Bulvár

Vzpomínky Staré Paruky

Je smutná zkušenost, že s přibývajícími roky klesá schopnost bezmezného zbožňování nedosažitelných objektů. Člověk dílem zmoudří, dílem zleniví.

Kdybyste mě na kousíčky krájeli, nepřiměli byste mě podat pravdivou informaci o aktuálním objektu, který by mi dnes stál aspoň za zamyšlení, natož aby se mi vkrádal do sna!  Ne,že by krasavci inteligentní  nebyli všude kolem, to by ženská musela být slepá, hluchá a frigidní, ale...prostě to už jaksi není ono. 

Chybí to nadšení, naivita, nevinnost -  přání aspoň HO potkat (no jo, ale co pak s ním, když si jedna netroufá ani pozdravit).

Když si ovšem  vzpomenu na období zapalujících se lýtek, oj, to byla  jiná! Tenkrát stačil odvážný účes přes oko nebo naopak do půl zad, obtažené, případně slušivě orvané rifle s vykukujícím lýtkovým svalem, a bylo to tu!

Mně se vždycky líbily rebelantské typy kluků, trošku grázlíci. Patrně jako reakce na slušňáckou výchovu, kterou jsem prošla.

A filmový idol? Jako všecky holky té doby jsem poctivě sbírala fotky s Vinetouem. Filmy s Pierrem Bricem jsem viděla tolikrát, že jsem děj i hlášky znala zpaměti. Nějak mi nevadilo, že snědého šlachovitého a hrdého Indiána nadaboval náš bledý (pan herec promine) Stanislav Fišer, který ho namluvil tak mistrovsky, že mi přišlo úplně přirozené, když  Indián plynně konverzuje  česky, (až na malá extempore, kdy mu nerozuměl z kina vůbec nikdo, anžto vedl dialog se soukmenovci, a to česky teda nebylo). "Pokaji múúú" - asi tak.

Je to asi velká ostuda, že tímhle hercem se vyčerpala moje zbožňovací potence star a superstar filmů. Mnohem víc mě totiž zajímaly literární postavy, protože poskytovaly víc prostoru fantazii.

Ale to je zas jiná pohádka:) ... z rozpáleného pracoviště posílá Gerda "vzpomínky Staré Paruky :))) -  (ať teda máte nějaký ten majlík, já vím, že je čas spíš na koupání, než psaní blbostí:) -


Milá Gerdo, k vodě bych šel hned. Tvá řeč mi však jako blbost nepřipadá. Když si vzpomenu na sebe schovaného s baterkou pod peřinou a těšení se na to, jak to dopadne, úplně se cítím jako onehdá... To bylo úžasné...

Třeba kapitán Nemo uff

   
27.07.2005 - Společnost - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Markýza [*]

    vikina007: jo jo, vstup zakázán,

    superkarma: 0 27.07.2005, 15:04:31
  2. avatar
    [6] Markýza [*]

    vikina007: připojuji se - taky už lecos pamatuju a čím jsem starší, tím líp se mi sní

    superkarma: 0 27.07.2005, 14:45:26
  3. avatar
    [5] Markýza [*]

    gerda: náhodou - já milovala Marka Vašuta a světe div se, zahřmělo a potkala jsem ho na Václaváku a nejen potkala, ještě jsem mu vynadala, protože mi šlápl na nohu a na prsa mi přilepil tácek se škodlivákem a horčicí (můj pochopitelně), ale omluvil se, koupil mi druhého škodliváka a pak jsme si prásně pokecali, akorát tu halenku jsem mohla vyhodit

    superkarma: 0 27.07.2005, 14:44:28
  4. avatar
    [4] dzijana [*]

    vikina007: je to tak.Já si nevzpomínám,že bych byla v pubertě platonicky zamilovaná.Za to teď po třicítce mě to bere.Už dlouho se mi líbí třeba Aleš Valenta..

    superkarma: 0 27.07.2005, 14:18:14
  5. avatar
    [2] gerda [*]

    vikina007: jojo, jenomže tenkrát člověk bláhově věřil, že "zahřmí", stane se zázrak a potkám čirou náhodou přesně svůj vysněný ideál, kdežto teď spíš věřím na to, že se pro dosažení ideálu musí vyvinout notná námaha a zatvrzelost. Není to sice tak hezké a romantické, ale fakt to vychází. Ale brala bych zas to chvění u srdce, když bych předem nevěděla, do čeho jdu

    superkarma: 0 27.07.2005, 14:10:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme