Byly doby, a i dnes ještě v některých oblastech jsou, kdy nejdůležitější vlastností ženy byla schopnost rodit syny. Možná proto se v Bibli vyskytuje tolik neplodných žen - jsou totiž ideálními objekty ke zjevení Boží moci. O jedné z nich dokonce rabíni tvrdí, že neměla dělohu. Tou nešťastnicí byla Sáraj, žena Abramova.

Máme se zdobit
O Sáraj se dozvídáme ve chvíli, kdy si ji Abram vzal za ženu. A hned ve druhé větě je nám sděleno, že byla neplodná. Byla však také nesmírně krásná a někteří rabíni v pozdějších textech přisuzují její dokonalý vzhled přítomnosti Šechiny - mystické přítomnosti či energii Boží. Proto má Sáraj (a vlastně každá krásná žena) povinnost se krášlit a zdobit - oslavuje tak vlastně Hospodina. Až v pozdějším judaismu se objevil koncept ženské ctnosti, který přikazuje zahalovat krásu, aby neohrožovala muže.

Prorokyně
Na Hospodinův příkaz vyšli Saraj a Abram ze země svých otců do Kenaanu, přičemž s sebou vzali vše, co doposud získali, včetně otroků a služebníků. O Sáraj při této příležitosti Raši praví, že ač byla fyzicky neplodná, duchovně plodná byla - získala služebníky a otroky pro Hospodinovu věc a přivedla je k víře. Sáraj je ostatně považována za jednu ze sedmi ve Starém zákoně uváděných prorokyň - mluvil z ní prý duch svatosti.

 

Je to má sestra
V zemi Kenaan nastal hlad, a tak Abram sestoupil do Egypta. Bál se ovšem, že ho pro krásu jeho ženy zabijí, a tak jí přikázal, aby se prohlašovala za jeho sestru, a on tak z ní měl užitek. Sárajina krása uchvátila i faraona a vzal si ji k sobě. Abram za to dostal hojnost darů. Hospodin ovšem postihl faraona mnoha ranami, protože měl u sebe cizí ženu. Když se faraon dozvěděl, jak ho Abram podvedl, vyhostil ho i s jeho ženou ze země - darovaný majetek mu ovšem ponechal.

Snad budu mít syna z ní
A tak mohl být Abram vlastně šťastný. Jenže nebyl - i přes Hospodinovo zaslíbení stále neměl děti. Trápilo to i Sáraj, a tak nabídla svému muži egyptskou otrokyni Hagar. „Snad budu mít syna z ní,“ řekla. Abram uposlechl svou ženu, nebo jak praví Raši ducha svatosti v ní - tedy vlastně Hospodina - a Hagar otěhotněla. Rázem se začala ke své paní chovat pyšně a povýšeně. Sáraj si postěžovala Abramovi, a ten jí vydal Hagar do rukou. Sáraj otrokyni tak ponižovala, že Hagar uprchla. Hospodinův posel ji však poslal zpět a předpověděl jí narození syna Izmaele. Tak se také stalo - a tak byl Abramův prvorozený potomkem egyptské otrokyně. To celé se stalo po deseti letech od sňatku Sáraj a Abrama, z čehož vyvozovali Židé právo muže se rozvést nebo si vzít druhou ženu, když mu ta první do deseti let nedá potomka.

Smlouva
Po čase Hospodin uzavřel s Abramem smlouvu - změnil mu jméno na Abraham a přislíbil mu potomstvo i zemi. Znamením této smlouvy se stala obřízka. Také Sáraj dostala nové jméno - Sára - kněžna. Tímto byli vymaněni ze svých předchozích osudů, předurčených hvězdami. Od té doby celý židovský lid nepodléhá moci hvězd. Abraham nechal sebe i všechny muže ve svém domě obřezat, včetně třináctiletého Izmaela.

Sářin smích
Jednoho dne přišli k Abrahamovi dva muži - boží poslové - aby mu zvěstovali narození Izáka. „Kde je tvá žena Sára?“ zeptali se ho. „Tady ve stanu,“ odvětil Abraham a z toho se vyvozuje povinnost žen zůstávat v domácnosti. Sára ovšem nejenže byla ve stanu, ale jak je prý zvykem všech žen, poslouchala za dveřmi. A když slyšela, že má porodit syna, smála se, protože už jí skončil ženský běh - tedy menstruace. Nevěřila, že ještě může zažít takovou rozkoš - ať už tím slovem mínila návrat menarché, nebo orgasmus s Abrahamem či otěhotnění.

Vyhnání Hagar
Stalo se však a Sára porodila chlapce - Izáka. Tehdy opět začaly spory s Hagar a Sára požadovala, aby Abraham otrokyni i jejího syna vyhnal. Ten se ovšem zdráhal - vždyť chlapec byl i jeho synem! Hospodin ho však ujistil, že se o Hagar a Izmaela postará - a tak taky učinil. Chlapec se stal zakladatelem arabského národa. Nepřátelství mezi Hagar a Sárou však zůstalo i jejich potomkům.

V biblickém příběhu o obětování Izáka se paradoxně Sára vůbec nevyskytuje, až  v následující kapitole se mluví o jejím skonu a pohřbu. Rabíni však spekulují o tom, jestli jí puklo srdce radostí, když jí anděl (podle některých Satan) přinesl zprávu o tom, že Izák nakonec nebyl obětován, nebo žalem, když jí sdělil, že vůbec být obětován má. Pokud by byla pravdivou druhá teorie, zemřela Sára v zoufalství, aniž by se dočkala šťastného konce. Tak je vlastně jakýmsi předobrazem všech Židovek, které zemřely za druhé svétové války, aniž by věděly, jestli jejich děti přežijí...

S využitím přednášky Mgr. Terezie Dubinové - Ženy v Bibli, ženy dnes. Další díl přednášky (o Dině a Támar) si můžete vyslechnout 28. 3. v 18:00 ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze, Maiselova 15 - www.jewishmuseum.cz.

Dokázala byste svému muži přivést jinou ženu, aby Vám porodila dítě? Myslíte si, že byste mohla žít v polygamii? Snesla byste, kdyby Vás Váš muž někomu „zapůjčil“ jako Abram Sáraj faraonovi?

Reklama