Reklama


Když zemřel král módy Christian Dior, usedl na jeho trůn mladý nadaný nástupce Yves Saint Laurent. Celý módní svět zaměřil svou pozornost na Avenue Montaigne v očekávání, zda zažije pád nebo budoucnost nejznámějšího salonu století.

Laurent nejenže obstál, ale jeho nová kolekce byla přijata snad s větším nadšením než tenkrát Diorův New Look. Čím to?

Laurent dokázal navázat na Diorovu tradici, ale obohatil ji o mladistvou lehkost. Zatímco král Dior uctíval strnulý luxus uplynulé epochy, jeho nástupce respektoval ženskou přirozenost a začal módu rychle zbavovat starých nánosů. Nebál se experimentovat a citlivě reagovat na společenské dění.
Když na vznešenou půdu přenesl prvky vypůjčené z pařížské ulice, způsobil sice skandál, ale získal tím nadšené příznivce. Jeho černé kožené bluzony, roláky a těsné sukně, jaké nosily studentky z levého břehu Seiny, vtrhly do diskrétního salonu jako vichřice. Zaváděl do módy kalhotové kostýmy, minisukně, safari bundy, průsvitné šaty. 



Jeho „African look“, kterým rozvinul etnické téma návratu k přírodě, následovaly další generace návrhářů. Stal se prvním módním tvůrcem, který čerpal inspiraci v umění, a obrazy svých oblíbených autorů, jakými byli Mondrian, Matisse či blízký přítel Andy Warhol, přenášel přímo na šaty.

Ale především přišel se smokingem pro ženy, za který v roce 1992 přijal v Pařížské Opeře hold a jenž bude navždy spojen s jeho jménem. Inspirován svým vzorem – Coco Chanel – přejímal pánské prvky, ale uměl jejich maskulinní vzhled nechat zapůsobit také eroticky.



Přestože se Laurent hnal závratně dopředu a brzy se osamostatnil, měl se svým předchůdcem Christianem Diorem hodně společného.

Oba vyrostli v blahobytných rodinách, oba zbožňovali své elegantní matky, oba si byli brzy vědomi své homosexuality a oba byli neuvěřitelně ostýchaví, plaší, pověrčiví a psychicky labilní. 



Laurent obzvlášť těžce snášel svou takřka přes noc nabytou popularitu a nazýval ji pastí života. Měl strach z reakce veřejnosti. Byl si vědom její vrtkavé přízně. Jeho rychle se měnící styly vyvolávaly střídavě přemrštěnou chválu, ale i zničující kritiky.
Své deprese a sebevražedné sklony léčil alkoholem a drogami. V polovině sedmdesátých let se podrobil detoxikační léčbě, ale ani to, ani otevřené přiznání závislosti mu nemohlo poškodit image.



Jeho vysoce elegantní a nadčasová móda si našla své obdivovatele hlavně mezi bohatými celebritami.
Ale i kdyby nepřišel s ničím jiným než s perfektně střiženým dámským „kalhoťákem", zůstane v módě pojmem.

A teď, kdy se jeho duše po 71 letech konečně osvobodila z pasti života, se možná stane legendou. A legendy přece neumírají. 
 
Jak se vám líbí móda Y. S. Laurenta?
Měla jste někdy alespoň jeho parfém?

Podrobnosti o smrti Laurenta si přečtěte ZDE.