Reklama

Na druhou půlku svých dvou těhotenství vzpomínám velmi ráda. Byla to hezká doba těšení se na miminko. Bříško se mi zakulacovalo a již jsem zřetelně cítila, jak se moje děťátko ve mně hýbe. Nakupovala jsem výbavičku a představovala si, jak asi bude moje děťátko vypadat. Zároveň jsem ale měla i obavy z porodu a z toho, jestli všechno zvládnu.

Miminko se od dvacátého týdne pomalu mění v bytost, která je schopná reagovat, a je již obdařená city a cítěním. Jeho pohybová aktivita začíná být velmi intenzivní.

Laicky bych řekla, že začíná pěkně lumpačit. Kope a bije pěstičkami a dokáže dokonce udělat kotrmelec. Nemá zatím žádný režim ohledně spánku a bdění – to je řízeno víceméně nahodile, ale obvykle bývá miminko nejaktivnější, když se maminka snaží usnout. Saje si paleček a polyká plodovou vodu, až z toho někdy škytá.

Koncem 28. týdne má již vytvořeny chuťové buňky a reaguje na sladké, kyselé a hořké. V tomto období nás děťátko již i slyší a dokonce reaguje na hudbu. Rychle se vyvíjí mozek – hlavně ta část, která je sídlem myšlení. Pod pokožkou se již začíná ukládat tuk.

Ke konci 32. týdne již miminko vypadá prakticky stejně jako při narození, jen je menší, takže ještě přibere podkožní tuk. Dokáže rozeznat světlo a tmu. Děloha mu již pomalu začíná být „malá“, takže nemá moc prostoru k pohybu, a tak zůstává většinou hlavičkou dolů.

Ve 36. týdnu již miminko zabralo v děloze všechno místo a neotáčí se. Nehtíky dorostly ke špičkám prstů a chlapečci by již měli mít sestouplá varlata.

Ve čtyřicátém týdnu je již děťátko zcela připraveno na porod. Zmizelo mu jemné chmýří, které pokrývalo jeho tělíčko – pouze na ramínkách a končetinách mohou zůstat malé zbytky. Na ústupu je i mázek, který se již drží především v kožních záhybech. Ve střevech se hromadí tzv. smolka. Je to tmavá hmota, kterou novorozenec vyměšuje po narození.

V této době se každá maminka konečně dočká největšího zázraku ve svém životě. Již brzy bude držet v náručí svoje děťátko.

Zdroj: Velká kniha o matce a dítěti

Autor: Elizabeth Fenwicková