Zdraví

Vyzkoušela jsem na vlastní nohy: H.E.A.T. Program

„Jsem na tom chození normálně závislá,“ řekla mi moje kadeřnice minulý měsíc, zatímco mi stříhala vlasy. Oči se jí rozsvítily, jako by objevila recept na trvalou v prášku. A ani jsem se nemusela vyptávat, zahrnula mě samými superlativy a v mé hlavě ta čtyři písmena uvízla. H.E.A.T.

Doma jsem hned sedla k internetu a hledala, co se dalo.

heat

H.E.A.T. - jsou to začáteční písmena 4 slov v anglickém jazyce - High Energy Aerobic Training. Tato čtyři slova se dají volně přeložit jako: „Aerobní cvičení s vysokým energetickým výdejem“. H.E.A.T. PROGRAM® tedy reprezentuje nový systém aerobního cvičení s výrazným efektem na lidský organismus.

H.E.A.T. staví na tom, co všichni umíme a co je pro nás nejpřirozenější: chůze. Pohybujete se na speciálním mechanickém pásu, který ovládáte jen tím, že prostě jdete.

„A to budeš jako „chodit chodit“ do posilovny, jo? Není to nějaký ujetý? Roky nejdeš na procházku za Prahu a teď budeš někde funět na pásu?“ zpražil mě kamarád intelektuál, který by do tělocvičny nevkročil, ani kdyby to byl poslední úkryt před apokalyptickou bouří.

Jeho poznámka mě ale znejistila a chvíli jsem přemýšlela na jeho vlně o tom, že je ten svět stejně nějaký zvrácený. Později jsem podobné argumenty slyšela ještě mnohokrát. Proč musí lidi vyhledávat pohyb ve fitkách, když celý den sedí (ne)dobrovolně na zadku v práci (jako já)? Proč musí věčně držet dietu a nedokážou se už normálně s radostí najíst a neřešit éčka a kilojouly (jako já)? Určitě vás podobné věci už mnohokrát napadly, když jste se podvečerem plížila ze Zumby ve školní tělocvičně, místo abyste si šla trsnout do Havana baru za rohem...

Ale takový už je náš „moderní“ život se všemi civilizačními chorobami a úchylkami, a oproti našim předkům máme zase mnohem příjemnější a komfortnější příležitosti, jak se fyzicky vyřádit. H.E.A.T. je jednou z nich.

Tak proč to nezkusit?

Jan KolářNa první lekci jsem se pečlivě připravila. Vyčetla jsem na webu studia Fittness Millenium, kam jsem se chystala, že potřebuju sportovní obuv, láhev s vodou a ručníky, nejlépe dva (jedním si budete utírat pot, který z vás bude stříkat, a druhý využijete po lekci ve sprše). Dozvěděla jsem se také, že je dobré jíst nejpozději dvě hodiny před cvičením, pokud to nestihnete a máte hlad, můžete si dát třeba sacharidový nápoj... já zkusila obyčejnou müsli tyčinku. A poslední zvědavé otázky jsem si nechala až pro instruktora Honzu Koláře, který naši lekci vedl.

Před vstupem do sálu byl chvíli čas, ostatní cvičenky se postupně scházely a Honza mě kupodivu dokázal uklidnit natolik, že se mi ani netřásla kolena. Abyste rozuměli. Nejsem žádný sportovec a měla jsem strach, že nebudu stíhat, jak se říká, což jsem se také hned snažila Honzovi předestřít s tím, že budu asi potřebovat mírnější přístup. Jenže mě se shovívavým úsměvem uzemnil slovy: „Ale sem chodí cvičit i sedmdesátileté klientky!“ Na to jsem si netroufla reagovat jinak než konstatováním, že to tedy snad nějak zvládnu. Dostalo se mi i krátkého vysvětlení, jak ovládat pás Maxerunner®, což je přístroj, na kterém jdete. Můj mozek paralyzovaný strachem toho moc nepochytil, ale když jsme později vešli do sálu a Honza mně a ještě dvěma dalším „novickám“ ovládání, které se sestává z jednoho kotouče a dvou tlačítek „nahoru“ a „dolů“ (slouží k tomu, abyste naklonili pás, jak potřebujete) ukázal, bylo jasné, že to žádný velký problém nebude. V průběhu lekce navíc Honza neustále kontroloval, jestli je všechno v pořádku.

cvičeníVlastně je to celé jednoduché a instinktivní a hlavní výhodou hodiny je, že zatímco vaše tělo úplně přirozeně jde, vy nemusíte myslet na žádné složité figury a vypilované sestavy, posloucháte jen pokyny instruktora ohledně tempa nebo „pomyslné cesty“, na kterou jste se vydali, no a jinak můžete skutečně úplně VYPNOUT. Což je, alespoň pro mě, opravdový luxus.

Nemusíte se bát, že byste tempu nestačila, dostanete na výběr, jestli půjdete „složitější trasou“, takže třeba zvednete z madel ruce a také je zapojíte, anebo se můžete rukama přidržovat a zvolit kratší, méně náročný krok. Nikdo vás k ničemu nutit nebude, věřte mi, že s dechem stačit budete a budete si chtít i pořádně máknout.

Po hodině se ještě parádně protáhnete a vydýcháte, takže nehrozí, že byste z lekce odcházela uhnaná, s bušícím srdcem v krku. Ale pohledu do zrcadla se, pokud nejste zvyklá vidět v něm úplně splavený obličej, raději nějakou tu minutku po skončení lekce vyhněte. :) Zato si dejte sprchu a budete se cítit skvěle.

Moje doporučení: Nebojte se a prostě jděte

Vše, co potřebujete o H.E.A.T. vědět, a nenašli jste to v mém článku, zjistíte třeba na stránkách Fittness Millenia, kde jsem si ho byla vyzkoušet já. Další informace o H.E.A.T. Programu najdete také na stránkách www.heatprogram.cz

Právě se chystám objednat se na další lekci.

A vy?

   
29.06.2011 - Zdraví - autor: Klára Wimmerová

Komentáře:

  1. avatar
    [11] Klára Wimmerová [*]

    femme — #10 Třeba mají takoví lidé strach, že v lese potkají medvěda Sml30, anebo prostě potřebují zázemí, oporu a radu trenéra - popřípadě rychlou první pomoc (například já). Sml52

    superkarma: 0 29.06.2011, 21:50:37
  2. avatar
    [10] femme [*]

    vážně nechápu všechny ty, co se za drahý peníze potěj někde v posilovně, když tohle všechno můžou mít zadara a ještě v přírodě na čerstvém vzduchu Sml80

    1. na komentář reaguje Klára Milošová — #11
    superkarma: 0 29.06.2011, 20:02:32
  3. avatar
    [9] Klára Wimmerová [*]

    Pentlička — #8 Hecování taky nesnáším. Chodím na pilates do takového většího centra, a jednou nám prohodili sály a dali nás do patra, kde se cvičí aerobic. Ozýval se odtud nad hlasitou hudbou neustále hlas instruktorky, pištivý, a bylo to pořád dokola: Dělej, dělej, MAKEJ! Tomu říkám peklo. Honza na heatu byl fajn, možná jsem to občasné povzbuzování a pokyny brala i proto, že to byl chlap. :) Nevím, prostě mi to tak nepřišlo.

    superkarma: 0 29.06.2011, 13:17:08
  4. avatar
    [8] Pentlička [*]

    Nenávidím cvičení v dusné tělocvičně. Zvláště pokud tam hraje ryčná hudba a trenér, nebo jak se tomu říká, hlasitě hecuje. Jednou mě kamarádka vytáhla na spinning, nikdy více. Fakt mám radši procházky v přírodě. Chodím, pokud není hnusně, každý víkend na odpoledne tak těch 10-15 km, dýchám čerstvý vzduch, kochám se okolím a tichem, poslouchám zpěv ptáčků a je mi fajn.

    1. na komentář reaguje Klára Milošová — #9
    superkarma: 0 29.06.2011, 13:07:53
  5. avatar
    [7] Suzanne [*]

    To náhodou nemusí být špatný. Když se procházím venku, tak pomalinku, nejlépe po parkuSml30, jinak to nemusímSml23

    superkarma: 0 29.06.2011, 12:27:57
  6. avatar
    [6] šája [*]

    Chodím na H.E.A.T., je to jedno z prvních cvičení, kam chodím opravdu poctivě pravidelně, ani moje páteř neprotestuje, je to úžasná forma cvičení Sml67

    A procházky v přírodě? Taky fajn, ale vyloženě vyrazit někam do přírody se nepovede až tak často, jak by člověk chtěl, a ve městě si nedovedu představit, že bych tímhle tempem a s takovou intenzitou někde 45 minut šlapala, aniž bych vrážela do lidí popř. do aut, o klepání na čelo kolemjdoucích nemluvě Sml16

    superkarma: 0 29.06.2011, 10:24:37
  7. avatar
    [5] kareta [*]

    Klára Milošová — #4 15 km je cca 2,5h svižné chůze..to není tak moc! Pokud chodíte denně! Pokud nárazově, tak je to celodenní výletSml52 Já jezdila na crosstrenažeru, když byly děti malé a já se nedostala z bytu...tak když šly po obědě spát, tak jsem hodinku jezdila. Ale teda splavená jsem byla jak praseSml6

    superkarma: 0 29.06.2011, 10:15:35
  8. avatar
    [4] Klára Wimmerová [*]

    kareta — #3 Přítel taky říkal, proč nechodíme na procházky... jenže on je megaloman, posledně mě vytáhnul na „krátkou“ procházku a ušli jsme 15 kilometrů, z toho asi polovinu v podstatě ve městě, a to mě moc nebavilo. Pravdu má v tom, že než se dopravím někam na fitka, můžu stejně tak popojet kamkoli z města ven autobusem nebo autem a tam chodit. Jinak procházky v přírodě taky miluju. :)

    1. na komentář reaguje kareta — #5
    superkarma: 0 29.06.2011, 09:47:14
  9. avatar
    [3] kareta [*]

    Jako alternativa pro lidi se sedavým zaměstnáním žijícím v bytě ve městě je to fajn. Osobně sávám přednost procházkám svižným tempem.

    1. na komentář reaguje Klára Milošová — #4
    superkarma: 0 29.06.2011, 09:30:14
  10. avatar
    [2] Klára Wimmerová [*]

    isida — #1 Kovářova kobyla děkuje. :)

    superkarma: 0 29.06.2011, 08:59:54
  11. avatar
    [1] isida [*]

    Trvala v praskuSml30. Clanek je peknej, az na to "vyzousela" hned na zacatku.

    1. na komentář reaguje Klára Milošová — #2
    superkarma: 0 29.06.2011, 04:37:00

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme