V sobotu jsme byli s manželem na vánočním nákupu -  a já říkám: Ať žije česká povaha!

Blázinec je naprosto výstižné slovo pro to, co se v hypermarketu dělo.
Lidé si nadávali, předbíhali, vedli boj s vozíky... Byla to skutečně taková milá, klidná předvánoční atmosféra.

 

Nerozuměla jsem tomu stresu, té nervozitě.

Postarší paní řvala na pokladní, že je pomalá a líná...

Pán v klobouku mi najel vší silou na nohu a z pod ruky mi sebral kokos...

Rodiče dvou holčiček svedli u nápojů pěkně peprnou hádku....

 

Připadala jsem si jednoduše řečeno jak Alenka v říši divů.

Jistě, dokáži pochopit, že v době hluboké totality byly boje o pomeranče. Dokáži pochopit, že za komunistů lidé stáli hodiny a hodiny na banány a mandarinky. Byli nervózní z toho, zda na ně zbyde alespoň nějaké to ovoce, hlídali si své místo ve frontě jak dobře vycvičený pes....

 

V dnešní době to už ale nechápu a ani to chápat nechci.... Nechápu lidi, co se rvou o košíky, křičí na sebe, strkají se, téměř se perou o zboží....

Je tohle chování součástí české povahy? Ptala jsem se sama sebe ve chvíli, kdy mi starší dáma kopla do vozíku a s jízlivým úsměvem mě předběhla u pokladny....

 

Odpověď asi nenajdu, ale jednoho jsem si všimla:

Pokud vy zachováte klid, nepodlehnete té nákupní horečce, která se šíří kolem vás jak nebezpečná nemoc, lezete svým chováním všem „vystresovancům“ pořádně na nervy ;o)

 

Že by je, vystresovance, deptal váš klid a úsměv?

Myslím, že ano... Ale co hlavně! Vy je svým klidným nákupem a pohodovou chůzí (která je na míle vzdálená jejich úprku) příšerně zdržujete ;o)

 

Oni totiž musejí utíkat pro ty zelený banány ... a fofrem pro ty pěkný pomeranče ... a ještě ananas nemají! Ježiši! A támhleta ženská má lepší maso!...

Lítají v uličkách sem tam, sem tam, sem tam ... zatímco vy si v klidu vybíráte zboží. A nedej bůh, když stojíte v uličce a oni nemohou projet!

Jojo, to pak vyslechnete nadávky ;o)

 

Ale berme to tak, že každý jsme nějaký. A třeba vystresovancům vyhovuje chování mravence na úprku...

Mají to jako svého koníčka?

Vánoční tradici?

Zálibu?

 

Budiž jim to přáno.

Ale já si stejně budu vychutnávat svůj klid, úsměv na tváři, a když se budu chtít zastavit v uličce, zastavím se....

 

Slovník vystresovanců je totiž někdy fakt zábavnej ;o)

Reklama