  17. [44] Rikina [*]

    oalison — #43 Sml30 já se úplně lekla, a začala se rozhlížet, jestli se tady, u nás v účtárně, nějak něčím markantně odlišujeme od ostatního lidstva. Mentálně. Sml57Ale asi to neumím poznat. Sml80 

    1. na komentář reaguje Kaylie — #49
    superkarma: 1 03.12.2010, 15:35:52
  18. avatar
    [43] oalison [*]

    Vivian — #30 A kdepak je napsáno, že v účtárně jsou burani a nevychovanci?Sml80

    1. na komentář reaguje Rikina — #44
    superkarma: 1 03.12.2010, 14:38:56
  19. avatar
    [42] oalison [*]

    Teda já nevim, ale že se tu skoro všichni zaměřili na tu blbou kabelkuSml52 Mě je teda osobně úplně fuk, jestli má někdo značkovou kabelku, neznačkovou, kopii a nebo igelitkuSml52

    superkarma: 0 03.12.2010, 14:33:57
  20. avatar
    [41] Odemětobě [*]

    Mně nedávno vyprávěla kosmetička,kolik nepravých kabelek potkal v Thajsku na tržištích a Češky je kupovali pro celou rodinu.Sml16 Prý odborníci /prodejci v každé zemi/ to poznají na první pohled,jsou speciálně proškolovaní. Pokud to sdělí i zákazníci,že pravost se pozná podle toho a toho,tak se těm s falešnými musí děsně chechtat. Já mám kabelku i od bati a určitě déle než 3 roky. Nejdéle mi vydržela aktovka z kary.ta už měla tak prodřené spodky rohů,že jsem ztrácela drobné věci. Radost jsem si udělala v Toskánsku,u místního výrobce jsem si koupila větší kabelku,nadčasového tvaru,v krásném odstínu červené. Nosím ji jen v létě,ale letos už čtvrté. Nemusím mít módní výstřelky.Takže tašku od bati,kterou jsem dostala nedávno k narozkám,budu vláčet i v době,kdy jiné budou třímat v ruce něco miniaturního.

    Autorka nepřišla k postavení po haluzi,ale prací.Což ji neomlouvá za její chování.A žádná práce není podřadná,každá je potřebná pro jiné lidi.Není nad osobní zkušenost.

    superkarma: 0 03.12.2010, 14:02:23
  21. [40] salonka [*]

    Velmi oceňuji odvahu "jít s kůží na trh".Přeji,aby tento životní pád přinesl změnu v postoji k lidem okolo,jiný pohled na život a vnitní klid.Věřím,že bude zase lépe,život je jako na houpačce,každý má nějaké trauma, a pokud si člověk zachová čisté svědomí,zase to štěstíčko přijde

    superkarma: 0 03.12.2010, 14:02:04
  22. [39] Astřička [*]

    Krásný článek. Nemohla by jste ho poslat většině dnešních mamažerek? Přesně vidím moje vedení. Všude třicítky bez partnerů, které nechtějí děti, aby je neotravovali a na čtyřicítku, která tam pracuje 20 let koukají jak na debila. No, na každého jednou dojde... :-)  

    superkarma: 0 03.12.2010, 14:01:54
  23. avatar
    [38] SNÍŽEK [*]

    Ginger20 — #37 ano,je to škola životaSml80

    superkarma: 0 03.12.2010, 13:56:02
  24. avatar
    [37] Ginger20 [*]

    Padnout na hubu může i člověk co si myslí, že má všechno!

    1. na komentář reaguje SNÍŽEK — #38
    superkarma: 0 03.12.2010, 13:44:54
  25. avatar
    [36] nadenica [*]

    mrzí mě spojení "obyčejným prodavačkám", každá práce je potřebná...nebo vy byste si dokázali nakoupit něco bez prodavaček? Kdo by vám to zboží vyskládal do regálů, složil z kamionu, kontroloval záruku, ve finále zmarkoval(to by snad mohly i vynechat Sml16)

    Také mě napdá toto: když není v práci uklízečka týden, je to hned poznat, když tam není ředitel týden, nic se neděje...

    1. na komentář reaguje Francaise — #52
    superkarma: 1 03.12.2010, 12:08:16
  26. avatar
    [35] bubidani [*]

    na značky nekoukam, buď se mi věc libí nebo ne, pak mrknu na cenu a když to není předražený tak si ji koupím, jsem škudlín od kosti, i kdybych na to zrcadlo měla, nekoupila bych si ho, znam cenu peněz

    OlgaMarie — #21 tak ja bych třeba jednu kabelu 30 let nosit nechtěla :-)

    oalison — #28 to je dobrý postřehSml67

    superkarma: 0 03.12.2010, 12:05:45
  27. avatar
    [34] kareta [*]

    Pentlička — #33 Sml52

    superkarma: 0 03.12.2010, 12:01:27
  28. avatar
    [33] Pentlička [*]

    Konečně přišla na to, že kariéra a prachy nejsou v životě důležité. Přejí jí, aby si našla dobré přátele a třeba i nějakého hodného partnera.

    A tu kabelku od Prady prodejte, zbytečně tím dráždíte ostatní lidi.

    1. na komentář reaguje kareta — #34
    superkarma: 1 03.12.2010, 11:59:40
  29. avatar
    [32] Vivian [*]

    a vuittonka se píše s malým v (ta značka ani ta kabelka se nejmenujou "Vuittonka") a Prada se zase nepíše kapitálkami... radši noste síťovku nebo igelitku... Sml57

    superkarma: 0 03.12.2010, 11:58:55
  30. [31] zázvor [*]

    Hodně štěstí a ať potkáte pravé přátele.To je to nejcennější co člověk má.

    superkarma: 0 03.12.2010, 11:57:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme