V prvním díle jste měli možnost pokochat se kouzelným prostředím hotelu Lux pod horou Le Morne - dnes se podíváte po jeho okolí.

Důvodem opuštění rajského areálu hotelu byly nákupy (hlavně nějaké to vínečko na pokoj). A také jsme se chtěli podívat zblízka na horu Le Morne, která kdysi dle legendy skryla uprchlé otroky. Měla jsem strach, aby mě přítel nenutil na ni vylézt, stejně jako kdysi na Seychelách na nejvyšší horu na ostrově Mahé, ale sám se podivil, jak se tam po strmé skále ti otroci tehdy vlastně dostali. Uklidnila jsem se, přece jen jsem zas o dva roky starší a v mém věku a v tom vedru a vlhkosti jsem se na horolezecké akce necítila.

Mauricius

Vyrazili jsme v podvečer pěšmo po silnici, neboť nám v recepci slíbili, že nejbližší krámek se nachází asi 2 km. Z počátku to bylo velmi příjemné: vpravo „Morna“, vlevo golfové hřiště a na obzoru krásné pohoří.

Mauricius

Mauricius


Kolem nás frčela auta, což při absenci chodníku není příjemné, a po 2 km jsme narazili jen na krámek se suvenýry, kde jsme z mapy zjistili, že nejbližší market se nachází asi 5 km a že by se tedy taxík hodil. „Neboj, co nevidět zas nějaký pojede,“ utěšoval mě přítel. Ovšem jak to tak bývá, taxíci jezdili, ale pouze plné. „Neboj, oni se pro nás vrátí!“ soudil přítel, který by dokázal zachovat klid a optimismus snad i při tsunami.

Začala jsem hysterčit: taxíci se nevraceli a já propadla strachu, že na rozpálené silnici bídně zhyneme žízní a - což je mnohem horší - zmeškáme skvělou večeři v hotelu. Začala jsem v zoufalství mávat i na ty obsazené - a ejhle, zázrak: jeden zastavil. Spolujezdec byl rovněž domorodec a později jsme zjistili, že ve „dvojičce“ taxikáři jezdí v této zemi běžně. Taxík nás za slušný peníz vzal do supermarketu a zpět do hotelu.

Další den jsem se rozhodli využít odvoz lodičkou ke korálovému útesu, který byl v ceně ubytování, a vydali se na konec pláže, kam se chodívali koupat domorodci:

Mauricius

Lodivod rád zapózoval:

Mauricius

a pak jsme se s několika ostatními turisty nasedli na loďku s proskleným dnem a vyjeli na výlet podél pobřeží. Výhled úchvatný, opět zejména na legendární horu:

Mauricius
Mauricius

Šnorchlování nás po zážitcích z Malediv příliš nenadchlo, čekali jsme víc a hlavně loď zakotvila přímo na pichlavých modře kvetoucích korálech, takže vysoukat se zpět na loď po příčkách kovového žebříku, když vás při tom mořský proud strhával pod loď - nic moc. Přišla jsem jen o nehet. Hejna rybiček, která se hojně rojila hlavně těsně pod lodí, jsme si ale užili:

Mauricius

Mauricius

Příště vám budu vyprávět o posledních výletech a zážitcích před odjezdem z hotelu do další části ostrova.

Čtěte také:

Vzpomínky na Mauricius

Reklama