Pozor na předsudky. Mnohdy nás negativně ovlivňují v tom, co děláme,  jíme a pijeme. Příklad dvou provedených experimentů dokazuje, že předsudky, které máme k některým pokrmům a neznámým věcem, stále existují.

polévkárna

„Předsudky jsou založené na pouhém mínění nebo předpokladu, nikoliv na vlastní zkušenosti. Lidé je obvykle neumí racionálně zdůvodnit, ale o to emociálněji je prožívají. Právě kvůli nim máme tendenci zkreslovat skutečnost,“ konstatuje psycholožka Mgr. Zuzana Douchová.

Není pivo jako pivo
Renomovaný zahraniční časopis z oblasti psychologie, Psychological science, publikoval výsledky americké studie o experimentu s pivem a tajnou přísadou, která ukázala, že předsudky k neozkoušenému a novému stále platí.

Pivo s tajnou přísadou? Ne, díky
Experiment s pivem byl založen na prosté úvaze. Pokud nabídneme člověku pivo s tajnou přísadou (která v podstatě nikterak neovlivňuje chuť piva), o které ho budeme předem informovat, bude pivo hodnotit záporně. Pokud však o tajné přísadě nebude vědět, bude mu pivo chutnat.

Vědci rozdělili respondenty do tří skupin, přičemž všechny skupiny ochutnávaly pivo s tajnou přísadou. Jedna skupina věděla o tajné přísadě předem, druhá se o ní dozvěděla bezprostředně po ochutnání a třetí nevěděla nic.

Výsledky nebyly překvapivé a odpovídaly přesným očekáváním vědeckého týmu. Skupina, která věděla o tajné přísadě předem, hodnotila pivo nejkritičtěji (30 % respondentů hodnotilo kladně). Naopak nejlepší hodnocení dostalo pivo od třetí skupiny (59 % respondentů hodnotilo kladně), která předem nic nevěděla.

polévkárna

Výtečná polévkárna
Co dělat, když dítě nechce jíst jídlo, i přesto, že ho nikdy neochutnalo? Musíme použít malou lest, abychom ho donutili pokrm alespoň ochutnat. Například krabímu hamburgeru budeme říkat „mořský hamburger“ nebo špenátu „svačinka pro svalovce.“ Děti většinou na takový trik přistoupí. Že podobný fígl funguje i na dospělé, dokázal nedávný experiment s takzvanou „Výtečnou polévkárnou.“

Výchozí situace
Z nedávného interního průzkumu společnosti Unilever vyplývá, že 70 % spotřebitelů nejí ani nevaří polévky z pytlíku. V očích široké veřejnosti tak stále mají tyto instantní pokrmy stigma něčeho podřadného. Jsou ale polévky z pytlíku opravdu tak špatné nebo spíše trpíme předsudky a máme tzv. brouka v hlavě? Poznáme, pokud nám někdo takou polévku naservíruje, nebo ji budeme považovat za „domácí produkt“? Na tyto otázky odpověděl experiment značky Knorr „Výtečná polévkárna.“

O co šlo?
Tvůrci experimentu vytvořili fiktivní restauraci nazvanou Výtečná polévkárna. Ta působila dojmem reálné restaurace – měla svůj design, logo i web. Jen navštívit ji nikdo nemohl. Výtečnou polévkárnu podpořil internetový server DameJidlo.cz, přes který si lidé mohli objednávat polévku přímo do práce nebo domů. „Řekli jsme si, že lidem zkusíme ukázat, co v našich polévkách je, a zkusíme je trochu popíchnout. V pronajaté restauraci jsme připravili krémové polévky Knorr ze sáčku a dozdobili jsme je čerstvými surovinami,“ upřesňuje Karolína Pospíšilová, brand manažerka značky Knorr.  Kuchař k polévce navíc vždy přibalil i bagetku a lžíci, aby jídlo dostalo punc plnohodnotného oběda.

Pytlík je jen brouk v hlavě
V rámci 14denního experimentu rozvezli kurýři 100 polévek připravených z pytlíku. Zákazníci vždy dostali spolu s polévkou také dotazník spokojenosti, který vyplnili a následně odeslali e-mailem. Výsledky potvrdily zažité předsudky – většina lidí (91 %) projevila spokojenost, polévka jim chutnala a přes 80 % z nich by si ji objednalo znovu. To, že polévka z pytlíku je něčím podřadným, je tedy opravdu jen brouk v hlavě.

polévkárna

Video experimentu „Výtečná polévkárna“ zde:

 

Reklama