Rodina

Vysvědčení: Jsou známky tak důležité a umíme ocenit snahu našich dětí?

Pro mnohé děti je vysvědčení nepříjemnou událostí, z které slabší povahy mají až panický strach. Bojí se, zda budou rodiče spokojení, jestli ocení jejich výsledky, kterými - jak je stále vžité - prokazují vlastně své schopnosti. Kus papíru je pro některé až otázkou života a smrti. Je to správné? A umíme své děti vůbec pochválit a motivovat v dalším vzdělávání?

Kdykoliv je řeč o vysvědčení, vybaví se mi stejnojmenná epizoda z cyklu Spejbl a Hurvínek. Zatímco kamarádka Mánička měla samé biče, tj. jedničky, Hurvínek na tom nebyl nejlépe. A domů se samozřejmě bál, neboť věděl, že jeho dřevěný táta, pan Spejbl, bude zase lamentovat. A nemýlil se.

Ovšem, jaké všechny čekalo překvapení, když vyšlo najevo, že chytrý pejsek Žeryk podstrčil hlavě rodiny jeho staré vysvědčení, které našel ve skříni. Právě tato scénka totiž naprosto přesně vysvětluje, proč v mnoha rodinách vládne zcela zbytečně ve dnech kolem vysvědčení nepohoda. Řada rodičů se snaží skrz své děti kompenzovat svoje vlastní nedostatky, pokud si vůbec pár špatných známek dá nedostatkem nazvat.

škola

V případě, že nemáte doma vyloženého lajdáka a děti školu nezanedbávají, ale naopak se celkem svědomitě celý rok připravují, měli by rodiče jejich snahu ocenit, zvlášť když známka nemusí být vždy vůbec objektivní. Však to dobře známe.

Ilona (35 let): Dárek za snahu?

Vloni jsme se kvůli našemu prvňáčkovi s manželem dost pohádali. Ukázalo se totiž, že se rozcházíme v názoru, zda se za vysvědčení dává dárek, či nikoliv. Zatímco já jsem byla zvyklá, že mi rodiče vždy nějakou drobnost dali jako projevení uznání snahy, on prý nikdy nic za vysvědčení nedostal. Já jsem samozřejmě chtěla pokračovat ve své rodinné tradici, on se o tom odmítal bavit. Nakonec jsem synovi dárek koupila a myslím, že z něj měl skutečně radost. Byla to knížka a vždy teď říká, že to je ta za vysvědčení... Váží si jí více než ostatních.

Kristýna (28 let): Zbytečné starosti

Jako malá jsem vysvědčení nesnášela. Nebyla jsem nadaná na matiku, a tak tomu odpovídaly i známky. Zatímco ze všech předmětů jsem měla skoro samé jedničky, matika vždy byla za tři. Bohužel táta zrovna lpěl na té matice. A nedovedl si nechat vysvětlit, že i když se snažím, tak výsledek je prostě --- dobrý. Zatím mám ještě malé děti, ale doufám, že nepřevezmu rodinnou štafetu a nebudu je peskovat zbytečně za věci, které jim nepůjdou, ale budu umět ocenit jejich přednosti. Jak by mi bývalo pomohlo, když táta ocenil a podpořil moje výtvarné nadání. Nemusela bych třeba bývala absolvovat tak krkolomnou cestu k své současné profesi, kde svůj talent využívám a nikomu nevadí, že jsem neuměla rovnice o dvou neznámých...

A jaký je názor pedagoga a psychoterapeuta?

Odpovídá Jana Divoká:

Jsem učitel, pro kterého by známky vůbec nemusely existovat. Za tím jedním číslem z daného předmětu se totiž skrývají různé věci. Já se dívám na děti jako na individuality. Každé má své silné i slabší stránky, ale každému by mělo být umožněno, aby měl šanci najít svou cestu životem a být na ni spokojený, jak jen to jde. Děti by se měly naučit především učit a ne se stát lovci známek. Spíše než na známky bych se dětí tedy ptala, co je baví, v čem jsou dobré a co by chtěly dál poznávat a naučit se. V tom bychom je my pedagogové i rodiče měli podporovat.

Přečtěte si také:

   
27.01.2016 - Děti - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. [24] Rikina [*]

    Lenka.Nova13 — #23 ... že bys měla jít s tou reklamou do háje zelenýho a už se nevracet, puso. Sml68

    superkarma: 2 01.02.2016, 01:37:16
  2. [23] Lenka.Nova13 [*]

    Zdravím, myslím si, že nějaká maličkost děti potěší. Koukejte na tyhle stránky: http://www.originalnidarky.cz/120-darky-pro-deti. Dají se tam najít netradiční dárky. Co myslíte?

    1. na komentář reaguje Rikina — #24
    superkarma: 0 29.01.2016, 10:56:55
  3. avatar
    [22] peetrax [*]

    Pentlička — #5 my jsme taky byli experiment, v pololetí první třídy taky bylo slovní hodnocení. Mrzelo mě, že nemám tu velkou jedničku jako děcka ročník přede mnou a vlastně i po mně pak.

    superkarma: 0 28.01.2016, 00:05:06
  4. [21] bodaboda [*]

    Zrovna dneska jsemvysvětlovala dětem proč je a není vysvědčení tolik vůležité. Vůbec to nebylo lehké. Je fajn, že si je učitelé oznámkují z matematiky a z češtiny, ale pro život je jim daleko důležitější umět se o sebe postarat, nenechat se sebou vláčet, býs slušný a milovat bližní své. Ale to mají děti dstat z domova od rodičů. Škoda je moudrosti nenaučí. Na to mají náš!

    https://dusevnizdravi.wordpress.com/2016/01/27/hudba-jako-transformacni-zdroj/

    superkarma: 0 27.01.2016, 21:28:27
  5. avatar
    [20] SNÍŽEK [*]

    děti se nemají stresovat kvůli vysvědčení že je rodiče seřezají,potom utíkají z domu.Ne každé dítě může být jedničkář Sml80

    superkarma: 0 27.01.2016, 18:56:40
  6. [19] bobani [*]

    Alla 11 — #17 a tohle by si rodiče měli pověsit nad postel a každý večer povinně přečíst

    superkarma: 2 27.01.2016, 18:26:39
  7. [18] Rikina [*]

    Jako dítě bych se cítila neoceněná, kdybych neměla známky, mně se to líbilo, dostávat jedničky. Proč by se měl člověk snažit, když by za to nic nebylo? Sml57 Nějaké slovní ohodnocení by mi mohlo být ukradené, ostatně i dneska v práci mě zajímá to číslo na výplatní pásce, slovním ohodnocením bych nezaplatila nájem ani jídlo. Jo, pochvala je taky prima věc, ale je to takový bonus navíc. A jako rodič jsem taky ráda za to, že potomstvo nosilo známky, je to stručné a jasné vyjádření jejich činnosti, a detaily mi pověděly učitelky na třídních schůzkách. Vysvědčení je jakési shrnutí, ne román. Navíc teda lituju ty učitele, co musí ty slohové práce psát - co si asi tak mají vymyslet, aby měl každý žák nějaké svoje speciální hodnocení, a neopakovalo se to. Sml80 No a kdyby se mě někdo na základní škole chtěl vyptávat, co mě baví a co bych chtěla dál poznávat a učit se, tak koukám jak puk a nevím. Jak má dítě vědět, co chce vědět, když ještě nic o ničem neví? Neví ani, co se vůbec může o světě dozvědět a kolik toho asi tak může být. Já chtěla vědět všechno, páč jsem zvědavá a bavily mě všechny předměty. Sml24

    superkarma: 2 27.01.2016, 15:26:28
  8. [17] Alla 11 [*]

    Prof, PhDr.Zdeněk Matějček, CSc, vynikající a světově uznávaný dětský psycholog v jedné své publikaci napsal:

    Není sice možné každé dítě všemu naučit

    ale je možno zajistit mu porozumění a náležité

    výchovné vedení.Není možné učinit každé

    dítě nadprůměrně vzdělaným,ale je možno mu dát

    předpoklady,aby mohlo uplatnit své záliby

    a schopnosti,což bude nejspolehlivější základnou

    vývoje jeho osobnosti.Je především v moci

    rodičů a vychovatelů,aby naučily dítě nejen

    logicky a samostatně myslet,jednat a tvořit,

    ale i šťastně žít.

    Pamatuji si to pořád. K tomu netřeba nic dodávat.

    1. na komentář reaguje bobani — #19
    superkarma: 3 27.01.2016, 14:46:47
  9. [16] MaVy [*]

    moje máma je učitelka,ale až na střední jsem konečně nosila, jen výborné, ale i tak mě mamka nikdy za známky nepeskovala, můj synek zítra donese poprvé vysvědčení, učitelku má velmi přísnou, která své děti zná a přistupuje k nim velmi dobře, jeho učení baví, jde mu a knihu jako dárek za to, že se snaží dostane určitě- tak jako jsem dostávala já Sml16

    superkarma: 1 27.01.2016, 14:34:36
  10. avatar
    [15] kobližka [*]

    Pentlička — #5 Moje vnučka chodila do nové školy a novým programem a přístupem k žákům i rodičům.Určitá volnost tam byla,ale i svobodné názory a hlavně si mysím,že i zdravé sebevědomí.Děti se naučily obhajovat svoje názory a nestydět se za ně,i když byly rozdíllné od těch učitelových.V první třídě měla slovní ohodnocení,ve druhé a třetí třídě také,ale přibyly k němu i známky.A když jsem četla slova paní učitelky,vehnalo mi to slzy do očí.Vystihla dítě 100X lépe,než nějaké známkování.Byla na to náležitě pyšná a cenila si toho víc,než známek.Učila se vždycky výborně.

    superkarma: 1 27.01.2016, 11:35:11
  11. [14] Ferdicek [*]

    Dětem jsem vždy koupila drobnost za vysvětčení.

    superkarma: 1 27.01.2016, 11:30:27
  12. avatar
    [13] kobližka [*]

    Já říkám pořád,že známka je jenom číslo napsané na papíře.Nemusí vždy vypovídat o dítěti všechno.Ať si kdo chce co chce říká,někdo prostě nemá na učení buňky.Chci říct,že prostě někdo se snaží a nejde mu to tak,jak by třeba rodiče očekávali.Proto nemá cenu děcko hned zatracovat. Z každého holt nemůže být inženýr,právník nebo ekonom.Pro mě bylo důležitější,aby dítě bylo šťastné,aby se netrápilo víc,než bylo potřeba.Někdo je šikovný na ruce,někdo dokáže druhému pomoci,umí hrát na housle,nebo hraje fotbal,vyniká ve sportu,krásně maluje....

    superkarma: 1 27.01.2016, 11:28:05
  13. avatar
    [12] ToraToraTora [*]

    Ano, známky jsou důležité, jelikož škola je jediná povinnost, kterou to dítě má. Tak se tomu snad může trochu pověnovat. Pokud ze sebe dalo maximum a známky přesto nejsou vynikající, pak teprve je třeba říct: "nevyšlo,to, snažil ses a já z tebe mám radost." Ale nikdy nebudu omlouvat špatné známky a snižovat jejich význym, když vím, že jsou za flákání, zapomenuté úkoly a laxní přístup ke škole. V práci mne také nikdo neödmění za nicnedělání, tak ať to děti pochopí už od začátku.

    superkarma: 1 27.01.2016, 11:01:20
  14. [11] Boros [*]

    Samé jedničky jsem měla jedinkrát v životě a to na nástavbě v skoro 22 letech. Škrábala jsem (a doteď se to nezlepšilo) a tak jsem prostě nemohla mít z češtiny 1. Mám 2 VŠ (poctivě dlužno dodat, že dálkově a v dospělosti) na rozdíl od sestry, která měla samé jedničky celý první stupeň, maturitu udělala s odřenýma ušima na podzim a kterou mně těch 5 let stále dávali za vzor....

    superkarma: 0 27.01.2016, 10:32:56
  15. [10] Boros [*]

    OlgaMarie — #2 jo, to u nás taky na otázku, jak dopadla písemka odpovídají děti, že dobře.

    superkarma: 1 27.01.2016, 10:29:44
  16. [9] iřka [*]

    Názor pedagoga se mi líbí. Každý rodič by měl vědět na co jeho dítě má. Koupila jsem malý dárek vždy,určitě i to je pro děti povybuzení.Premianti žádný nebyly,prostě něco bylo lepší,něco horší.

    superkarma: 1 27.01.2016, 09:51:30
  17. [8] prababka [*]

    Mně se líbil francouzský bodovací systém v rozpětí / tuším 20 bodů / , kde bylo hodnocení objektivnější , u nás jsou známky jako barvy v několika odstínech , čistá i špinavá jednička , trojky v široké škále tónů a podtónů , na výběrových školách kvůli trojce neschopnému kantorovi nedotknutelného studenta hrozí málem defenestrace. Je to výdobytek doby / super obrat ! / , protože škola je nyní dobře či špatně prosperující firma , a rodiče - sponzoři mají ´"balík akcií ".

    superkarma: 1 27.01.2016, 09:14:01
  18. avatar
    [7] Suzanne [*]

    Byla jsem jedničkářka. Přesto pro mě byly známky tak strašně stresující, že bych je zrušila. Bála jsem se tak strašně, jestli ta jednička bude nebo ne. A to mě rodiče nikdy nestresovali. Prostě každé dítě je jiné, v každém systému bude někdo, komu to nevyhovuje.

    Když jsem učila, děti jsem zbytečným známkováním nestresovala, než jsem dala špatnou známku, raději jsem třikrát řekla, co se mají doučit. Dávala jsem velkou volnost. Zajímavé je, že s tímhle (nebo přes to?) benevolentním přístupem děti neměly nejmenší problém s přechodem na druhý stupeň. Pětina přešla na gympl, na druhém stupni je až do konce třídní chválila, že to je její nejlepší třída. Dneska jsou to všechno vystudovaní nebo pracující mladí lidé. Takže ono je to v tom, jak komu co sedne.

    superkarma: 2 27.01.2016, 08:57:47
  19. avatar
    [6] misa.35 [*]

    Ono se teď zkouší kde co. Můj snyovec nyní chodí do 4. třídy, ale v první tídě, kdy měli jedinou paní učitelku měla celá třída samé jedničky jak v pololetí tka i na konci roku.

    Vysvětlení pro rodiče a přátele školy bylo takové, že nechce žádné dítě stresovat horšími známkami. Když jsme se o tom doma bavili, došlo mi, že :

    a) Od první třídy jsem jasně věděla, že prostě neumí kreslit, měla jsem 2 z kreslení. Prostě jsme věděla, že mám i slabou stránku.

    b) Myslím, že přilišné "balení dětí do vatičky" je to nejhorší co jim můžeme dát. Každé dítě, by mělo vědět, že život mu klade i překážky a něco se může snažit ovlivnit, ale nemusí to vyjít. Prostě střet s realitou a známky vidím jako jednu z možností jak jim to ukázat v praxi.

    superkarma: 1 27.01.2016, 08:36:40
  20. avatar
    [5] Pentlička [*]

    Já jsem v první třídě měla slovní hodnocení (experiment v r. 1966) a moc mě tehdy mrzelo, že jsem nebyla schopna nikomu říct, co jsem měla na vysvědčení, ani se pochlubit jedničkou. Jsem rozhodně pro známky (klidně k tomu můžou přidat i to slovní hodnocení). A u nás se drželo heslo "za vysvědčení knihu". Pamatuju si, jak jsem ve čtvrté třídě dostala Robinsona od Plevy s ilustracemi Zdeňka Buriana, jednu z mých nejoblíbenějších knížek vůbec.

    1. na komentář reaguje kobližka — #15
    2. na komentář reaguje peetrax — #22
    superkarma: 4 27.01.2016, 08:19:47
  21. avatar
    [4] RenataMor [*]

    aspon na 1 stupni by bylo lepší slovní hodnocení

    superkarma: 0 27.01.2016, 08:14:03
  22. [3] Maria28 [*]

    Článek jsem přelítla, přiznám se. Mám vnoučka v první třídě a jsme domluvení, že za každou jedničku dostane novou lesklou padesátikačku. Já jsem taky za vysvědčení dostávala dárky, je to tradice a příjemná tradice. Myslím, že bude mít samé. Je to první třída. Ale v dalších ročnících, samy víte, že dnes je doba taková, že vítězí lumpové a chytráci, ne ti, co mají suprové vysvědčení. A rodiče, kteří své dítě za vysvědčení trestají, jsou ubožáci. O tom, jak to dítěti jde ve škole, vědí celý půlrok, ne až v den D. Pro mě je důležité, že malý má svůj názor a dokáže si ho obhájit, zastává se slabších atd. Teď o víkendu, na otázku, co má nejraději, mi odpověděl, že mamku a její mamku. No neumuchlaly byste ho?

    superkarma: 3 27.01.2016, 08:04:44
  23. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    Jeden můj synovec uzemnil svého tátu na otázku, co znamenají na vysvědčení ty trojky odpovědí:

    "Trojka znamená, že jsem pracoval dobře."

    1. na komentář reaguje Boros — #10
    superkarma: 5 27.01.2016, 06:45:09
  24. avatar
    [1] gerda [*]

    U nás se otevírá Scio škola. Když jsem četla, že se tam nebude vůbec známkovat, děti že tam mají volnost, jakou si ani představit nedovedu, tak si myslím, že tyto děti budou mít v dospělosti těžší život než ty, které byly známkované a svým způsobem omezované. Narazí. Známkami se prokazují znalosti a zatím nic chytřejšího vymyšleno nebylo. Jedině že by se zrušily třeba ceny v obchodech a zboží bylo prodáváno za dobré slovo, že by se výplata v zaměstnání odbývala pochvalou a poplácáním po zádechSml30 - naše společnost je postavena takto a známky, ať jsou jakékoliv, jsou určující pro budoucnost školáka. Odměnu si ale zaslouží všechny děti, s výjimkou programových zlobivých lajdáků. Nadání každý nemá, snažit se můžou všichni.

    superkarma: 6 27.01.2016, 06:16:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme