Trapasy s oblečením, to je opravdu skvělé téma.
Ještě jako holka (asi patnáctiletá) jsem dojížděla do školy vlakem. Měla jsem to vždy vypočítáno akorát, tak jsem vždy doběhla a vlak přijel. Já hups do vlaku a jelo se. Jednou jsem takhle hupla a koukám, za mnou běží ještě nějaký další rádospáč.
 
Paní už trochu v letech, rozcuchaná, udýchaná, prostě celá říčná. Podala jsem jí ruku, aby mohla rychleji do vlaku, než se rozjede. Trochu rozpačitě mi poděkovala a povídá: "To jsem tomu dala, nezvonil mi budík, tak jsem to málem nestihla." Šly jsme dovnitř do vagónu, abychom se trochu vydýchaly. Paní si sundala kabát a já zalapala po dechu.
 
Měla na sobě totiž jen svetr, punčochy a krásné krajkové kombiné. Prostě v tom fofru zapomněla na sukni. Do kabátu zase zajela takovým tempem, že to snad ani nikdo jiný ve vlaku neviděl.
 
Vtom mě napadlo, že si vezu do školy teplákovou soupravu na tělocvik. Tak jsem jí nabídla alespoň tepláky. To  byla situace. Později když jsem ji potkala, vyprávěla, že do práce došla s výrazem, že tepláky k elegantním botám a kabátu nosí běžně. V práci se nad ní kolegyně slitovaly, a protože byly místní, tak jí došly pro něco slušného na sebe, aby ten den v práci ve zdraví přežila. Tak všechno vlastně dobře dopadlo, ale byla to psina. 
 
 
 
Krásný den přeje majdalena
 

Milá Majdaleno, děkujeme za váš článek. Přejeme vám krásný den

redakce@zena-in.cz

Reklama