Bulvár

Vzpomínám si, že jsem zemřel...


Jaké to je zemřít? Co je těsně před tím a co je pak? Jak je to s oním tunelem? Někteří alespoň malé svědectví podat mohou. Je zajímavé, že zprávy „odtamtud“ jsou si podobné. Mnozí z nás si vzpomínají...

 

Skutečnost, že se narodíme a žijeme, je vlastně obrovská náhoda, a že „to vyšlo“ právě nám, je v zásadě zázrak.

Když se podíváme na znázornění DNA (nejen) člověka, je někdy až s podivem, co je příroda schopna vytvořit a uvést do praxe.

Dokud žijeme, dokud nás nic netrápí, málokdo z nás nad tím přemýšlí. Bereme vlastní existenci jako samozřejmost.

Zamyslíme se mnohdy až tehdy, když se nás konec života nějakým způsobem osobně dotkne, třeba odchodem někoho blízkého. V ten moment zjistíme, jak je těžké napasovat do vlastního chápání fakt, že někdo, kdo vedle nás ještě včera byl, komunikoval, žil - je teď pryč, „někde jinde“. Tehdy se možná zeptáme...

 

Kam šel?

Otázka možnosti posmrtného života je jedním z nejdiskutovanějších témat řady odborníků rozličných oborů i nadšených laiků nebo přívrženců různých náboženských skupin.

V nesmrtelnost lidského vědomí věří na světě podle jedné studie 65 % lidí. Prozatím máme mnoho otázek a velmi málo odpovědí. Vlastně seriózní odpověď nemáme. Jen vlastní víru a zkušenosti některých z nás, ze kterých můžeme leccos odvodit a vytvořit si jakýs takýs názor.

 

Vzpomínám si, jak jsem zemřel

Dnes devětatřicetiletý Alexandr byl tehdy na vojně, když dostal těžký zánět do nohy a byl léčen injekcemi aplikovanými přímo do rány.


Nevím, jestli mi tehdy vpravili do krve vzduchovou bublinu, nebo jsem prodělal akutní reakci na podaná antibiotika. Nikdy se to nevyšetřovalo, ale během několika minut po zákroku jsem zemřel,
 vzpomíná Saša. „Pamatuji se, jak jsem najednou slyšel všechno jakoby s ozvěnou, která postupně slábla. Slyšel jsem kluky, jak tam nade mnou brečej,“ vypráví.

Pak byla tma, a pak najednou světlo. Takové mléčné, zářivé, a v něm jsem viděl svého tátu, který byl v té době již nějaký čas mrtev,“ vzpomíná. „Byl v tom světle a byl celý bílý. Natahoval ke mně ruku a já měl strašný strach. Pamatuji se, že jsem mu ruku nechtěl dát, protože jsem si uvědomoval, že nechci zemřít. Byl jsem v té době mladý a chtěl jsem zůstat.“ Sašu vrátil do života přivolaný zubař, protože nikoho jiného zřejmě vyděšení vojáci nesehnali.

Najednou jsem dostal jakoby ránu a byla zase tma. Slyšel jsem svoje srdce v mojí hlavě. Před tím jsem si uvědomoval, že mi nebouchá. Já věděl, že se zastavilo, to je zvláštní pocit," líčí muž. „Je to obrovské, nepopsatelné ticho ve vlastním těle, kterým nelze pohnout, “ dodává.

 

 Dnes je Saša šťastným tátou

Minulé životy?

Mnoho lidí na světě je přesvědčeno, že si pamatují na svůj minulý život. Jsou mezi nimi děti, které dokáží líčit neuvěřitelně přesně, jak vypadala jejich maminka, jak vypadaly ony samy a jak zemřely. Je to zajímavé a mnoha psychologům, psychiatrům a jiným odborníkům to nedá spát.

Existují i případy, kdy si dospělý člověk vzpomene na svůj předešlý život. Buď zcela spontánně, nebo po nějakém traumatizujícím zážitku, či během hypnózy. Osobně se domnívám, že násilně vmanipulovat do lidského vědomí takové informace, třeba prostřednictvím hypnózy, může být sporné. Tento způsob je podle mě nepřirozený. Na spoustu věcí není člověk připraven a může to být pro něho velice zatěžující. Myslím, že by si to každý měl rozmyslet. Pokud jsem na informace tohoto druhu připraven, vzpomenu si přirozenou cestou. Mnoho z nás ví, jakým způsobem kdo zemřel.

 

Osobně vím, že jsem se utopila

Nemohla jsem se hýbat. Pamatuji si nepředstavitelnou hrůzu, paniku a pocit bezmoci. Mám v hlavě „vyfocený“ okamžik mrtvého bodu nad hladinou, než jsem dopadla do vody. Zadržovala jsem dech, dokud to šlo, přestože jsem věděla, že je to na nic. Pak jsem to vzdala a nadechla se. Vyvolá to tlak, jako by člověku mělo prasknout tělo. Ten první nádech člověk  jakoby s výkřikem vydáví zpátky do vody a druhý už vnímá jen málo… pak nevím, ale bylo to už příjemné... Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. (Ten pocit mám zakódovaný). Myslím, že proto mám problém s vodou. Vzpomněla jsem si na to sama, když mě v osmnácti na Živohošti chtěli kamarádi v rámci „křtu člena party“ hodit do vody a nevěřili, že neumím plavat. Zřejmě jsem ale měla v poslední chvíli tak šílený výraz, že tam okamžitě naskákali za mnou. Já se ale v té chvíli naučila plavat, takže jsem jim vlastně vděčná. Stále ovšem plavu pouze v sebeobraně. Věřím, že vědomí neumírá. Umřít může přece jen to, co je hmotné – myšlenka má jiný, vlastní způsob života.

 

Zatím máme v hlavě tmu

Lidé mají mnoho podobných zkušeností a málokdo si je dokáže racionálně vysvětlit. Dokud nedojde věda tak daleko, aby byla schopna podobné věci objasnit, zůstanou nám jen otázky bez odpovědí. Ty vzpomínky mnohých z nás jsou kdo ví odkud a kdo ví na co, ale reálně existují…

 

 

Máte nějakou podobnou zkušenost? Znáte někoho, kdo přežil svou smrt, nebo si na ni vzpomíná z „minula“? Znáte vy něco takového?

   
23.06.2008 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [39] Saturninka [*]

    A pak jsem měla ještě úplně prdlej zážitek při probouzení se z narkozy, ten sem sice nepatří, páč v něm není žádné tajemno, ale pro pobavení.... - nejdřív jsem padala trychtýřem, který se zužoval a zužoval a na konci bylo světýlko... pak se ten tunel začal tak divně kroutit (podobně jako v Jen počkej zajíci, jak padá vlk potrubím na stavbě ). Padala jsem, padala, soukala se úzkou a ještě užší rourkou, až jsem najednou do toho světla vypadla. Malá bílá placatá tabletka s nápisem ACYLPYRIN . Když jsem se probudila, nejdřív jsem se koukla, zda mám ruce a nohy, nebo jsem vážně tableta .

    superkarma: 0 24.06.2008, 19:30:29
  2. avatar
    [38] Saturninka [*]

    Free: podobně, probouzecí ponarkozní zážitek.... Viděla jsem se ležet na té posteli a bylo mi hrozně, hrozně lehce, hezky a vůbec se mi do toho těla nechtělo zpět . To tělo bylo čím dál v pozadí a mně bylo tím víc lehčeji... Pak jsem se ocitla u nás v lomu a tam, na kraji srázu, stál můj tehdy 2,5 letý chlapeček. A já si nemohla vzpomenout, jak se jmenuje. A to BYL problém, strašně jsem chtěla na něj zavolat, aby se otočil a nespadnul tam. Viděla jsem ty jeho zlaté kudrnaté vlásky a najednou to lehko a krásno bylo pryč. Vzpomněla jsem si, zavolala jméno a..... probudila se .

    superkarma: 0 24.06.2008, 19:26:05
  3. avatar
    [37] Vivian [*]

    Free: tak operaci jsem ještě nezažila, ale dostat kulku nebo se zhoupnout na šibenici není zase tak příjemný

    superkarma: 0 23.06.2008, 20:56:01
  4. [36] free [*]

    Mě se to stalo po operaci... bylo to něco tak nádherného, že se mi nechtělo zpátky. Ještě několok měsíců jsem žila ve vzpomínce na ten okamžik.
    Zpátky mě přivolala nejmladší dcera. Cítila sem, že mě potřebuje... je to zvláštní, protože starší syn je vážně nemocný a na něj mi nepřišla myšlenka.

    superkarma: 0 23.06.2008, 20:22:35
  5. avatar
    [35] Irena1 [*]

    michaela.kudlackova: souhlasím, ale jen částečně..už to, že se dala do řeči s masérkou znamená, že jí cosi informaci naznačilo, že alespoň na část je připravená, může jí to nasměrovat..a jestli se cítí na to vědět víc, ať do toho jde. A jestli ne, taky dobře, holt ještě není pravá chvíle.
    Otázka je, kolikrát to vybídnutí a nasměrování přijde, aniž by ho využila.

    superkarma: 0 23.06.2008, 17:30:29
  6. avatar
    [34] cukroušek [*]

    Vivian: no už takových lidí bylo dost a já vím, tak je jednoduše nemám poslouchat atd. No ale tak vadí mi to a hotovo.

    superkarma: 0 23.06.2008, 16:31:49
  7. avatar
    [33] Vivian [*]

    cukroušek: a kdo ti to vnucuje?

    superkarma: 0 23.06.2008, 15:32:13
  8. avatar
    [32] cukroušek [*]

    Nejsem přesvědčena o minulých životech, tedy neustálou reinkarnaci, ale když tomu někdo věří, tak prosím. Ale nemám ráda, když mi někdo z těch, co tomu právě bezmezně věří,vnucuje, že např. "v minulém životě si byla bohatá a zlá, tak teď budeš trpět, protože si to zasloužíš."

    superkarma: 0 23.06.2008, 15:16:16
  9. avatar
    [31] Adelin [*]

    Maši: mas uplnou pravdu, presne tak to funguje i kdyz si to spousta lidi neuvedomuje a nebo ty souvislosti proste videt nechce. Napsala jsi to presne tak, jak to citim ja.

    superkarma: 0 23.06.2008, 15:11:23

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] tornado-lou [*]

    Maši: to je svym zpusobem strasne hezka a uklidnujici myslenka.

    superkarma: 0 23.06.2008, 15:05:05
  2. avatar
    [29] Maši [*]

    Žábina: Negativní pocit proto, že jsem se dozvěděla věci, které mi nebyly dvakrát příjemné...

    Ano...v podstatě to funguje tak, že to, co sis nedořešil nebo udělal špatně v minulých životech, dostaneš šanci s tím hnout v tom dalším žívotě, nebo si prožít na vlastní kůži to, co jsi někdy udělal někomu jinému, aby jsi pochopil, že to bylo špatně...Vlastně s každým dalším životem bychom se měli stávat lepší a uvědomělejší...Proto třeba sebevražda nic neřeší, v dalším životě se vrátíme do té stejné těžké situace znovu a budeme to muset zvládnout...aspon tak mi to bylo vysvětleno...

    superkarma: 0 23.06.2008, 14:29:12
  3. avatar
    [28] Evikus [*]

    závislá na čokoládě: Já bych do toho radši nešla

    superkarma: 0 23.06.2008, 13:49:03
  4. avatar
    [27] Michaela Kudláčková [*]

    závislá na čokoládě: Je to na vás, ale pokud byste takové informace měla mít, byla na ně připravena, myslím, že by přišly přirozenou cestou.

    superkarma: 0 23.06.2008, 13:35:15
  5. avatar
    [26] OlgaMarie [*]

    závislá na čokoládě: Trestem to nenazvu. Spíš NĚCO musíš pochopit a naučit se v tomto životě.
    Věčný zákon akce a reakce. Ublížíš, bude ti ublíženo. Ponížíš, budeš ponížena. Zabiješ, budeš zabita. Domnívám se, že toto bloudění "minulými životy" poznal Ježíš Kristus, a proto dal lidem Nový Zákon.
    Vědecky ověřit nelze, ačkoliv vědci neumí vysvětlit jiná fakta. Identifikovat lokalitu, kde jsem zemřela 1244 mi pomohl specialista na dějiny architektury. Vůbec není důležité, kdo jste byli a k jaké sociální skupině jste patřili, ale jaký byl váš emoční život a zda jste se chovali slušně k lidem, se kterými jste žili.
    Neznám nikoho, kdo by byl Kleopatrou nebo Napoleonem. Já byla v jednom životě chlapec- nalezenec. V jiném jsem u domorodého kmene byla držena jako vyvolená k obřadu díků za úrodu. V 16 jsem se cítila stařenou a kmen mě vyhnal, protože byla strašlivá sucha.

    superkarma: 0 23.06.2008, 13:23:50
  6. avatar
    [25] Eva_CZ [*]

    závislá na čokoládě: blbost.

    superkarma: 0 23.06.2008, 13:07:38
  7. avatar
    [24] závislá na čokoládě [*]

    Začala jsem chodit k nové masérce a přišly jsme na to, že mám nemocného syna a na moji touhu zjistit proč. Její kamarádka dělá vracení do minulého života nebo do prenatálního stavu. Bylo mi naznačeno, že to, že je syn nemocný, je vlastně moje vina, že já jsem byla potrestaná za něco z minulého života. Nevím, jestli do toho jít a dozvědět se něco, ale co ?

    superkarma: 0 23.06.2008, 12:02:54
  8. avatar
    [23] átéčko [*]

    Maši: Neustále potkávám lidi, co jsem znala. Není to náhoda...

    superkarma: 0 23.06.2008, 11:39:16
  9. avatar
    [22] Žábina [*]

    Maši: to je fakt zajímavý...a proč to v tobě zanechalo negativní pocit, jestli se můžu zeptat

    superkarma: 0 23.06.2008, 11:15:16
  10. avatar
    [21] Mylady [*]

    Ikdyby jsme tady byli 200 let, tak jsou věci, které nepochopíme, nebo se jich dotkneme jen povrchně. Ale je to zajímavé.

    superkarma: 0 23.06.2008, 11:02:15
  11. avatar
    [20] Solei [*]

    verlit: Souhlasím, tohle krásně popisuje profesor Levi. Naše podvědomí zpracovává informace paralelně s vědomím. Proto například člověka napadne hledat klíče a podobně.

    superkarma: 0 23.06.2008, 10:24:28
  12. avatar
    [19] Maši [*]

    verlit: Vím..a pokud bych to nezažila, tak s tebou souhlasím...lidský mozek je tak neprobádaná oblast, že cokoliv se děje a myslíme si, že víme jak, může být ve skutečnosti úplně jinak... připouštím, že všechno může být jen a jen výplod našeho mozku...ale stejně tak nezavrhuju, že něco mezi nebem a zemí je a možná v to i doufám...

    superkarma: 0 23.06.2008, 10:07:22
  13. avatar
    [18] Maši [*]

    verlit: A samozřejmně, že minulý život mi nikdo nepotvrdí...Ale viděla jsem v něm třeba osoby, které mají se mno co dělat i v životě současném a taky jsem pochopila důvod, proč se v tomhle životě znovu setkáváme a proč třeba za daných okolností...to, co jsme si nevyřešili v tom minulém, se mi naservírovalo tady v tom... asi to zní jako fantasmagorie, jen říkám, co jsem zažila...

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:58:51
  14. avatar
    [17] verlit [*]

    Maši: Tak to ano.
    Na druhou stranu by se to samozřejmě zpochybnit dalo. Po letech už si matka přesně nemůže pamatovat, co kdy říkala. Zato ty jsi mohla pochytit útržky rozhovorů, ve kterých o svých pocitech, obavách atd. mluvila a promítnout je do „vzpomínek“. Ona by naopak pod dojmem toho souladu s tím, co si pamatuje, že cítila, zpětnou projekcí dospěla k přesvědčení, že říkala přesně to, co ty si „pamatuješ“. Netvrdím, že to tak musí být, ale třeba zpětná projekce je docela běžná věc, ona je ta naše psychika záludná potvora

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:58:20
  15. avatar
    [16] Maši [*]

    verlit: Já vím, ale jde o to potvrdit, že vracet se lze...a že vědomí, nebo spíš podvědomí si pamatuje hodně...

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:52:35
  16. avatar
    [15] verlit [*]

    Maši: To ovšem není vzpomínka na minulý, ale na tenhle život.

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:50:59
  17. avatar
    [14] Maši [*]

    Solei:jsem živý důkaz toho, že vrátit se v hypnoze zpět jde, potvrdit to můžu až do svého prenatálního stadia, kdy jsem byla u mamky v břichu a v hypnoze slyšela doslova rozhovory mamky se svými rodiči, přesně chápala její pocity i obavy...když jsem jí to pak vykládala, koukala na mně jako na Marťana...byla to pravda..Proto nemám důvod nevěřit ani tomu, co bylo pak...

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:49:01
  18. avatar
    [13] Solei [*]

    Maši: už jsem i četla několik článků, které minulé životy popíraly. Jako například, že holka byla v minulém životě dcerou hostinského a začala zpívat jakousi středověkou písničku - později se ukázalo, že kdysi četla knihu kde byl jak příběh tak písnička.
    Kdyby minulé životy byly tak přesné jak si mnoho lidí pamatuje, nemohlo by po světe běhat tolik Kleopater (a to ani přesto, že všechny egyptské princezny se jmenovaly Kleopatra.

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:42:47
  19. avatar
    [12] Maši [*]

    Na regresi(návrat do minulého života v hypnoze) jsem byla, když jsem si řešila osobní problém v životě...Byl to pro mně tak silný zážitek v tom negativním slova smyslu, že bych do toho podruhé už nešla...A hlavně nedoporučuju nikomu, aby to zkoušel jen tak, ze zvědavosti...

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:38:11
  20. avatar
    [11] kareta [*]

    Deja vu je pouhá chemická reakce mozku, kdy se "přehodí"pořadí vjemů. Prý.
    Svou smrt přežila mamka loni, jenže jí to vypadlo a vjemy se nahradily fantazií, kterou vnímá jako skutečnost- těch několik dní si tělo nahradilo vymyšleným polopravdivým čímsi . Hrátky s vědomím, psyché a tímhle je nebezpečné- raději ne, nikdo neví, jak moc je křehký a manipulitativní

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:30:54
  21. avatar
    [10] Kelly [*]

    Je tomu 2-3 týdny, co se mi "pouze" zdálo, že jsem se utopila ... v kalné pěnivé vodě ... protože byly záplavy. Fuj, stačilo ... repete netřeba

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:27:35
  22. avatar
    [9] arjev [*]

    RenataP: utopení není nic moc krásný zážitek. Loni jsem byla na rusavské "přehradě" a mladá paní plavala jen při břehu, tam kam dosáhla na dno. Musela mě pozorovat, protože jsem přehradu přeplavala asi 5x a pak se vracela. Říkala mi, že kdysi také ráda plavala a velice dobře, jenže tenkrát ve vodě byly řasy, říkám tomu plavuně, které ji stáhhy dolů ke dnu. Popisovala mi podrobně jak se zamotávala do řas... Hrůza,naskakovala mi husí kůže.Ten den jsem do vody už nešla.
    A pak ještě jedno. Nevím, kde se ve mne bere nápad, co když je pode mnou utopenec a vyplave na hladinu a třeba mne pošimrá na bříšku. Jo, to by byl se mnou konec.

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:27:24
  23. avatar
    [8] Mipe [*]

    Nevím,ale někdy mám pocit že je ještě "něco" mimo naše normální vnímání,buď jsme o schopnost vnímat víc přišli nebo ji nedokážeme ještě využít a na posmrtný život bych ráda věřila ale nevím nevím

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:19:40
  24. avatar
    [7] Solei [*]

    Pocity z minula nemívám. To spíš déja vu. Nevím to jistě, ale mám v některých případech pocit že se mi o situaci ve které jsem se ocitla zdálo.

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:17:32
  25. avatar
    [6] verlit [*]

    Taky nemyslím, že jde o vzpomínky z minulých životů. Minimálně ne z minulých životů toho konkrétního člověka.

    superkarma: 0 23.06.2008, 09:09:15
  26. avatar
    [5] Pentlička [*]

    Strašně moc bych tomu chtěla věřit, ale nevěřím. Myslím si, že to jsou všechno projevy umírajícího mozku. A návrat do minulých životů v hypnóze? Jak se potvrdí, že nejde jen o smyšlenky, že si opravdu "vzpomeneme" na minulý život? Nějak nevěřím ani na nesmrtelnou duši. To, co je vědomí, duše, to je jen produkt činnosti našeho mozku. Když umřeme, umře i mozek a zanikne i naše vědomí. Konec, šlus. Všechno ostatní jsou jen výmysly lidí.

    superkarma: 0 23.06.2008, 08:39:25
  27. avatar
    [4] Landriel [*]

    Mám svým způsobem podobnou zkušenost, jako pan Alexandr se svým otcem, až na to, že já neumírala.

    superkarma: 0 23.06.2008, 08:24:18
  28. avatar
    [3] OlgaMarie [*]

    Vlítnout do minulého života ze zvědavosti nikomu nedoporučuju. Co to je za jev a prožitek nevím. Má vést k sebepoznání a lze tím odstranit určité fóbie. Pokud se někdo dostane do života, kdy byl slavný a bohatý nebo chudý a bezdomovec, spíš to znamená, že má přehodnotit současný vztah k majetku.
    Za nejzajímavější, co jsem neprožila sama, pokládám zkušenost neteře, která prodělala těžkou operaci a sama sebe viděla, jak ji operují, slyšela a viděla, co se kolem ní děje. Popisovala, jak tomu nerozuměla a pak se na některé věci ptala lékaře, který zas nerozuměl tomu, jak ona to ví. Docela komické je, potkat se s člověkem z "minula" nyní. Ovšem souvislosti, kdo a proč, komické nejsou vůbec.
    Eva_Fl: Lze tak odhalit i příčina k vytvoření si závislosti na alkoholu, drogách, partnerovi...

    superkarma: 0 23.06.2008, 07:43:06
  29. avatar
    [2] RenataP [*]

    Popis utopení ve mě vyvolává opravdu hodně hnusný pocity...taky nesnáším vodu a hysterie mě popadá ve chvíli, kdy mám vody po pás...ne ne ne, jednou jsem se topila a to tehdejší plavání v sebeobraně mě nijak nenadchlo, dodnes z toho mám trauma.

    superkarma: 0 23.06.2008, 05:44:08
  30. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Ne.Ne.Ne.

    superkarma: 0 23.06.2008, 03:25:33

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme