Rodina

Vyšla kniha Než odejdu navždy, příběh ženy, který dojal celý svět

Včera se dočkala křtu kniha Než odejdu navždy. Kniha vypráví silný příběh o hrdinství obyčejné ženy, která z lásky ke svým dětem dokázala pohnout horou a v pokročilém stádiu rakoviny, jen několik měsíců před smrtí, bojovala o jejich budoucnost.

nezNa pultech knihkupců se objevila kniha Nakladatelství Fragment „Než odejdu navždy“ francouzské autorky Marie-Laure Picat, kterou do českého jazyka přeložil MUDr. Jan Cimický. Jedná se o dojemný emotivní příběh, neskutečně hrdinský a statečný boj, o ukázku síly a lásky, který si získal srdce lidí na celém světě. Zároveň se jedná i o osvětu v oblasti rakoviny, které je stále potřeba věnovat pozornost. Kniha se ve Francii okamžitě stala bestsellerem – za první tři měsíce se prodalo 65 tisíc výtisků – a byla prodána práva na film.

Když lékaři sdělili Marii-Laure Picat, že onemocněla rakovinou a zbývá jí pár měsíců života, nemyslela na sebe, ale na své čtyři malé děti. Snažila se pro ně najít náhradní rodinu, aby mohly vyrůstat nerozdělené spolu až do své plnoletosti. „Když jsem zjistila, že jsem nemocná, věděla jsem, že musím udělat jedinou věc: ochránit své děti,“ řekla Picat v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1. „Potřebovala jsem se ujistit, že budou vyrůstat nadále všichni spolu jako rodina.“

Úřady jí nicméně řekly, že konečné rozhodnutí o tom, kdo se postará o její děti, není na ní – o jejich umístění rozhodnou francouzské sociální služby. Picat se rozhodla udělat něco, což, jak později přiznala, jí nebylo příjemné: svůj příběh zveřejnila v médiích. V tisku po celé Francii se objevily zprávy o boji Picat a z ní se zanedlouho stala národní hrdinka.

Brzy jí lidé z celé Francie začali posílat dopisy na podporu, někteří společně s šeky a hotovostí. Nejprve všechny posílala zpět. „Nedělám to celé pro peníze,“ řekla později tisku. „Ale když na tom lidé trvali, rozhodla jsem se vložit všechny peníze na bankovní účet, aby je děti mohly později využít.“

Kniha „Než odejdu navždy“ vysvětluje, proč cítila potřebu zaujmout pozornost veřejnosti, která jí nikdy nebyla příjemná. Picat dala všechny peníze, které dostala z prodeje knih, stranou pro své děti, a to samé udělala, když se prodala práva na film. „Psaní mého příběhu není jen o zajištění finanční budoucnosti mých dětí. Je to můj odkaz pro ně,“ řekla. „V knize odpovídám na otázky, které by mohly v budoucnosti mít o tom všem nebo o mně.“ Po její smrti se zvedla mimořádná vlna solidarity. Odvaha této mladé maminky je příkladem a inspirací pro lidi na celém světě.

Názor redakce

Při čtení knihy se vám od začátku bude do hlavy vtírat jedna nepříjemná myšlenka. Už po prvních přečtených stránkách vás napadne, jak nefér dokáže svět být. Jak je možné, že taková osobnost, jakou Marie-Laure bezpochyby byla, si zasloužila tak nespravedlivý osud? Kniha totiž nevypráví jen o její nemoci a jejím boji s francouzskými úřady, které ji házely klacky pod nohy, ale také o jejím dětství a mládí. O tom, jak vyrůstala bez matky, otec ji zneužíval. O zpackaném manželství, lhostejnosti jejího muže. I o nevydařeném těhotenství.

Osobně musím přiznat, že jsem si při čtení nedokázala udržet odstup, který jsem si nařídila ve chvíli, kdy jsem ji měla poprvé v ruce. Slzela jsem už u předmluvy, kterou Marie-Laure adresovala svým dětem.

Marie-Laure nesázela ani v životě, ani při psaní knihy na vytříbený vypravěčský talent, ale šla rovnou na věc. Nazývala věci pravými jmény a nebála se nikdy říct, jak věci ve skutečnosti jsou. Možná právě pro svou přímost a jednoduchost, ve vás kniha zanechá tak silné pocity.

Byla to velká osobnost. Mohla se v tichosti litovat a nenávidět svět za svůj osud. Místo toho se rozhodla pustit se do těžkého boje. Nikoli se svou nemocí, ale s francouzskými úřady. A to jen proto, aby zajistila budoucnost svých dětí. Aby o jejich budoucnosti nerozhodl soud až ve chvíli, kdy se stanou sirotky. Aby mohly i nadále vyrůstat spolu a jejich život se změnil co nejméně. Tato žena dokázala pohnout horou. A patří jí můj obdiv. Zcela jistě si zaslouží i váš.

   
10.02.2011 - Děti - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. avatar
    [26] Kaylie [*]

    Léthé — #1 Tedy v jednom s Tebou souhlasím, ta kniha může být opravdu kvalitní, ale my slyšíme jen hrůzy, války, vraždy, strašlivé prognózy, že já přepečlivě vybírám, nač se budu v televizi dívat, téměř nekoukám vůbec. Zprávy na noc?

    To  je sebevražda pro už nejen citlivého člověka. Jeden jediný psycholog Ti je nedoporučí!

    Ne, žít po svém, napravit co napravit mohu, co ne, tím se netrápit, škodím sobě, druhému nepomohu a nepáchat zlo. To je celé.

    superkarma: 0 18.02.2011, 11:07:46
  2. avatar
    [25] Kaylie [*]

    Blueberry — #17 No vida! Proto také astma se teď léčí a tvrdí, že je psychického původu.

    Tomuto stoprocentně věřím. Já za celou noc nezakašlu a ráno, když mám vstávat a mám z něčeho třeba strach, kašlu jako starý kuřák....a je to tu!Sml15, stačí mi pracák, ne že mám strach, ale ty baby jednou.....

    superkarma: 0 18.02.2011, 11:00:06
  3. [24] jastura [*]

    Marchesa Casati — #23 Jsi padlá na hlavu, nebo jen slabomyslná? Sml28

    superkarma: 0 14.02.2011, 12:45:28
  4. [23] Marchesa Casati [*]

    Blueberry — #17 Kamarádka umře. V bolestech. A dobře jí tak.

    1. na komentář reaguje jastura — #24
    superkarma: 0 14.02.2011, 12:12:46
  5. [22] janavys [*]

    Píšete ,že se objevila kniha na pultě knihkupců....,je to tedy novinka,těžko se vyjádřit k něčemu co jsme tedy nikdo z nás nečetl.Jinak má každý člověk za život tolik starostí,bolestí a jiného,i prožitého,že si myslím že toto zas není až překvapující příběh.

    superkarma: 0 13.02.2011, 07:01:05
  6. avatar
    [21] Dante Alighieri [*]

    Léthé — #11 Mě třeba těžce zklamal Titanic. Kdyby Jack neumřel, byl by to fakt hezký film. To si ti filmaři myslí, že to tou smrtí vylepší nebo co?

    superkarma: 0 11.02.2011, 10:21:16
  7. avatar
    [20] danca79 [*]

    Na trosku jinou notu - jsou ty deti furt pohromade, nebo to te pani nevyslo?

    superkarma: 0 11.02.2011, 03:37:46
  8. avatar
    [19] Blueberry [*]

    monkee — #18 Diky, ziju uz 28 let v Kanade - znelo mi to nejak podivne Sml30.

    superkarma: 0 10.02.2011, 19:15:00
  9. avatar
    [18] monkee [*]

    Blueberry — #17 Ne "kasel je pricinou uzkosti a strachu", ale "kašel je důsledkem úzkosti a strachu". Jinak Sml22

    1. na komentář reaguje Blueberry — #19
    superkarma: 0 10.02.2011, 18:50:00
  10. avatar
    [17] Blueberry [*]

    Ano, o tom mluvi tzv. German New Medicine, a ja jsem mela stesti, ze jsem se dostala na nekolik prednasek a mam kamaradku, ktera ji praktikuje.  Jestlize vite, co se vam deje a jste schopny problem vyresit, odejde i nemoc. Dam priklad: kasel je pricinou uzkosti a strachu. Pred par mesici jsem zacala kaslat jak zbesila a uz jsem se bala, ze budu mit bronchitidu. Vzpomnela jsem si, ze jsem pred par dny prozivala stres z toho ze syn prisel o praci a ja jsem se obavala, ze mu budu muset financne pomahat. Kdyz jsem si uvedomila tuto souvislost, kasel okamzite prestal.

    1. na komentář reaguje monkee — #18
    2. na komentář reaguje Marchesa Casati — #23
    3. na komentář reaguje Kaylie — #25
    superkarma: 0 10.02.2011, 17:46:07
  11. avatar
    [16] SNÍŽEK [*]

    jastura — #14 takový článek bych taky uvítala,informací není nikdy dost a potřebujeme poradit a pomoct,o etikoterapii vím a líbí se mi Sml22Sml67

    superkarma: 0 10.02.2011, 16:19:23
  12. avatar
    [15] peetrax [*]

    Léthé — #12 o téhle problematice moc nevím a nějaká reportáž by byla dobrá. Sml68 Jsem pro.

    superkarma: 0 10.02.2011, 16:12:22
  13. [14] jastura [*]

    Léthé — #12 Máš pravdu, nikdy jsem o tom neslyšela, ale asi by nebylo marné se o tom něco dozvědět.

    Vážně by to nemusel být marný článek..Sml22

    1. na komentář reaguje SNÍŽEK — #16
    superkarma: 0 10.02.2011, 15:34:57
  14. avatar
    [13] ToraToraTora [*]

    Léthé — #12 Vogeltanze jsem přečetla jedním dechem, Ten chlap ví, o čem mluví.

    superkarma: 0 10.02.2011, 13:59:16
  15. avatar
    [12] Léthé [*]

    Docela  bych přivítala od redakce, kdyby místo "pološovinistických" článků, jak  má každý chlap právo na silikony, se spojili s někým, kdo o tomto problému něco ví a hlavně ví, CO S TÍM....já o tom vím již hodně, ale jistě se tu najdou mladší čtenářky, které o ETIKOTERAPII nikdy neslyšely a třeba by je to zajímalo...

    Co vyslat někoho z redakce na nějaký ten kurs Mudra Vladimíra Vogeltanze?  Stojí to fakt za toSml22? Nebo ho sem pozvat?Sml37[color=#ddbd0b] [/color]

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #13
    2. na komentář reaguje jastura — #14
    3. na komentář reaguje peetrax — #15
    superkarma: 1 10.02.2011, 13:56:04
  16. avatar
    [11] Léthé [*]

    Dante Alighieri — #9 Sml79dobře děláš...od jisté doby to dělám taky tak. Dokonce odmítám sledovat i takové filmy, nebo prostě od nich odejdu. Jsem prostě měkoušSml80

    1. na komentář reaguje Dante Alighieri — #21
    superkarma: 0 10.02.2011, 13:44:13
  17. avatar
    [10] Léthé [*]

    oalison — #8 je to asi tak, jak to píšeš ty i Francaise — #7  ...i já pochopila, co musím změnit ve svém životě i v chování až po té, co jsem tu rakovinu měla. Když jsem si pak kladla ty otázky PROČ já ?, docela jsem si na to za nějakou dobu uměla odpovědět.

    Ano...spíš bych přivítala víc knížek, PREVENCE...tedy proč ta rakovina vzniká....jenže běžná medicína na to odpovědět neumí....a to co tvrdí třeba "etikoterapie" a jiné celostní medicínské pohledy na člověka, striktně odsuzují a zesměšňují, takže pak je to těžké...čemu pak má čtenář věřit? Takže to hodí na osudSml80.

    superkarma: 0 10.02.2011, 13:41:41
  18. avatar
    [9] Dante Alighieri [*]

    Taky nečtu smutné knihy. Když po někom chci, aby mi doporučil čtení, hned si kladu několik podmínek a ta první je, aby nezemřel hlavní hrdina nebo jeho rodič nebo jeho partner.

    1. na komentář reaguje Léthé — #11
    superkarma: 0 10.02.2011, 13:25:14
  19. avatar
    [8] oalison [*]

    Kdysi jsem četla článek o tom, proč rakovinu obvykle mívají ti "hodní" lidé. maminka která celý život obětovala dětem nebo manželovi. Úspěšná podnikatelka kariéře... atd. A zaujala mne jedna věc. Rakovina je prý projevem revoluce vlastního těla. Tím, že člověk dlouhodobě potlačuje své vlastní pořeby, své vlastní já, pracuje pro druhé, nechává se neustále něčím deptat aniž by začal sám za sebe bojovat... Tělo pak dá jasnou hlášku, dělej něco pro mě, nebo tě zabiju.  Když tak čtu podobné příběhy něco na tom bude.

    1. na komentář reaguje Léthé — #10
    superkarma: 0 10.02.2011, 10:07:44
  20. avatar
    [7] Francaise [*]

    Léthé — #1 Souhlasím, také nemám nejmenší potřebu číst takovou literaturu. Myslím si, že by spíše lidé měli číst knížky o tom, proč rakovinou onemocněli, pátrat po tom, jaká je skrytá příčina nemoci a jak se uzdravit. Neboť nic není jen náhodou, všechno má příčinu, důvod, i když ho třeba zrovna teď nechápeme.

    A protože příčinou vzniku nemoci není logicky nic pěkného, (Jeden věci znalý člověk říká, že vykládáním o svých nemocech

    lidé obrazně řečeno "vytahují na světlo své špinavé prádlo".) mám k takovým knížkám odpor, protože mi připadá, že autoři házejí tu svoji špínu na čtenáře. Sorry.

    1. na komentář reaguje Léthé — #10
    superkarma: 0 10.02.2011, 09:29:35
  21. avatar
    [6] cicinka [*]

    Léthé — #1 átéčko — #3 Souhlasím s Vámi. Jsem poslední dobou stále rozhozená, pořád se v sobě nimrám a tohle už by mně fakt k psychiatrovi dovedlo.Nicméně paní obdivuju a její děti na ni určitě nikdy nezapomenou.

    Saturnina miluju a taky si ho raději otevřu. a hlavně se budu těšit na jaro a na těch pár kytiček a pak i na ty další co si zasadím.Sml22

    superkarma: 0 10.02.2011, 08:47:14
  22. avatar
    [5] femme [*]

    knížku, ze stejných důvodů jako Léthé, číst nebudu Sml23  drtí mě drzost úřadů co se týká osudu pozůstalých dětí Sml31

    superkarma: 0 10.02.2011, 08:35:38
  23. avatar
    [4] átéčko [*]

    Altamora — #2 Úřady nerozpláče a nepřiměje nic, to mi věř. Zákonodárci jsou naprosto bez jakéhokoliv citu. Na ty nespoléhejSml23

    superkarma: 0 10.02.2011, 08:13:45
  24. avatar
    [3] átéčko [*]

    Léthé — #1 Pravdu díš! A pokud budu myslet pozitivně a nesbalím to hned i ve své mysli, třeba tu svini nemoc přežiju!

    1. na komentář reaguje cicinka — #6
    superkarma: 0 10.02.2011, 08:10:52
  25. avatar
    [2] Altamora [*]

    Pokud tato kniha přiměje lidi i úřady k tomu, aby se zamysleli nad osudem sirotků( ne jen těch jejích, ale všech ), pak měla smysl.

    1. na komentář reaguje átéčko — #4
    superkarma: 0 10.02.2011, 01:09:52
  26. avatar
    [1] Léthé [*]

    Děkuji, ale tuto knížku si nekoupím, ani kdyby stála korunu. V životě je toho poslední dobou tolik k pláči, že nevidím důvod podobné věci číst a bulet o toho několik večerů.  Nevím jakou osvětu mi má dát podobně smutná knížka a život jiného člověka, který bojuje s rakovinou. Tímto si člověk musí projít sám, jinak to stejně nepochopí, neb  každý se zachová podle svého a nemyslím si, že by jiní lidé, kteří se nestali prostřednictvím své rakoviny "národními hrdiny" byli horší. Holt to někdo nezvládne, někdo ano.

    Navíc by mě nasraly ty úřady, když by měli rozhodovat o mých dětech. Takže...raději si  po X-té otevřu Saturnina a nebudu do sebe tahat bolesti druhých, svých mám dost. A jestli je osud spravedlivý? Náš osud je takový jaký je, není ani nespravedlivý, ani spravedlivý, prostě je to náš osudSml80.

    1. na komentář reaguje átéčko — #3
    2. na komentář reaguje cicinka — #6
    3. na komentář reaguje Francaise — #7
    4. na komentář reaguje Kaylie — #26
    superkarma: 2 10.02.2011, 00:28:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme