Taky jsem jela coby těhotná do pracovního procesu. Den předtím dávali v podvečer v televizi Pobřežní hlídku, kde Hasselhoff rodil ženu na pláži.
 
Byla jsem asi v 6. měsíci, ale bříško veliké, jako bych čekala dvojčata (taky měl synátor přes 4 kg, když se narodil). Místo k sezení jsem našla, neboť jsem jela téměř z konečné.
 
U přestupní stanice, kde je také škola, se nahrnuli středoškoláci a dělali strašný rambajs. Udělalo se mi nevolno, ne že bych zrovna zvracela, ale začala jsem zrychleně dýchat, jako bych nemohla popadnout dech, a hledala jsem vhodnou polohu, aby se mi ulehčilo.
 
Najednou jsem zaregistrovala, že kolem mě je volno a studenti na mě hledí jak vyorané myši. Jeden z nich na celou šalinu prohlásil: "Ty, vole, vystupujeme, ta baba bude rodit, já to viděl včera v televizi."
 
Musela jsem se začít smát a najednou se mi dýchalo líp. Jedna ochotná paní dokonce otevřela okýnko. Takže jsem v pořádku dojela.
 
Dnes je klukovi 9 let, ale kdykoli jedu MHD kolem té školy, tak si na to vzpomenu.
 
Artepa

Artepo, děkuji Vám za Vaši vzpomínku v rámci našeho dnešního tématu: Cesta do práce. Myslím, že přítomní středoškoláci si ten zážitek ještě dlouho pamatovali :-).  
 
Možná už jste z práce doma. Ale proč nám nenapsat o svých ranních cestách do zaměstnání. Na ty nejzajímavější čeká dáreček!
 
Reklama