Reklama

Je smutná zkušenost, že s přibývajícími roky klesá schopnost bezmezného zbožňování nedosažitelných objektů. Člověk dílem zmoudří, dílem zleniví.

Kdybyste mě na kousíčky krájeli, nepřiměli byste mě podat pravdivou informaci o aktuálním objektu, který by mi dnes stál aspoň za zamyšlení, natož aby se mi vkrádal do sna!  Ne,že by krasavci inteligentní  nebyli všude kolem, to by ženská musela být slepá, hluchá a frigidní, ale...prostě to už jaksi není ono. 

Chybí to nadšení, naivita, nevinnost -  přání aspoň HO potkat (no jo, ale co pak s ním, když si jedna netroufá ani pozdravit).

Když si ovšem  vzpomenu na období zapalujících se lýtek, oj, to byla  jiná! Tenkrát stačil odvážný účes přes oko nebo naopak do půl zad, obtažené, případně slušivě orvané rifle s vykukujícím lýtkovým svalem, a bylo to tu!

Mně se vždycky líbily rebelantské typy kluků, trošku grázlíci. Patrně jako reakce na slušňáckou výchovu, kterou jsem prošla.

A filmový idol? Jako všecky holky té doby jsem poctivě sbírala fotky s Vinetouem. Filmy s Pierrem Bricem jsem viděla tolikrát, že jsem děj i hlášky znala zpaměti. Nějak mi nevadilo, že snědého šlachovitého a hrdého Indiána nadaboval náš bledý (pan herec promine) Stanislav Fišer, který ho namluvil tak mistrovsky, že mi přišlo úplně přirozené, když  Indián plynně konverzuje  česky, (až na malá extempore, kdy mu nerozuměl z kina vůbec nikdo, anžto vedl dialog se soukmenovci, a to česky teda nebylo). "Pokaji múúú" - asi tak.

Je to asi velká ostuda, že tímhle hercem se vyčerpala moje zbožňovací potence star a superstar filmů. Mnohem víc mě totiž zajímaly literární postavy, protože poskytovaly víc prostoru fantazii.

Ale to je zas jiná pohádka:) ... z rozpáleného pracoviště posílá Gerda "vzpomínky Staré Paruky :))) -  (ať teda máte nějaký ten majlík, já vím, že je čas spíš na koupání, než psaní blbostí:) -


Milá Gerdo, k vodě bych šel hned. Tvá řeč mi však jako blbost nepřipadá. Když si vzpomenu na sebe schovaného s baterkou pod peřinou a těšení se na to, jak to dopadne, úplně se cítím jako onehdá... To bylo úžasné...

Třeba kapitán Nemo uff