V minulém dílu (klikni) jsme putovali za nákupy a posléze podnikli šnorchlovací vyjížďku lodí a dnes zjistíme, že není pláž jako pláž.

Když jsme se vrátili z výletu a zjistili, že je možné na stejném místě vypůjčit šlapadlo, rozhodli jsme se projet na moři vlastním pohonem. Bohužel se mi nepodařilo vyfotit v dálce korálové útesy lemující celou tuto část pobřeží v rozmezí mnoha km, které zabraňují útoku vysokých vln na pláž a vypadají jako vodopády. Za ně bychom se samozřejmě neodvážili a před nimi bylo na klidné hladině moře šlapadlo naprosto v bezpečí. Užili jsme si výhled na náš skvělý hotel:

Mauricius

Mauricius

 

Další den jsme se vydali na opačnou stranu hotelové pláže, kde opět dováděli domorodci a kotvily rybářské lodě:

Mauricius

Svižně jsme ušli pěkných pár kilometrů podél rozestavěného dalšího hotelu - docela sportovní výkon, když vláčíte nohy v písku, a narazili jsme na pláže dalších hotelů, evidentně nižších kategorií, které byly na rozdíl od té naší velmi nevábné:

Mauricius

Politovali jsme hotelové hosty a přemýšleli, zda chaluhy a špinavé moře jsou dílem přírody, či důsledkem toho, že v levnějším ubytovacím zařízení o pláž nikdo nepečuje. Přiklonili jsme se k první variantě, neboť dva hotely se nacházely na výběžku, kde příliv nechránily korálové útesy. Na účet podivných kůlů jsme se pobavili: Přítel vymyslel černohumornou teorii, že na ně zřejmě narážejí za trest zlobivé hosty, kterým se v hotelu nelíbí: 

Mauricius

Ať byl jejich účel jakýkoliv, věřte, že jsme se moc rád vrátili „domů“, na naši nádhernou pláž a hlavně na večeři, která se v případě příznivého počasí (Hora Morna k sobě stahovala mraky, takže často pršelo) podávala za západu slunce pod širým nebem:

Mauricius

Příští pátek se vydáme půjčeným autem hezky po levé straně silnice napříč ostrovem do dalšího hotelu za dalšími zážitky.

Čtěte také:

Reklama