Milá redakce,

když jste v pondělí otiskli tiskovou zprávu o VyVolených, řekla jsem si, že vám napíši, třeba ve svých pocitech nebudu sama.

Když začaly upoutávky na tuto "nevšední reality show", zhrozila jsem se a kritizovala to, kudy chodila. Zařekla jsem se, že se na to dívat nebudu a posílat vydřidušská SMS také ne. Ale v neděli se na ten pořad dívala moje spolubydlící, já přisedla a hltala příjezd do Vily plnými doušky. Zírala jsem na provokativní blondýnu Reginu a pomyslela si něco o "přejících" lidech, kteři ji tam zvolili naschvál právě proto, jaká je.

Přemýšlela jsem o tom, co lidi vede k tomu, aby se do takové show přihlásili. Pravda, získat v dnešní době byt je důležité a lákavé. Roční plat ve výši skoro 4 miliony korun také není k zahození.

Během dneška jsem zjistila, že se má zášť vlastně proměnila v obdiv, protože já tolik odvahy nemám - nechat se filmovat všude, očekávat, až se všichni porafou a budou mít ponorkovou nemoc jak vyšitou, až každému bude vadit na druhém i to, že prostě je.
Nevěřím, že se pobyt ve Vile neobejde bez sexu, a tady venku bude spousta zklamaných duší - partnerů VyVolených. Navíc už úplně slyším ty řeči sousedů a "přátel" rodičů těch, co jsou ve vile: "To tvoje dítě se tam peleší..."

Takže já vlastně nevím, závidím jim tu odvahu a přeji toleranci, protože všichni jsou na jedné lodi, a zároveň je nechápu, protože nemám ráda krizové situace, které se tam neodiskutovatelně vyskytnou.

Mohu se zeptat, jak jste na tom Vy, čtenářky, s pocity ohledně těchto show?

Reklama