Otevřeně o svých vztazích píše čtenářka PBD. Paralely nachází dvě – smysl pro humor a modré oči. Přesto je její stávající chlap spíš podobný jejímu otci než minulým láskám.

Čtenářka PBD nelituje jednoho fatáního vztahu. Proč? Poučila se a ví, že tudy cesta nevede...


Dobrý den.

Vaše téma mě donutilo se řádně zamyslet... a výsledek?

Tkz. vážných vztahů jsem měla jen pár - tedy pár jsou dva. Měla jsem tři, mám čtvrtý a věřím, že poslední:) A jestli jsem si partnery vybírala podle stejného mustru? Vlastně ani ne… Postupem času jsem se měnila já a tím pádem i mé nároky nad partnera a dá se říct, že vlastně postupně rostli. Od prvních školkových lásek, kde opravdu nevím podle čeho jsem si Ríšu vybrala... Přes lásky ze základky, kde šlo o pusinky a vození za ruku, postupně k té „teens“ lásce, kde už nešlo jen o pusinky... až k té dospělácké...

A jak se měnil můj vkus a nároky? Proč jsem si vybrala školkovou lásku, to fakt nevím... Asi mi půjčoval hračky :D Pamatuju, že jsem si hodně hrály spolu:) Pak přišla základka... tam to asi bylo víceméně o vzhledu a o frajerech většinou z vyšších ročníků:) A středoškolské časy? To už jsem spíš řešila jestli to není frajer, jestli mě dovede rozesmát... a samozřejmě nebylo na škodu, když mi ho kamarádky trochu záviděly - v těch dobách sem měla první vážný vztah... od 15 do 21. A holky mi ho krapet záviděly:)

Pak přišel ten druhý vážný – do dnes nevím podle čeho jsem vybírala, a ať dělám co dělám, tak to ne a ne pochopit. V tom vztahu se mi narodila dcera. To pak nedopadlo, ale o tom nechci psát - a ani to není k věci. Každopádně to byl ten vztah velkej dvouletej omyl. Ale i to je k něčemu dobré, protože teď dovedu ocenit svého chlapa a dovedu si ho vážit - a to díky předešlému vztahu s vol*m… a tou dobou sem byla kr*va, pač jen kr*va si vybere v*la, no néé?:)

A jestli je společný jmenovatel? Když opominu základku, tak sem vzhled moc nikdy neřešila (netvrdím, že vůbec ne, protože i o tom to je, i když někteří tvrdí že vůbec:) Takže společné jmenovatele mám jen dva. Jedno je spíš shoda náhod – a to modré oči. A druhý je smysl pro humor.

Můj chlap dnes? Jsem jedna z žen, co přiznává, že si vybrala chlapa, co je v dost ohledech jak můj táta. I když to nebylo záměrné a uvědomila jsem si to vlastně díky jednomu tématu Žena-In :) Takže mám v životě dva úžasné muže - toho mého chlapa a toho mamky:)

App - má modré oči a smysl pro humor - mimo jiné...:) A kterej? Přece oba - taťka a ten můj:)

S pozdravem,
PBD

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 27. 9. 2013: (Ne)stejný typ chlapa

  • Vybíráte si partnery podle jednoho mustru?

Na tuto jednoduchou otázku existuje v zásadě jednoduchá odpověď. Já ale po vás budu samozřejmě chtít, abyste ji rozvedla, a to ať už bude negativní, nebo pozitivní. Popište alespoň dvě své zkušenosti s muži a postavte je do kontrastu. A můžete to vzít po té povahové, ale i vzhledové stránce.

Protože jde o citlivé téma, zase jednou vyhlašuji nickovou anonymitu – pokud ji chcete využít, podepište se jako Anonym.

avonNejzajímavější příspěvky budu uveřejňovat v novinkách magazínu v pátek 27. 9. 2013, zasílejte je tedy nejpozději tento den do 15.00 hodin na e-mailovou adresu redakce...

Jednu z přispěvatelek jako vždy odměním. Tentokrát je dárek opravdu lákavý: parfém little gold dress od Avonu!

Reklama