Moc Vás všechny zdravím!!

 
Na výše uvedené vlastnosti, povahové rysy nebo závislosti se tu vedlo již spoustu debat. Co ale dělat, když se tohle všechno sejde v jednom človíčkovi?!!?

 
Je to na dlouhé povídání, ale pokusím se to nějak shrnout na konkrétních příkladech.
Jsem se svým drahým necelé 4 roky. Před 2 roky jsme si pořídili pejska, nedávno se přestěhovali do našeho vysněného domečku - konečně sami - bez ostatních členů jeho rodiny. Svatbu neplánujeme.

 
On pracuje jako TOP manager a stále stoupá výš a výš. Žijeme si, dá se říct, dobře.
To, že nic není zadarmo a spoustu času tráví v práci, na služebkách nebo věčným telefonováním, musím prostě zvládnout. Koupil mi přece pejska, abych nebyla tak sama. Dal mi auto, abych byla nezávislá na jeho čase, plná nádrž taky není vyjímkou. Boty a oblečení asi začnu darovat charitám, dovolené, atd... Co se tohoto týče - nic mi nechybí...
 
Fain, workoholika škrtám - něco za něco.

 
Co takhle cholerik - vím, že jeho práce je velice náročná na nervy, ale já mám taky jen jedny a můj plat se s jeho srovnávat opravdu nedá :) Dokáže se během minutky vytočit doruda kvůli naprostým prkotinám, pro které se svět nezboří - což si on nemyslí. Třeba nevytřepané koberečky v autě ho přivádějí k naprostému šílenství. A to už se vlastně dostávám k dalšímu - puntičkář. Nevím, jak mám popsat, co se stane, když vše není na svém místě a pokud možno vodorovně - např. TV ovladače na stolku. Kdo nezažil - neuvěří. Sprosté slova, urážky, vyčitky a obviňování neberou konce. Ani vzpomínat, když najde smítko na koberci, ale svůj talířek si do myčky nedá. Neustále něco leští - keramickou desku, dveře, židličky, krbové dvířka, ale kečup nedá zpátky do ledničky.
Sobec: každého jednou za čas přepadne migréna nebo ho zkolí chřipka nebo prostě něco -  myslíte, že zajde vyvenčit našeho chlupáče, když sotva stojím na nohou - ani náhodou. On je taky unavený, on má hlad, on vydělává. To, že když náhodou vstává dřív - dupe jako kůň, tříská dveřma nebo prostě začne vysávat a vůbec ho nezajíma, že někdo ještě spí, snad nemusím dál komentovat. 

 
Napíšu Vám takové dva příklady toho všeho dohromady  a nakousnu i ten poslední a pro mě největší problém.

 
Sobota večer - že je ples mi oznámil v pátek - jen tak mimochodem. Odmítla jsem jít, protože jsme měli celý den doma řemeslníky, kteří odešli až k večeru a pořádek po nich rozhodně nezůstal. A taky - nemusím se dívat jak se zase opíjí, chvástá a má ten svůj nechutný, nepřítomný pohled. "Můj" tedy odešel sám. Uklidila jsem největší nepořádek a zbytek že nechám na zítřek - přece nebudu vysávat a všechno drhnout - zítra je taky den. Ale ouvej - ustlala jsem si v obývacím pokoji, spím tam docela často, to chrápání a nelibou vůni vypařujícího se alkoholu už prostě nesnesu. Připlazil se někdy po půlnoci a jak já říkám jako "mrtvá liška" - opět. V obyváku rozsvítil vše, co se dalo - no a co, že už spím, on se chce mazlit - mě se zvedá žaludek. Odmítla jsem - průšvih. Následuje scéna a pak další, když zjistí, že se vše neleskne čistotou. Vzal vysavač a začal vysávat. Několikrát jsem ho slušně poprosila, ať toho nechá, že chci spát a že všechno zítra uklidím - nepomohlo. Nakonec jsem ho vyhodila, zhasla, zavřela dveře a šla si znova lehnout. Za chvíli se vše opakovalo a pak znova a znova, sprosté slova lítaly vzduchem - teď už i z mým úst. Po druhé v noci ho to přestalo bavil a šel konečně spát. Po tomhle zážitku, který nebyl ani první a asi ani poslední, už to došlo tak, daleko, že když se měl vrátil ze služebky, vzala jsem si ten den dovolenou a od rána prostě uklízela, drhla a leštila, aby nemohl říct ani slovíčko, ale stačila žehlička na stole, se kterou jsem se právě chystala žehlit a veškerá má snaha byla ta tam a doma byl (podle jeho slov) bordel - všechno se lesklo až nepřirozenou čistotou - ale stačila ta blbá žehlička na stole ...

 
A dovolte ještě jednu "story" - po půl roce jsem si chtěla vyjít se svou nej kámoškou, která po dlouhé době přijela domů. Poprosila jsem ho, ať mě odveze a přijede pro mě. Já sice nepiju, ale cesta byla jedno velké kluziště. Jeho odpověď - jestli jsem normální, že on nebude doma sám, pozve si kámoše na DVD a budou popíjet, ať si jedu třeba taxíkem. Moje námitky, že snad po něm nechci tak moc a že jsem ho taky (a velice často) vozila, než jsme se přestěhovali, nebyly vyslyšeny - on bude pít! Zase ten chlast!!!

 
Jediné přecevzetí, které jsem si letos dala, bylo, že si budu zapisovat všechny jeho odchody a přichody z hospod a taky služebky, protože to je to samé, jen né v místě bydliště. Konečně jsem se odvážila to spočítat. Leden má 31 dní, že. Takže v lednu byl můj drahý 6 slovy šest dní střizlivý!!! :(

 
Všechno, co jsem napsala se dá nějak zvládnou - nikdo nejsme dokonalý. Ale alkohol je na mě moc velký soupeř. On takový nebyl ze začátku -vše se vyvíjelo a stupňovalo, ale já mu chi pomoct. Prosím, neraďte mi, ať vezmu nohy na ramena. Já ho miluju, záleží mi na něm, umí mě rozesmát, překvapit, je chytrý, umí poradit, umíme si spolu pěkně povídat a spřádat naše sny, nenudím se s ním a prostě to nechci vzdát!!! Ale síly mi ubývají. Jak mu mám vysvětlit, že chlast neničí jen náš vztah, ale že mám o něj velký strach. Vždyť s jeho povoláním, životosprávou, věčným rozčilováním se a s tím pitím, ho brzy "trefí" !!!!

 
Tak co s tím? Je vůbec možná nějaká "záchrana" nás obou?

 
hibinka
 

Milá hibinko, nemáš to jednoduché a hlavně se domníváme, že většina rad bude typu běž od něj.
Děkujeme za tvůj příběh a doufáme že ti ty čaje od firmyMegafyt nazvané Energy, Relax a Anti stress přijdou k duhu.
Reklama