Rodina

Vysvědčení je za dveřmi!

Den, kdy naše děti odloží své školní tašky, se nezadržitelně blíží. Ráno nebudou muset vstávat, učit se a plnit celou řadu povinností. Všichni dobře znáte ten obrázek: ze školy vybíhají rozesmáté děti, mávají vysvědčením, pokřikují, nemohou se rozloučit, i když se na tenhle den tak těšily. Některé z nich jsou ale zamlklé, v očích strach a obavy z reakce rodičů.

Jak bychom jako rodiče měli vysvědčení přijímat? Co dělat, když dítě po prázdninách čeká reparát? O tom a o všem kolem konce školního roku jsem si povídala sředitelkou Pražské pedagogicko–psychologické poradny PhDr. Helenou Hudečkovou.

„V první řadě si uvědomme, že vysvědčení je zakončením celoroční činnosti dítěte, jeho snažení. A že nás o tomto snažení škola průběžně informovala (prostřednictvím sešitů, žákovské knížky, třídních schůzek). A pokud jsme se schůzek nemohli zúčastnit, měli jsme možnost navštívit učitele nebo výchovného poradce. A tak bychom na konci června neměli být překvapeni špatnými výsledky svého dítěte. Nebo mu dokonce hrozit: „Se špatným vysvědčením nechoď domů.“ Z médií víme, jak leckdy taková „doporučení“ končívají. Měli bychom si uvědomit, že vysvědčení, které dítě přinese, je tak trochu i vysvědčením naším. Že známka je informace, jak je na tom vporovnání sostatními ve třídě, nemusí to být vždy klasifikace jeho umění či neumění. Někdy ovšem často funguje u dětí známé „přání je otcem myšlenky“. Dítě doma neřekne, že bude mít špatné známky (ne ve všech školách fungují žákovské knížky), protože samo do poslední chvíle věří, že se mu je podaří zlepšit. Určitě je tu velmi důležitá i role školy, která by rodiče měla na hrozící špatné známky včas upozornit.“

Jak se tedy zachovat, nebude-li vysvědčení zrovna nejlepší?

„V případě neúspěchu - což je ovšem pojem zcela relativní - bychom se měli nad vysvědčením zamyslet a pokusit se najít důvod nezdaru. Zvážit, zda pramení z pohodlnosti, lenosti, z nedostatečné přípravy nebo částečně i z toho, že jsme dítěti v průběhu roku nevěnovali dostatek pozornosti. Nebo snad ztoho, že dítě má spoustu jiných aktivit a na školu „nezbývá“ čas?

Nemáme snad my jako rodiče příliš velké ambice? Nepřeceňujeme naše dítě? Pokusme se bez emocí zamyslet nad tím, zda zdrojem jeho potíží nejsou rozumové schopnosti, zda je při případném větším úsilí, píli a učení opravdu schopno dosáhnout lepších výsledků.

Pro někoho je i trojka dobrá známka a čtyřka signálem, že něco není v pořádku. V případech školního selhávání (případně propadání) by rodiče s dítětem měli vyhledat odbornou pomoc a poradit se o tom, jaké jsou pro něj nejvhodnější výchovné a výukové metody, případně jaký typ školy je pro něj nejlepší.

Není-li učení potomkovou nejsilnější stránkou, možná s pomocí psychologa odhalíme oblasti, v nichž může být úspěšný. Křik, scény, výčitky a nepřiměřené tresty za špatné vysvědčení nic neřeší.“

A co dělat, když už se pětka odvrátit nedá a naše dítě čeká po prázdninách opravná zkouška neboli reparát?

„Rozhodně by se dítě nemělo učit celé dva měsíce a zcela určitě ne na začátku prázdnin. Není třeba dítě trestat zrušením prázdninových radovánek, vždyť reparát je pro něj sám o sobě dostatečným trestem. Odpočinek je nutný a první měsíc by mělo dítě mít opravdové prázdniny jako jeho úspěšnější vrstevníci.

Sučením je nejlépe začít až vsrpnu.Vprvní řadě je třeba si udělat plán, jak se bude učit. Snažit se reálně odhadnout, kolik času bude potřebovat, kolik hodin denně je schopno se učit, vkterou denní dobu. To je u každého velice individuální. Počítat stím, že doba, kdy se bude schopno učit, může být kratší, než si samo dítě myslí.

Není od věci poradit se sučitelem, domluvit se o rozsahu látky, zníž bude při opravné zkoušce dítě zkoušet. Pro dítě je to rozhodně lepší a reparát pro něj nepředstavuje krok do neznáma, zbaví se strachu (bojíme se přece vždy něčeho, co neznáme), a tím i dalších možných komplikací.

Měli bychom si jako rodiče při hodnocení svých ratolestí uvědomit, že nejde o život, jde pouze o známky, a pokud se už stala chyba, dá se ještě opravit.

Všichni přece chceme pro dítě to nejlepší, jen zdaleka ne vždy sami víme, co to vlastně je.“

Pražská pedagogicko-psychologická poradna, Ohradní 20

www.pppp.cz

 

   
28.06.2004 - Učení - autor: Mirka Kožušková

Komentáře:

  1. avatar
    [42] Andula [*]

    medved: já si na základce většinou učebnice dobrovolně prolétla ještě na konci června a pak už jsem je moc podrobně nevídala

    superkarma: 0 28.06.2004, 17:26:25
  2. avatar
    [41] Andula [*]

    Jenže ony jsou různé přístupy k jendičkám a k učení - zatímco třeba někdo se pídí po jedničkách u dtěí proto, že pak má pocit, že je všehcno v pořádku a je mu jendo, jak k nim dítě přišlo a zda něco skutečně umí, druhému jde hlavně o to, aby se dítě odbře učilo proto, aby v životě něco dokázalo.
    A nikdo mi nevymluví, že když se dítě učí dobře, rádo a smysluplně, že to pak v životě nemá lehčí. Ne proto, že mělo jedničky, ale proto, že se něco naučilo a může na tom stavět.
    P.S. příklady fotbalistů, kteří mají pět domů záklandímu vzdělání navzdory považuju za výjimku

    superkarma: 0 28.06.2004, 17:25:12
  3. avatar
    [40] medved [*]

    souhlasim s andulou, predstava, ze jednickar stravi detstvi sprtanim mi prijde dost smesna , minimalne na zakladni skole....

    superkarma: 0 28.06.2004, 17:24:32
  4. avatar
    [39] Andula [*]

    Ťapina: u nás na VŠ taky byly body plus za vysvědčení se čtyřmi jedničkami. Vzhledem k tomu že brali jen málo lidí, přišlo mi to jako dost důležité, jakkoli nikdy jindy se mě na známky nikdo neptal.

    superkarma: 0 28.06.2004, 16:54:17
  5. avatar
    [38] Ťapina [*]

    Andula: Přesně tak, poprvé jsem sedla k učení před maturitou, jinak jsem měla jedničky prostě za chápání.
    A za sebe můžu říct, že mi samé jedničky na maturitním vysvědčení hodně pomohly, u nás na VŠ totiž tohle vysvědčení tvořilo 30 % výsledku přijímaček.

    superkarma: 0 28.06.2004, 16:49:37
  6. avatar
    [37] Andula [*]

    Já nevím, já jedničky mívala, ale nikdy ne za to, že jsem se něco nabiflovala nazpaměť, abych to už druhý dne neuměla.
    Spíš mi pak chybělo, že v době, kdy už nestačilo dávat pozor, neuměla jsem se moc učit a systematicky připravovat.
    Jinak, syn jde do školy se slovním hodnocením a považuju to za plus.

    superkarma: 0 28.06.2004, 16:17:06
  7. avatar
    [36] anitech [*]

    Pavluska: to je pravda, když je člověk nezaměstnaný, může mít vysokoškolské vzdělání a stejně uklízí po kancelářích

    superkarma: 0 28.06.2004, 15:21:07
  8. avatar
    [31] Kelly [*]

    Žábina: to mi připomnělo vtip, kdy kluk po shlédnutí svého vysvědčení říká učiteli:
    "Teda, až tohle uvidí můj fotr, nechtěl bych být ve vaší kůži ..."

    superkarma: 0 28.06.2004, 14:28:48
  9. avatar
    [30] Deja [*]

    Anonyme máš pravdu. Už kolikrát mi můj mladší synek vpálil/ když jsem se snažila mu domluvit, aby se také někdy do školy učil a že by neškodilo občas udělat domácí úkoly/ "No mami a k čemu ti to bylo, že jsi měla samé jedničky???" Tak jsem mu odpovídala, že prakticky jen k tomu, že jsem tím měla větší výběr, kam jít dál, že se čtyřkami ho čeká jen učňák.
    Nakonec se kluk učí na truhláře, je ohromně spokojený, šikovný a každý mi téměř závidí,že budu mít doma řemeslníka. Zakázky bych už pro něho měla teď

    superkarma: 0 28.06.2004, 14:09:24
  10. avatar
    [29] risina [*]

    Žábina 27: Tak asi mezi 2. a 4. třidou základky ano, ale jinak si myslím, že domácí příprava je dobrá a někdy nutná.

    superkarma: 0 28.06.2004, 14:08:04
  11. avatar
    [28] Žábina [*]

    Kelly: přesně tohle se stalo nám - syn chodí do matematické třídy, vycházela mu teď 2- ...závěrečnou písemku zvoral...no ale mají supr učitelku a ta řekla, že ví, že zafungovala tréma, že to jinak umí a tu dvojku mu dá....
    takže syn je spokojený a my taky...

    superkarma: 0 28.06.2004, 14:03:53
  12. avatar
    [27] Žábina [*]

    Anonym: ALE ŠKOLA TU JE OD TOHO ABY JE TO NAUČILA....

    superkarma: 0 28.06.2004, 14:02:30
  13. avatar
    [25] risina [*]

    anonym: Já už dávno nezvládám to, co se syn učí - je na gymplu a já studovala zdravotku, takže jsem řadu z toho, co on probírá, nikdy ani neviděla. A on mi zas klidně řekne, že se neučil, když se ho ptám... Jinka se vnucuju jemu i dceři, že jim pomůžu s jazyky nebo vyzkouším třeba z dějepisu, ale oni nechtějí - většinou. Jen referáty píšem spolu.

    superkarma: 0 28.06.2004, 13:59:02
  14. avatar
    [23] Kelly [*]

    Já to trochu obrátím.
    Někdy by se měli nad sebou zamyslet učitelé, jestli nejsou ty děti zbytečně tvrdě hodnoceny.
    Když má dítě známku nerozhodnou a nakonec ještě zblbne závěrečnou písemku, což je vlastně vždycky, jako zákon schválnosti, tak bych stejně tu horší známku nedávala.
    To je případ mého syna, který byl vždycky dobrý matikář, ale teď mu vycházelo 2- a nakonec "zprasil" i tu závěrečnou písemku. Učitelka mu neřekla, co bude mít a on je teď z toho celý špatný, že bude mít trojku na vysvědčení. A to ne z toho, že by měl strach jít domů, to v žádném případě, prostě ho to samého tak se*e, že si zkazí vysvědčení, až je mi ho líto. A místo, abych jej "utřela", že se měl líp učit, tak jsem jej nakonec sama konejšila, že se přece nic neděje a příště to bude určitě lepší. Ale stejně mu to náladu nezvedlo.
    Spíš mám obavy, aby se na to ten další rok úplně "nevykvak", protože si řekne, že stejně mít lepší známku nebude i když se bude sebevíc snažit, tak co ...

    ValinaK 17: úplně s Tebou souhlasím.

    superkarma: 0 28.06.2004, 13:34:10
  15. avatar
    [22] risina [*]

    anonym 19: Tos mě potěšila, takže nemám synovi utrhout hlavu za 4 z matiky? I když si ji zavinil sám, protože je chytrý flink, který se odmítá jakkoli do školy připravovat?

    superkarma: 0 28.06.2004, 13:32:34
  16. avatar
    [18] Aja [*]

    Meryl: Taky se někdy budíš hrůzou, že jsi zapomněla referát nebo cvičky?

    superkarma: 0 28.06.2004, 12:15:39
  17. avatar
    [17] ValinaK [*]

    Julinka: já se taky nějak nemůžu srvonat s tím, že už to není jako za našeho mládí - všichni měli 1, ty blbí 2 a trojku měly děti s x neomluvenýma hodinama..... dneska je to mnohem mnohem tvrdší!!!

    superkarma: 0 28.06.2004, 12:14:53
  18. avatar
    [14] ValinaK [*]

    Pavluska: to máš pravdu, hlavně žádný extrémy!!!!

    superkarma: 0 28.06.2004, 11:37:02
  19. avatar
    [13] Žábina [*]

    no z avizovaných tří trojek bude mít syn nakonec jen jednu - z češtiny...i když se snaží, na lepší to prostě nevytáhne....
    horší bude příští rok - čeká nás poslední, devátá tř.a přijímačky na školu...vybral si stavební průmyslovku.

    superkarma: 0 28.06.2004, 10:29:04
  20. avatar
    [11] ValinaK [*]

    Dobré známky ze špatného člověka dobrého neudělají , ale špatnými známkami si dítě před sebou zavře nejedny dveře a o to jde

    superkarma: 0 28.06.2004, 09:40:36
  21. avatar
    [8] ValinaK [*]

    Aja: to jsem ráda, že si mám případně komu postěžovat. Ostatní děti ve třídě jsou alespoň podle jejich rodičů dokonalí Bambinoti ......

    superkarma: 0 28.06.2004, 08:58:30
  22. avatar
    [7] Aja [*]

    ValinaK: Jak já ti rozumím!

    superkarma: 0 28.06.2004, 08:23:28
  23. avatar
    [6] ValinaK [*]

    pro nás všechny byl tenhle školní rok noční můra, jsme opravdu rádi, že už to máme za sebou, ale spíš než peskování za tohle vysvědčení myslíme už na to další - aby bylo krapítek lepší

    superkarma: 0 28.06.2004, 08:21:09
  24. avatar
    [5] artepa [*]

    my už "vyzo máme doma

    superkarma: 0 28.06.2004, 06:54:00
  25. avatar
    [4] kosmokosmo [*]

    Hance....mas recht

    superkarma: 0 28.06.2004, 06:52:24
  26. avatar
    [2] kosmokosmo [*]

    Jednicky neudelaji z ditete lepsiho cloveka..........
    Moje dcery se ucily denne skoro dve hodiny, pracovaly, snazily se........to je vysvedceni samo o sobe......a ze bude mozna zase ctyrka z telaku? No....sou holt po mamince no....

    superkarma: 0 28.06.2004, 05:06:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme