Včerejší dramatické klání soutěže X Factor má svého vítěze! Jazzman a romantik od pohledu Ondra Ruml i správnej chlap a rocker Jirka Zonyga předvedli maximum. Co nám o obou finalistech řekl Ondřej Soukup? Tady jsou naše dojmy z finálového večera...

První ročník soutěže X Factor má svého vítěze, stal se jím Jiří Zonyga. Odhad Lubomíra Ježka, mluvčího sázkové kanceláře Tipsport, se tak nevyplnil, když našemu časopisu řekl, že doufá ve vítězství Ondřeje Rumla: „Někdo řekl, že bude záležet na tom, jestli se lidé vyspí rockově nebo jazzově, já doufám, že se vyspí jazzově.“

autor fotografie: Ondřej Pýcha

Co nám řekl o finalistech
Ondřej Soukup?

Čím vás na první pohled zaujme
Jiří Zonyga?

Naprosto ocelovým hlasem, pevnou intonací, charismatickým zjevem a maminkou.

A Ondřej Ruml?
Svou obrovskou muzikálností, velice inteligentním a nestandardním výběrem písní a velmi citlivým zpěvem. Také tím, jak je k němu obrazovka nesmírně laskavá, tedy jak na ní dobře vypadá – a to neříkám, že ve skutečnosti nevypadá také výborně.

Kdo z nich byl váš favorit?
Oba, jsou to dva úplně odlišní interpreti a oba jsou skvělí v tom, co dělají. Favorita jsem mezi nimi neměl.

Složíte pro vítěze X Factoru píseň?
Ne, neplánuji to.

Jirka Zonyga ve finálovém klání porazil Ondru Rumla. Jestli bude mít Jirka stejnou raketovou kariéru, jako měla vítězka první řady soutěže Super Star Aneta Langerová, to se můžeme jenom dohadovat. Jisté je, že předpoklady na to má. Dokonce i ostatní finalisté první řady Super Star se v showbyznysu uplatnili, takže se dá očekávat, že ani finalistům prvního X Factoru nezůstanou vrátka zavřená. I když nutno podotknout, že například porotce a hudební skladatel Ondřej Soukup neplánuje pro vítěze X Factoru sepsat píseň. Doufejme, že to vítěz nebude potřebovat a poradí si v kalných vodách showbyznysu i bez další podpory porotců.

Jak vlastně vypadal finálový večer?

První nevystoupil ani jeden ze soutěžících o milion korun, ale stará páka českého rocku, porotce a plešatá hlava Petr Janda s kapelou Olympik – zahráli hitovku Ajajaj. Nevyhnul se hodnocení ostatních porotců. Gábina Osvaldová mu vytkla směšné pohyby i oblečení, Ondřej Soukup zcela bez pardonu navrhl Olympiku, aby zpěváka vyměnili. Petr Janda strávil krutý soud s úsměvem a zasedl mezi své kritiky – profík každým coulem.

 

Pak došlo na vzpomínání, ale dost o celém pořadu: Nás teď zajímají jen dva finalisté...

 

Jako první předvedl své neuvěřitelné hlasové schopnosti Ondřej Ruml v písni Grace Kelly zpěváka Mika, tu mu vybrali sami diváci. Zvláště pasáže zpívané fistulí byly zvládnuté neuvěřitelně bravurně – chvílemi jsem měl pocit, že poslouchám skutečného středověkého kastráta. Pak jsem se znovu podíval na obrazovku a... nebyl tam kastrát, ale Ondra Ruml. Připravil pro Jirku Zonygu těžké bojiště.

 

Jirka vyrazil do finále s písní, kterou si sám vybral, Krylovkou Morituri te salutant. Snad se bál, že pro něj bude finálový večer osudným...? Vypořádal se s ní více Landovsky než tradičně, předvedl Morituri te salutant tvrdého rockera s parádou a osudovostí, která téhle písni náleží. Jirka Zonyga vstoupil do finálového večera se ctí a zdviženou hlavou jako skuteční gladiátor. Rváč Spartakovského charismatu, který předvedl nejen Petrovi Jandovi, jak se zpívá rock.

 

Ondra kontroval písní Stokrát chválím čas, kterou v 70. letech zpíval Karel Gott. Ondra ji už jednou v soutěži předvedl. Kdo čekal nějaký průšvih, nějakou botu-notu vedle, nějakou nevkusnou kakofonii, ten se nedočkal – Ondra Ruml byl, jako vždy, geniální na piáno i hlasivky, na hlasivky dokonce virtuózní. Vsadil na eso, které už jednou vynesl, a stvrdil ho krátkou ukázkou a capela – dalším esem od Bobbyho McFerrina. Zdálo se, že je vymalováno.

 

Jirkovi Zonygovi diváci vybrali píseň od Metaliky – Nothing Else Matters. Trefili se mu víc než do noty, trefili se mu do pusy i do srdce. S ledovým klidem napálil Metaliku a vysekl poklonu milionu rockových fanoušků a letité metalové tradici. Po téhle vypalovačce ho poprosil Leoš Mareš o jednu krátkou lidovku a Jirka ji zvládl ne na lidovku, ale na výbornou, jako vždy...

 

Poslední sólová akce, kterou v X Factoru ukázal Ondřej Ruml, byla píseň Somebody to Love od věčných Qeenů. Několikrát jsem byl na různých Qeen revivalech, ale takhle vystřiženou hitovku Somebody to Love jsem ještě neslyšel. Tedy pominu-li samozřejmě originál od Freddie Mercuryho.

 

X Factor uzavíral a svou labutí píseň si odzpíval Jiří Zonyga – zatloukl tak hřebíček do rakve pro Ondřeje Rumla. Drsnoškolácký labuťák rozskřípal Husličky na divokých strunách, od kterých srší jiskry a šlehají plameny. Řekl bych, že tahle předělaná Redlova klasika chytla za srdíčko váhající jedince z řad SMSkujících...

 

Tady ho máte... 

Závěrem finálového večera zazpívalo všech dvanáct finalistů We are the Champions, těsně před ukončení hlasování dali Jirka s Ondrou společně, dohromady ještě s další finalistkou Martinou Pártlovou, zbrusu novou píseň O hvězdách a...

 

...i když výkony byly vlastně vyrovnané, a vítěz pokořil svého soka o pouhých pár procent, vybrali jste si – první český X Factor vyhrál Jiří Zonyga.

 

Dlužno ještě dodat, že z mého skrovného pohledu předvedl muzikantsky nejlepší soutěžní výkon finálového kola Ondra Ruml, a to hned jako první skladbu celého večera, tedy píseň Grace Kelly. Ale, stejně jako většina národa, jsem srdcem i duší rocker, takže Jirkovi Zonygovi jeho vítězství moc přeju!

Myslíte si, že Jirku Zonygu čeká stejně hvězdná kariéra jako Anetu Langerovou? Byl Jirka váš favorit? Těšíte se na Jirkovo první album?

Reklama