Bulvár

Vždyť je to jenom ženská!

Rozeznat světici od čarodějnice leckdy nebylo snadné. Ani církevní učenci se mnohdy nemohli shodnout, jestli tu či onu ženu posedl duch zlý či dobrý. A tak to, jestli dotyčná skončí na hranici nebo v seznamu světic, nebylo jisté až do samého konce. A to ani v případě, že pocházela z královského rodu.

Blouznivé dítě
Brigita se narodila na zámku Finsta nedaleko Uppsaly ve Švédsku zřejmě v červnu roku 1303. Její otec, guvernér Birger Persson, pocházel z významné šlechtické rodiny Folkungů, spřízněné se švédskými králi, a po matce Ingeborze byla příbuznou gothské královské rodiny. Brigita, stejně jako její mladší bratr a sestra, byla od dětství vychovávána v katolické víře. V sedmi letech však začala mít vidění. Zpočátku se všichni domnívali, že jde o dětskou fantasii, ze které dívka vyroste. Když však v jedenácti letech tvrdila, že se jí zjevil Ježíš na kříži a řekl jí, že utrpení mu způsobují všichni ti, kteří na něj zapomínají a pohrdají jeho láskou, začalo se o ní vykládat, že je posedlá. A není divu, že nejhlasitěji proti ní brojili kněží, kteří její vize chápali jako kritiku svého života.

Jako bratr a sestra
Když bylo Brigitě jedenáct, zemřela jí matka a otec svěřil výchovu dcery tetě Kateřině, která byla její kmotrou. Kateřina se často setkávala s biskupem Brynjolfem ze Skary a jeho vedení svěřila i malou Brigitu. Dívka toužila po tom stát se jeptiškou, ale její původ ji předurčil pro manželství - ve čtrnácti letech byla provdána za šlechtice Ulfa Gudmarssona. Její muž měl pro Brigitinu víru pochopení - celé dva roky žili „jako bratr a sestra“. Pak porodila Brigita svému muži osm dětí.

Copak se jí zase zdálo?
Když bylo Brigitě dvaatřicet, stal se švédským králem její příbuzný, Magnus II. Brigita byla povolána do Stockholmu a stala se dvorní dámou mladé královny, kterou po tři léta prakticky vychovávala. „Copak se zase zdálo tvé matce?“ ptával se prý král jejího syna Birgera napůl pobaveně a napůl s obavou. V té době už totiž Brigitiny vize vešly ve známost. Učitel jejích synů, budoucí biskup a světec Niels Hermansson, jí pomohl zorientovat se v politice, a Brigita se vyjadřovala k věcem, o nichž správná žena neměla vůbec vědět, natož je komentovat.

Jako by nebyla ženou
Ulf sdílel Brigitin zápal pro víru, a proto oba manželé společně vstoupili do třetího řádu sv. Františka. Po pětadvaceti letech od svatby podnikli pouť do Santiaga de Compostela a rozhodli se definitivně se vzdát sexu. Ulf  nakonec vstoupil do cisterciáckého kláštera, v němž i zemřel. Brigita strávila nějakou dobu asketickým životem a pomocí bližním, pak však roku 1346 opět vstoupila do veřejného života a začala napomínat duchovní i vládce a radit jim, jak mají žít. Psala dopisy francouzskému i anglickému králi a vyzývala je k ukončení války, nabádala papeže, aby se vrátil z Avignonu, a vůbec jednala, jako by ani nebyla ženou.

Copak by si Bůh vybral ženu?
Právě v té době ji mnoho kněží i laiků začalo osočovat z čarodějnictví nebo alespoň z blouznivosti. „Měla by lépe jíst, víc pít a pořádně spát,“ tvrdil jistý dominikán. „Copak by si Bůh vybral pro hlásání svých poselství ženu, když je tu tolik kněží?“ Král ovšem na svou příbuznou nezanevřel a z části i proto, aby ji dostal ode dvora, jí věnoval dvorec Vadstena u jezera Vättern. Brigita se rozhodla udělat z něj klášter pro řád Nejsvětějšího Spasitele, který založila, alek jeho zbudování a vysvěcení došlo až po její smrti.

Založení řádu
Řeholní společenství, kterému se říkalo brigitky, se skládalo z ženské a mužské komunity o přibližně pětaosmdesáti členech. Žili podle řehole sv. Augustina a společně se scházeli v jednom kostele, který pro ně byl zbudován. Brigita tvrdila, že ji sám Ježíš naučil modlitbám, kterými mohou věřící uctít jeho svaté rány. Těm, kteří vydrží konat pobožnosti s patnácti modlitbami po celý rok, prý mnohé přislíbil. Roku 1349 se Brigita vydala bosa na pouť do Říma, aby získala od papeže Klementa VI. potvrzení nového řádu. To však získala až od Urbana V. při další návštěvě Říma roku 1367.

Brigita často konala poutě. Na tu poslední se vydala roku 1372 a směřovala do Svaté země. V Jeruzalémě však onemocněla a po návratu do Říma se jí ještě přitížilo. Zemřela 23. července roku 1373. Přestože se za svého života dočkala nejednoho obvinění z kacířství, prohlásil ji papež Bonifác IX. pro mimořádný život a vykonané zázraky roku 1391 za svatou. Nakonec však musela být oficiálně kanonizována ještě dvakrát - roku 1415 a 1419. V roce 1999 ji papež Jan Pavel II. prohlásil za patronku Evropy.

Slyšela jste někdy o sv. Brigitě Švédské? Dovedete si představit manželský život bez sexu? Máte s něčím podobným zkušenosti? Nebo myslíte, že sex k manželství patří a jeho nedostatek může být i důvodem rozpadu vztahu?

   
03.05.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [10] ivana.kuglerova [*]

    gentiana: To neva, člověka to aspoň učí dávat si pozor . Já třeba dost věcí čtu anglicky a pak mi občas ujíždí překlady . Chudák papež Hadrián málem posledně skončil jako Adrian .

    To ano, oficiálně - tedy jménem Svatého oficia - ji jikdo neobvinil

    superkarma: 0 03.05.2007, 12:58:47
  2. [9] gentiana [*]

    To kacířství bylo tak trochu dobová nadávka, řekla bych. A nejen, že nebyla oficiálně souzena, on ji nikdo ani oficiálně neobvinil:D
    Jinak ten článek je pěknej, ale znáš mě, hnidopicha:D, najdu si vždycky něco, protože proto

    superkarma: 0 03.05.2007, 12:08:55
  3. avatar
    [8] ivana.kuglerova [*]

    gentiana: Ze životopisu světců, katolické encyklopedie, Dinzelbachera... Poslední jmenovaný uvádí to o obviněních z kacířství a čarodějnictví. Pokud vím, nebyla nikdy oficiálně souzena, ale obvinění padala různá - a to navzdory tomu, že byla mnohými považována za světici.

    Konec konců, z kacířství obviňovali i Ignáce a i ten byl mnohými považován za světce už za svého života...

    superkarma: 0 03.05.2007, 11:59:18
  4. [7] gentiana [*]

    Druhý odstavec: ...z rodu Folkungů..., prosím.
    Jinak, pokud je mi povědomo, Brigita z kacířství nikdy nebyla podezřívána. Maximálně tak z posedlosti ďáblem. Hlavní problém byl v tom, že se pletla do politiky, resp., že její vize měly silně politický nádech. A štvala papeže, jmenovitě Urbana V., kterého nabádala, aby s vrátil z Avignonu do Říma - nicméně za světici byla považována už zaživa, takže jaképak kacířství.
    A propos, odkud jsou ty životopisné údaje?

    superkarma: 0 03.05.2007, 11:07:36
  5. avatar
    [6] femme [*]

    ano
    ne
    ano
    ano

    superkarma: 0 03.05.2007, 11:02:54
  6. [4] Anai [*]

    Ne
    Ne
    Ne
    Ano
    Když o tom přemýšlíte, tak křesťanství a tím více katolická víra zakazovala mnohé v zájmu vyšším: nejen zavrženíhodný celibát pro uchování majetku v církvi, ale i hlásání sexuálně střídmého života. Vždyť neexistovala antikoncepce a hrozilo přemnožení lidí, kteří by se těžko uživili. Proto se mělo sexovat jen tehdy, kdy bylo třeba zplodit potomky. Dále mnohačetné porody vedly ke smrti ženy.

    superkarma: 0 03.05.2007, 09:00:49
  7. avatar
    [3] rek11 [*]

    Ne
    Ne
    Ano
    Ano,může..ovšem nemusí

    superkarma: 0 03.05.2007, 08:13:26
  8. avatar
    [2] Evikus [*]

    * Ne
    * Ne
    * Ne
    * Ano

    superkarma: 0 03.05.2007, 07:32:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme