Milá redakce a ženy-in.

Když jsem četla článek Vánoční úklid očima náctiletého vzpomněla jsem si na jedny Vánoce, nebo spíš předvánoční úklid, kdy jsem svoje dětičky opravdu litovala.

To byly holčičky ještě docela malé, někdy v mladším školním věku.
Ne, že by úklid byl právě jejich nejoblíbenější zálibou, ale před svátky si daly opravdu záležet.

Bylo dvacátého třetího prosince a pokojíček mých ratolestí zářil čistotou.
A stejně jejich očička, když mě vedly za ruce, aby mi ukázaly, jak jsou šikovné.
Chtěly mamince udělat v předvánočním shonu radost a povedlo se jim to na jedničku.
Pokojík byl vážně jako ze žurnálu.
Nikde ani zrnko prachu, vyluxováno, všechny hračky krásně poskládané.

A do téhle idylky přišel soused, že mu od nás teče do garáže voda.
Máme topení vedené v podlaze a jedna trubka nevydržela a praskla.
Bohužel právě v dětském pokoji.

A tak děvčata smutně sledovala, jak vynášíme část naleštěného nábytku, rolujeme koberec a lino, jak tatínek za pomoci ochotných sousedů rozbíjí beton a na všechno usedá prach.
Nakonec všechno dobře dopadlo.
Topení bylo na Štědrý den opravené, nový úklid jsme zvládli společnými silami a večer očička mých dcer zase zářila, tentokrát radostí z dárků pod stromečkem.
Přeji všem hezký den a krásné klidné Vánoce!

Lída


Milá Lído,
co dodat. Kdyby všechny zákony fungovaly tak spolehlivě jako zákon schválnosti, bylo by lidem blaze.

Hezké Vánoce.

Reklama