Milá redakce,

je mi sice jen 20 let a vztah mám teprve dvouletý, ale přesto jsem vám chtěla napsat.

Krátce před maturitou jsem na jedné diskotéce potkala krásného kluka, do kterého jsem se okamžitě zamilovala. Ale bála se, že nejsem jeho typ.

Ale on mě pozval na rande, a tak jsme spolu po pár schůzkách začali chodit. Vše bylo tak krásné a něžné. Jelikož jsem byla ještě panna, se sexem nikam nespěchal a nechal to na mně. Poprvé jsme se milovali až skoro po půl roce. Ale krátce potom jsem skončila v nemocnici se zánětem slepého střeva, které muselo ven. A tak, když mi skončila má „rekonvalescence“, bylo vše ještě krásnější. Ale co osud nechtěl.

Po pár měsících se mi nedostavila menstruace. A tak jsem rychle utíkala ke gynekoložce, která mi oznámila nečekanou věc. Ano, byla jsem těhotná. A to i přes antikoncepci. Což byl dost veliký šok pro mě i přítele. A tak začalo těžké rozhodování. Nechat si to, nebo dát pryč? Proteklo hodně slz.

Co kdyby to dítko bylo nějaké výjimečně krásné nebo chytré? Přeci jen to byl zázrak, že se podařilo počít i přes antikoncepci. Ale rozum byl silnější než srdce, a tak jsem týden před Vánoci nastoupila do nemocnice na miniinterupci. Bylo to pro mě těžké období. I když pravda je taková, že mě to mrzí a bolí dodnes a už to bude rok.

Poté jsme se s přítelem snažili dát znovu dohromady, ale nějak to už nešlo. Byl to velký zásah do našeho harmonického vztahu a našich dušiček. Od té doby jsme se jen hádali a i sex, který s ním byl tak krásný, upadal. Takhle jsme to nějaký ten měsíc vydrželi, než jsme se dohodli, že spolu teda zůstaneme, ale necháme si volné ruce. Já jsem to nechtěla, ale co bych pro lásku neudělala.

A tak jedné krásné letní neděle přišel, že potkal nádhernou blondýnku. Štíhlou, dlouhonohou, dlouhovlasou, modrookou, ale hlavně tááák sladkou. Já jsem pravý opak. Jsem černovláska s vlasy sotva po ramena, s postavou naprosto průměrnou. Tak se s ní začal scházet a já se dostala na druhou kolej.

Už jsem se s ním po pár týdnech chtěla rozejít, ale najednou přišel s nádhernou kyticí růžových růží a romantickou večeří při svíčkách. Při té se mi přiznal, že při schůzkách s tou blonďatou slečnou poznal, že já jsem pro něj ta pravá a jediná. Nikdy nikoho nemiloval jako mě.

Omlouval se mi, že mě při mém těžkém období nepodpořil tak, jak měl, že jsem si to nezasloužila a abych mu  dala  druhou šanci.

Od té doby utekly necelé dva měsíce a vše je ještě krásnější  a něžnější než dřív. A dokonce jsme se i zasnoubili, což bylo to nejkrásnější, co mě zatím potkalo.

Děkuji tímto té blondýnce, která tomu mému chlapovi otevřela oči.

Lucišek


Lucišku,
děkujeme za příspěvek.  Na mě by ta hromada krásy, něhy a lásky působila trochu podezřele...
Držím palce.

Nikdo neodjel zkrášlit vztah dalekou cestou? Prací v zahraničí?
Těšíme se na vaše příběhy!

redakce@zena-in.cz

Reklama