Cestování

Vyzkoušeli jsme geocaching, hru na hledače pokladů pro dospělé

„Už mám Prahu prochozenou křížem krážem. Nemáte někdo tip na výlet?“ postěžoval si nedávno jeden z mých přátel. „Začni kešovat. Pak poznáš, kolik míst v Praze ještě neznáš,“ odpověděl druhý. Napadlo mě, že totéž by mohlo platit i pro mé město. Vlastně pro všechna města u nás.

O geocachingu (u nás též geokešing) jsme docela podrobně psali ZDE. Jen připomeňme, že se jedná o ukrývání a hledání ukrytých „skříněk“. Nálezci se pak zapíšou do notýsku uvnitř a mohou si jako válečnou kořist odnést něco z jejího obsahu. Ovšem pouze za předpokladu, že dovnitř na oplátku vloží něco ze svého.

Přípravy jsou čistě administrativní

Pokud se chcete zařadit do komunity kešerů, je třeba se zaregistrovat na mezinárodních, nebo alespoň českých stránkách (geocaching.com, geocaching.cz). Pak máte přístup k přesným souřadnicím, které jsou podstatou celé věci, a proto naprosto nezbytné.  Registrace je zadarmo. Pak je třeba nastudovat některá pravidla. Jedním z nejdůležitějších je hledat, vybírat a ukrývat keš naprosto nepozorovaně. Kolem mohou být totiž mudlové, jimž byste mohli prozradit to, co nechcete – úkryt skříňky.

Je třeba vědět, kam se chcete vydat. Nemusíte mít ani GPS navigace, ani mobil s GPS. Stačí mrknout na mapy, a buď zadat souřadnice, nebo ve svém městě jednoduše vyhledat nějaký úkryt a za ním se vydat. Mapy s vyznačením keší najdete třeba na www.geocaching.com/map. Tady jsem našla i svůj cíl.

U vyznačených keší najdete několik základních informací. Náročnost terénu, náročnost hledání úkrytu (jedna hvězdička nejsnazší pro začátečníky, pět hvězdiček je nejvyšší obtížnost pro zkušené profíky), jméno autora, který keš ukryl, a datum vytvoření keše, její velikost a charakter.

A tak první dva dny před výpravou jen studuji, mapuji a plánuji.

Jdeme na věc

Měla jsem kliku. Svou první keš jsem našla nedaleko svého domu. Je to sotva pět minut pěšky. Šla bych i dál, ale zlákal mě hlavně její název. „Zapomenuté pohřebiště“. To je přesně něco pro mě. Podle informací na webu jde o středně velkou skříňku, náročnost terénu tři hvězdičky, ale měla bych ji najít snadno. Jedna hvězdička u obtížnosti svědčí, že by ji měl najít i začátečník.

Jedno z místo, kam mířím, má být starý židovský hřbitov. Místo hřbitova tam však stojí jediný osamocený kříž. Až teď mi dochází, proč každé léto potkávám aspoň jednu výpravu, která chce vědět, jak se k hřbitovu dostane. Pravděpodobně jsou to kešeři. Teď jdu v jejich stopách i já. jdu také kolem bývalého starověkého pohřebiště, míjím památný strom. Autor si tuhle trasu dobře promyslel.

Keš, kterou hledám, má jednu zvláštní vlastnost. Je to tzv. mystery cache. Mystery cache – zveřejněné souřadnice ukazují zpravidla do blízkého okolí cache, ale skutečné souřadnice musí geocacher dopředu získat například prostudováním nějakých informací, vyluštěním hádanky, šifry apod.“ Tak zní definice. Pro zachování pravidel ovšem nemůžu prozradit, oč jde v mém případě. Ostatní by to pak měli moc snadné :-) Jen můžu říct, že na každé zastávce musím vyluštit malou hádanku, abych se dostala na další souřadnice. Ty poslední mě mají nasměrovat na finální keš. Finálka mě nasměruje na keš bonusovou. Ta je ale velmi špatně přístupná. Nesnáším ostružiny.

Našli, rádcové, našli?

Na určené místo přicházím krátce po západu slunce. Za chvíli se začne stmívat a na obzoru se kupí tmavé bouřkové mraky. Je to fajn pro navození ještě tajemnější atmosféry. Tuhle dobu jsem si ovšem vybrala také proto, abych zde nenarazila na někoho dalšího. Na místě, kam se normálně nechodí, se totiž nemůžete tvářit, že tu jste vlastně jen náhodou.

Nikdo tu není, a tak se pouštím do hledání. Snažím se přemýšlet, kam bych keš ukryla já. „Snad po mně nechce, abych se hrabala v tom hrobě,“ říkám si v duchu. Chodím dokola, procházím terén, avšak pořád jsem nenarazila na nic, co by poutalo pozornost. A navíc začalo pěkně pršet. Tedy v ten moment bych to řekla jiným, méně slušným slovem.

Až najednou… „Ano! To bude určitě ono!“ blesklo mi v hlavě. Rozeběhla jsem se k místu, o kterém jsem pojala přesvědčení, že skrývá přesně to, co hledám. A také jsem našla. Opět s odpuštěním nemůžu být konkrétní. Středně velká truhlička ukrývala pár pokladů, notýsek a několik základních informací o místě, na kterém se právě nacházím. Poctivě jsem zapsala svůj pseudonym a přihodila jednu drobnost, kterou jsem koupila v benefiční sbírce na pomoc Africe.

Příště se vydám jen o kousek dál. V mém městě čeká na odhalení ještě pár různě náročných úkrytů. A já tak můžu potvrdit, co bylo napsáno v úvodu. Začněte kešovat, uděláte obyčejnou procházku mnohem zajímavější. A možná vás překvapí, že existuje kout ve vaší obci, o kterém jste doteď neměli ani tušení.

   
20.07.2010 - Doma - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. avatar
    [3] paviocko [*]

    koza roza — #1 přesně tak, super místečka, která by člověk normálně ani neobjevil.

    superkarma: 0 29.07.2010, 13:27:10
  2. [2] _Dandy [*]

    Skvělý nápad, jak vytahnout manžela ven a ještě se podívat na místa, kam bych standardně asi nešla..Sml59

    superkarma: 0 21.07.2010, 20:14:28
  3. avatar
    [1] koza roza [*]

    super zábava pro děti i dospělé Sml67 díky geocachingu spousta prima výletů Sml59

    1. na komentář reaguje paviocko — #3
    superkarma: 0 20.07.2010, 23:40:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme