Vztahy

Vzal mi syna!

Co mi život dal a vzal? Zřejmě to nebude tak vtipné jako od Betty McDonaldové, ale bohužel je to pravda.

Život mi dal dítě. Díky bohu za to štěstí. Mám syna narozeného v roce 1988. Je to mé jediné dítě.

Co mi život vzal? Syna, mé jediné dítě. Aby to nevyznělo moc pateticky, uvedu to na pravou míru. Díkybohu syn žije. Sice ne v mé blízkosti, ale žije, a to je to jediné, co mě těší.   

Ale jak to vlastně začalo?

Vlastně nevím, odkud, nebo vlastně odkdy mám začít.

Snad rozvodem. Rozvedla jsem se po 18letém manželství. Nevím, jestli se to dá nazvat manželstvím. Možná incest? Dva lidé žijí vedle sebe, znají se dost intimně třeba jako sourozenci (to je dobrý, ne?).

Tehdy můj 12letý syn mohl u soudu říct, u koho chce žít. Já chtěla pro syna to nejlepší a navrhovala střídavou péči. Bohužel s tou musí souhlasit oba rodiče. Můj exmanžel oponoval, že dítě musí mít pouze jeden domov.

Po manipulační masáži svého otce syn prohlásil, že musí žít u táty, aby nezůstal sám. V zájmu dítěte jsem jeho přání splnila. Bohužel to byla zásadní chyba. Psycholog, sociální pracovník, soudce - ti všichni tvrdili, že dvanáctileté dítě nelze zmanipulovat, že má svůj rozum. Není to pravda, dnes již to vím.

Abych to zkrátila. Dítě bylo svěřeno do péče otce (jak zářný příklad), já platím řádně slušné výživné (nechci své dítě nijak okrádat) a svého syna vidím tak jednou do roka. Můžete mi oponovat, že letos je plnoletý, tím pádem dospělý a za sebe a své chování zodpovědný.

Ale já odpovím: i v 18 letech může být dospělý člověk manipulovatelný. Bohužel. Syndrom zavrženého rodiče je něco hrozného, proti čemu by se mělo bojovat. Já za sebe mohu říci, že mi nikdo nepomohl. Sociální pracovnice se k tomu staví zcela alibisticky a stát stejně.

Závěrem chci apelovat na všechny lidi, kterých se to týká... Bojujte za své děti.   

   
17.01.2006 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [38] Beruška1 [*]

    fialinka: Já jim opravdu nikdy neodpustím. Návrh na rozvod podával bývalý, bylo to jeho vinou. Ony s ním mluvily nejdřív, poslechly si jeho názory na mne a pak už prostě nepřipustily, že by to mohla být lež. Prostě, co bylo řečeno jako první, to platilo, a já se musela hodně moc bránit, aby jim to společně nevyšlo. No dodneška totiž nemohu prokázat, že sociální pracovnice s bývalým něco měla, takže její práce směřovala v jeho prospěch, jak se říká i přes mrtvoly.

    superkarma: 0 19.01.2006, 16:23:43
  2. avatar
    [36] fialinka [*]

    zmanipulovatelný je totiž skoro každý... na jednu stranu pisatelku chápu, na druhou stranu mám pocit, že tu opravdu nenapsala všechno...
    Beruska 1: Nezlob se, ale to, že mluvíš o tom, že nikdy neodpouštíš, že se chceš mstít... trošku moc silné, ne?

    superkarma: 0 17.01.2006, 18:03:05
  3. avatar
    [35] Bába Bára [*]

    Děti jsou samozřejmě zmanipulovatelné, ale taky záleží na vztahu k tomu kterému rodiči před rozvodem. Můj muž má dvě děti z předchozího manželství. Jeho ex se je snažila manipulovat - u dcery, která na něm nijak moc nevisela ani před rozvodem, se jí to povedlo (prohlásila, že už ho nikdy nechce vidět - i když jako dospělá se s ním tu a tam už viděla). Syn, který měl s tátou od mala těsnější vztah, se zmanipulovat moc nedal a přes velké problémy se s tátou vídal dál. Takže zmanipulovat se dá, ale jen do určité míry.

    superkarma: 0 17.01.2006, 17:56:06
  4. avatar
    [33] Beruška1 [*]

    Tak s tímto jsem se bohužel při rozvodu setkala i já. Můj bývalý se rozhodl, že mi tehdy naši 11letou dceru sebere a mě se zbaví tím, že prohlásí, že jsem blázen. A musím říci, že mě to stálo hodně nervů, peněz a boje, abych si udržela dceru, zaměstnání a slušný život. A dítě nemusíte ani násilím manipulovat, svině sociální pracovnice pokládala otázky dceři takovým způsobem, že vždy musela odpovědět ve prospěch otce. Do dneška jsem to jí ani soudkyni, ani psychologovi, neodpustila, nezapomněla jsem a stále hledám způsob, jak se jim pomstít. Já totiž nikdy neodpouštím. Jo a stalo se v Pardubicích, konkrétně sociální pracovnice Baladová a soudkyně Kuběnová.

    superkarma: 0 17.01.2006, 16:18:55
  5. [30] rozina [*]

    Já si myslím, že nám tu pisatelka nenapsala všechno, hlavně ne pravdu!! a pak je těžko odpovědět a nebo ji litovat. Ale že se dají dospělé děti zmanipulovat ve 40, když jim bývalý po 20 -ti letech rozvodu nalže spoustu hloupostí, kterým uvěřili ! A chyba je mámy protože něchtěla dětem o té špíně vyprávět , tak od řekl lež a oni jí uvěřili, odkoply vlastní mámu v 60 letech. Taky má vyplakané oči, ale nic nenadělá.Prostě někdy nevíme co nás čeká, ale poučení pro ženy matky : OBĚTOVAT SE DĚTEM, ODŘÍCI SE VŠEHO, je blbost, nikDy vám děti NEBUDOU vděčné - hlavně z podpory tatínka NE !!!!!!!

    superkarma: 0 17.01.2006, 14:29:54
  6. avatar
    [29] Gabi [*]

    olafka: přesně tak, abychom se dokázali podívat na prostředí a vztahy, kde jako dítě vyrůstáme, s odstupem, chce to nejdřív získat nějaké zkušenosti, jak to chodí jinde a že život není černobílý.
    A platí obvykle jedno pravidlo: kdo nevíce radí a strká nos do života druhých, neumí si zamést před vlastním prahem.
    Každý příběh rozpadu manželství je smutný, člověk má nutkání věci uměle racionalizovat a pravda není něco, co je absolutní.

    superkarma: 0 17.01.2006, 14:20:11
  7. avatar
    [27] olafka [*]

    Gabi: chápu tě pro malýho človíčka je těžký se vyznat v dospělejch, kteří se sami v sobě nevyznají, ale pokouší se více či méně zdařile předstírat, že jo Moje prostřední dcera mi odpustila až po 17 letech od rozvodu, že jsem opustila jejího tátu a vinila mě i z toho, že na ní on nemá čas i když jsem se všemožně snažila, aby byli co nejvíc spolu. Až jako dospělá vidí, co pro ni udělal on a co já. Ostatně můj ex, když nechával vnučce udělat horoskop, připustil, že to co nestihl s dcerou, by mě vynahradit vnučce. Tak jsem zvědavá

    superkarma: 0 17.01.2006, 12:46:16
  8. avatar
    [25] Gabi [*]

    Proč by dítě nebylo zmanipulovatelně?! Já jsem od svého narození poslouchala, jak je můj otec "hrozný" od své babičky - jeho tchýně. Matka proti tomu moc nedělala (tam bylo totiž jediné řešení - vyprovodit babu středem ) a mě trvalo docela dlouho, než jsem zjistila, že babča není úplně normální, že skoro nic z toho, co říká, není pravda a že moje matka se za mne nikdy nepostaví ... Otec se stáhl do naprosto pasivní pozice a mě trvalo mnoho let, než jsem jsem rozlišila role jednotlivých aktérů - v podstatě úplně jasno jsem měla, až když jsem se odstěhovala. Moje sestra má ale zcela jiný pohled na tehdejší situaci. A kde je pravda Ale abych to uzavřela - svého tátu jsem začala chápat, až v dospělosti a naopak jsem přestala tehdy vidět svou matku jako "svatou trpitelku".

    superkarma: 0 17.01.2006, 11:27:31
  9. [24] Anai [*]

    Můj muž mi "vzal" dokonce dva syny při rozvodu (10 a 14), rozhodně zmanipulovaní byli! Nicméně vídala jsem je nejdříve 1x za 14 dní, dovolené v zimě, létě, i někdy běhm všedních dnů. Nesla jsem to těžce, vím, jak Ti je. Nicméně kdybych si nepořídila jen malý byt a měla fin. prostředky žít ve větším, nejpozději za 4 roky jsem měla kluky nazpět - otec s nimi začal coby s dospělými jednat jako se mnou a to se vydržet nedalo. Sice i oni pochopili všechno, ale ta léta nikdo nevrátí....

    superkarma: 0 17.01.2006, 11:20:59
  10. avatar
    [22] Suzanne [*]

    blesksoft: ono to možná nejsou jenom hmotné statky. Ale mám pocit, že na radu psychologů už pár maminek ustoupilo otci (ať nekřivdím, možná i naopak), zásadně proti němu neřeklo nic špatného, nic dítěti nevysvětlovalo, aby se nedotklo křehké dětské duše. Druhý rodič si servítky nebral a dítě si to interpretovalo tak, že ten "druhý" o něj má větší zájem než ona "chladnější" maminka, co se drží zpátky.

    superkarma: 0 17.01.2006, 10:22:22
  11. avatar
    [21] blesksoft [*]

    Rozumím absolutně všemu - kdo nezažil neuvěří. Dnešní dítě je zmanipulovatelné v každém věku. Peníze a hmotné statky to je věc proti které se nedá dost dobře bojovat. Pokud dítě u tatínka dostane všechno na co ukáže a ta (neschopná) matka by ti to nedopřála , u mně se budeš mít vždycky nejlíp a dostaneš všechno tak převážná většina dětí se nechá ukecat . Manželův syn byl zmanipulovaný matkou již ve čtyřech letech. Dostával úplatky - pardon dárky za to že u určitých lidí řekne to co mu maminka nadiktovala. Bohužel syn se ve své naivitě svěřil že mají s maminkou tajemství a všechno vyklopil.

    superkarma: 0 17.01.2006, 09:49:31
  12. avatar
    [20] malenina [*]

    Maši: Myslím, že ve většině případů to tak je. U nás doma určitě.A pokud se nestalo něco zlého, nedovedu si představit, že by mě syn nechtěl vidět a vůbec, že by radši zůstal s otcem a za 3., že bych o něj nebojovala . článek mohl být konkétnější

    superkarma: 0 17.01.2006, 09:47:52
  13. avatar
    [18] Maši [*]

    malenina: Jo.To je na tom totiž nejdivnější.Synové tíhnou k matkám.Každé dítě tíhne k matce. Co se muselo stát, aby ten její nejenom ,že k ní netíhnul, ale ani ji nechtěl vidět???? A to, že ona o něj vůbec nebojovala, je taky podezřelé.Že by špatné svědomí...???

    superkarma: 0 17.01.2006, 09:42:34
  14. avatar
    [17] malenina [*]

    Maši: Taky si myslím, že pisatelka mohla trochu rozvést třeba příčinu rozvodu a asi nenapsala úplně vše Nedovedu si představit, že by syn najednou pro nic za nic nechtěl vidět svou matku

    superkarma: 0 17.01.2006, 09:38:11
  15. avatar
    [15] Suzanne [*]

    Gréta: Když to řešila moje známá před pěti lety, proč by to nemohlo být před šesti

    superkarma: 0 17.01.2006, 09:20:59
  16. avatar
    [11] Maši [*]

    Nějak to nechápu...Proč matka viděla syna jen jednou do roka???A proč syn- i když zmanipulovaný-nevyhledával setkání s matkou a nechtěl ji vidět??? A proč se syn rozhodl žít s otcem???Co mu matka udělala, že si ji hned zpočátku nevybral a potom ani nebojoval o to, aby se spolu občas viděli???A proč o to nebojovala matka??? nedokážu si představit ani jeden důvod, abych se alespon nesnažila svoje milované dítě vídat, být s ním o prázdninách apod. Ovšem, pokud v tom není něco mnohem víc, co nám paní neřekla...

    superkarma: 0 17.01.2006, 08:54:59
  17. avatar
    [9] tomáš [*]

    Ještě "za soc" jsme měli na čas v kanceláři kolegyni, které manžel odvezl syna do Francie, a on tam od cca 12 let trvale zůstal, naučil se jazyk, chodil do škol...a máma ho viděla max 1x ročně, když milostivě ho poslali na návštěvu. V ČR už neměl žádné zájmy, žádné kamarády a s mámou si neměl co říct a sám zase rád odjížděl zpět. Ona celý svůj čas věnovala sepisování petic,žalob atd.na všechny strany - a opravdu na nás působila dojmem, že není úplně OK, takže jsme se ani nedivili, že kluk žije s tátou spokojeně a jistě ve vyšším standartu, než kdyby zůstal s tím uzlíčkem nervů tady...Soudit je těžké.
    po rozvodu vychoval dceru, syn nejdřív žil u mámy, později se odstěhoval k tátovi taky. Nikdy jim nebránil ve styku s matkou - dcera (28) ji nyní podporuje i finančně, ale syn (23) už styky s ní nevyhledává, asi mu nechybí...

    superkarma: 0 17.01.2006, 08:45:23
  18. [8] Jana 01 [*]

    Nikdo nemůže říct, jestli byl zmanipulovaný. Táta si určitě dělal reklamu - pojď ke mne, bude nám spolu dobře... atd., totéž ale určitě i matka. Je normální, že chlapci více tíhnou k tátovi. A není na tom nic špatného, i když to mámy samozřejmě pak hůř nesou.

    superkarma: 0 17.01.2006, 08:25:42
  19. avatar
    [7] Saturninka [*]

    olafka: Vy jste byli rozumní rodiče, proto se děti mohly vídat s tátou kdykoli chtěli.
    Můj je rozvedený 9 let. Za tu dobu syny viděl ai 5x a to pouze v prvních 3 letech. Od té doby nic. A to bydlíme v jednom malém městě. Problém je na straně jejich matky - udělala vše proto, aby ho nenáviděli, tolik špíny a vymyšlených lží typu "tatínek ti vzkazuje, že jede k moři s novou rodinou a TEBE nikdy nikam nevezme a nechce tě ani vidět...." udělalo v dětské hlavince svý . Starší syn se objevil nečekaně nedávno, sám, neohlášen. Přišel si říct o prachy na VŠ .

    superkarma: 0 17.01.2006, 08:20:34
  20. [6] Hanule [*]

    Mně se nelíbí výzva - bojujte za své děti. Rodiče by se měli dohodnout a ne mezi sebou bojovat o děti.

    superkarma: 0 17.01.2006, 07:40:51
  21. avatar
    [5] Jupíí [*]

    jejda to je smutné. Zmanipulovat se dá i dospělý člověk. Co ho zkusit občas někam vytáhnout, pozvat ho třeba na výlet, na výstavu, prostě sním pobýt den, dva. Pozvat ho ať se zastaví pro dárek k narozeninám... Osmnáct není ještě tak moc, třeba tu cestu k sobě ještě najdete.

    superkarma: 0 17.01.2006, 07:34:40
  22. avatar
    [3] olafka [*]

    Neumím si takovou situaci představit, takže ani neporadím Tak dokonale bych zájmy svých dětí respektovat nedokázala Ale moc mi nejde do hlavy, proč pisatelka vidí svého syna "tak jednou do roka" Když jsme se rozvedli s ex, děti byly u mě, ale on s nimi mohl být kdykoliv pro ně měl čas. Pisatelka vyzývá k boji, ale sama se vzdala bez boje nějak se mi to nezdá

    superkarma: 0 17.01.2006, 02:03:44
  23. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Někde se stala chyba Vím ze svého okolí, že děti jsou manipulovatelné. Ale během roku - dvou by se to mělo zase srovnat, alespoň podle zkušeností.
    Na druhou stranu - je tvůj syn v pořádku? Je to slušný člověk? Nechybí mu nic? Pak asi, pokud je plnoletý, musíš respektovat jeho rozhodnutí. Ale citovej průser to je, ne že ne.

    superkarma: 0 17.01.2006, 01:06:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme