Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování vstoupil nedávno v platnost a hned vyvolal rozruch a otázky. Proč? Stanovuje, že v určitých případech musí být dát souhlas obou rodičů s ošetřením dítěte. Zjišťovali jsme, o které konkrétní případy se jedná.

doktor

1. dubna tohoto roku vstoupil v platnost zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Tento zákon částečně mění dosavadní systém poskytování zdravotní péče dětem, respektive nezletilým pacientům. Rozruch vyvolalo hlavně ustanovení, které říká, že pro poskytnutí zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života, je potřeba souhlasu obou rodičů, jsou-li jeho zákonnými zástupci.

Člověku se derou na mysl různé znepokojivé otázky. Pokusili jsme se na ně najít odpověď přímo na stránkách Ministerstva zdravotnictví...

Jakých konkrétních zdravotnických služeb se ustanovení týká?

Zákon o zdravotních službách blíže neurčuje, co lze považovat za „zdravotní služby, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života“. Při posouzení, zda jde o uvedené „zdravotní služby“, je třeba vycházet zejména z charakteru zdravotní péče poskytované v rámci uvedených zdravotních služeb, účelu jejího poskytnutí a dopadů na zdravotní stav pacientů, popřípadě na kvalitu jejich života, podle dosavadních zkušeností založených na poskytování dotčené zdravotní péče, a to za obvyklých podmínek.

Za negativní ovlivnění dalšího zdravotního stavu pacienta nebo kvality života nelze považovat dočasné „nepohodlí“ nebo přechodné potíže doprovázející poskytnutí dotčených zdravotních služeb (účinky léčby). Péče, která nevyžaduje souhlasu obou rodičů je tedy například péče preventivní, včetně očkování, podávání běžných léků a podobně.

Mezi zdravotní služby, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života, patří některé operační výkony (například transplantace nebo výkony plastické chirurgie), chemoterapie a další.

Co když je druhý rodič nedostupný, třeba je dlouhodobě v zahraničí? Může souhlas nosit rodič preventivně s sebou?

Zákon o zdravotních službách nevyžaduje k vyslovení souhlasu osobní přítomnost obou rodičů. Proto je možné, aby písemný souhlas jednoho rodiče předložil druhý rodič. V takovém případě není poskytovatel zdravotních služeb povinen a ani oprávněn zkoumat pravost takového vyjádření (podpisu zákonného zástupce nezletilého pacienta).

Zákon o zdravotních službách nevylučuje též možnost zastoupení jednoho rodiče druhým na základě plné moci. Na základě této skutečnosti může jeden rodič (zmocnitel) druhého rodiče (zmocněnce) vybavit plnou mocí podle občanského zákoníku. V plné moci bude mimo jiné uveden rozsah zmocněncova oprávnění, tedy pro jaký právní úkon je rodič druhým rodičem zmocněn (tedy v plné moci bude uvedeno: k vyslovování souhlasu podle § 35 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, to je s poskytnutím zdravotních služeb, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit další zdravotní stav nebo kvalitu života jejich dítěte).

A co když je druhý rodič nedostupný zcela?

V případě, že jeden z rodičů nemá informace o tom, kde se druhý rodič, který je rovněž zákonným zástupcem nezletilého pacienta, nachází, doporučuje Ministerstvo zdravotnictví, aby o této skutečnosti učinil rodič písemné prohlášení, které bude založeno do zdravotnické dokumentace nezletilého pacienta.

Co když je dítě v ohrožení života a žádný jeho zákonný zástupce není v dosahu?

V takovém případě vstupuje do hry jiný paragraf téhož zákona, který stanovuje, že nezletilému pacientovi lze bez souhlasu zákonného zástupce poskytnout neodkladnou péči...

  • ... jde-li o léčbu vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta,
  • ... jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nebo
  • ... pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

Závěrem

Je tedy zřejmé, že když půjdete s dítětem k doktorovi, není nutné brát s sebou i tatínka. Pokud hrozí nějaký vážnější zákrok, postačí jeho písemný souhlas, případně je dobré (pro sichr) mít po ruce vždy vzájemnou plnou moc, kdyby se dítěti něco stalo a druhý rodič nebyl zrovna dlouhodobě v dosahu.

Vypracováno z materiálů Ministerstva zdravotnictví: Aplikace zákona č. 372/2011 Sb.

Čtěte také...

Reklama