Reklama


Slimáci jsou postrachem snad každého zahrádkáře. Kdo má vlastní zahrádku, určitě ví, kolik škody po sobě dokáží zanechat. Pochutnají si prakticky na čemkoliv. Saláty, ředkvičky, mrkev, řepa i krásné afrikány, to vše může zmizet během jedné noci. A přitom je téměř nemožné s těmito škůdci bojovat. Nabízíme vám několik zahrádkářských rad, jak plží invazi zabránit.

Slimákům prospívá vlhké prostředí, dostatek mlhy a rosy, těžší, méně vysychavé půdy, sláma, hodně organických látek v půdě a zvýšená kyselost půd. Naopak jim škodí sucho a mezi jejich přirozené nepřátele patří například vosy.

Jako prevence před napadením rostlin plži se doporučuje časté pletí, které sníží vlhkost porostu. Důležité je nenechávat po sklizni nebo pletí na zahrádce zbytky rostlin. Občas se používají ochranné plůtky s ohnutým horním okrajem ven tak, aby jej plži nemohli přelézt. Jako odpuzovač mohou posloužit například česnek, muškát, petržel, měsíček, šalvěj nebo tymián. Hlemýždi nesnášejí také hořčici. Lze použít i nadrobno nastříhané kapradí, vratič nebo řebříček, a rozprostřít je okolo záhonů.

Úspěch v boji se slimáky přinesl také kofein. I malá koncentrace kofeinu je pro slimáky smrtelným nervovým jedem, rostliny však snesou i vyšší koncentraci. Jestliže plže kofein nezahubí, minimálně je bude odpuzovat. Použít lze kávu, čaj nebo koku. Stačí postřik na půdu nebo na listy. Vzhledem k tomu, že káva jako přírodní látka nepoškozuje životní prostředí, představuje vhodnou alternativu namísto chemických postřiků.

Velkému úspěchu se těší také pivo. Slimáci nejsou nároční a spokojí se s nejlevnějším pivem, které seženete. Pivo nalijte do mělkých misek, které necháte jeden centimetr ze země vyčnívat, aby se nechytal i hmyz. Misky s pivem k večeru rozmístíte kolem své zahrádky. Pokud plži ucítí pivo, zeleniny si ani nevšimnou. Další den stačí jen misky vyměnit (viz foto). Pivní pasti se dají koupit už i v obchodě. Nádoby se taktéž plní pivem, navíc jsou chráněny před deštěm malou stříškou.

Při suchém počasí pomáhají ochranné pásy z dusíkatého vápna, páleného vápna, kamenné moučky, popela nebo pilin. Tyto látky vytáhnou ze slimáků jejich sliz, čímž se vysuší a zhynou. Někdy se používá i písek, ostré krystalky se zařezávají do měkkého těla škůdců a tím je zneškodní.

Často se radí posypání plžů solí. Chemická reakce, která vznikne při styku soli s tkání slimáka, ho zaručeně zahubí. Dalším spolehlivým zabijákem těchto škůdců jsou otruby, které se v tělech plžů po pozření nafouknou a slimáci umírají. K jejich hubení se používá také metaldehyd (suchý líh), což ale není nejlepší řešení, neboť nástrahu na slimáky mohou sežrat domácí zvířata.

V prodeji jsou také nástrahová krmítka Antiplz. Do miskového podstavce, který je opatřen drážkami, vtlačíte chemický návnadový přípravek, jež svým složením naláká slimáky. Při styku plže s návnadovým přípravkem je naleptána jeho sliznice. Díky tomu se hlemýžď vysuší a zemře. Dosah krmítka je do pěti metrů. Cena jednoho krmítka se pohybuje kolem deseti korun a náplň v podobě chemického přípravku seženete za 85 korun.

Někteří zahrádkáři přesto tvrdí, že nepraktičtější, ale nejnáročnější je sbírat slimáky nejlépe ráno nebo večer a hubit je nebo je odnášet mimo zahradu.

Jaké jsou vaše zkušenosti se slimáky? Osvědčil se vám nějaký jiný způsob, jak s nimi zatočit?