Reklama

Čtenářka Řeřicha má hromadu komplexů, a tak si lichotky neumí užívat, a muži jí proto tolik nelichotí. Ale to je chyba!

Snad jako každá žena ráda slyším nějakou tu pochvalu na svoji osobu. No ráda ? jak kdy. Když mi totiž říkají lichotky cizí muži, značně znervózním. Zmítaná svými komplexy a pochybnostmi začnu pokaždé přemýšlet, jak to myslí a zda si ze mne ve skutečnosti nedělají pouze legraci. Většinou takovou lichotku odrazím nějakou sarkastickou poznámkou, čímž jsem vlastně sama proti sobě, neboť muži se velmi rychle stáhnou a je po lichocení.

Bohužel realitu vidím hlavně po ránu když jsem spatřím svoji podobiznu v zrcadle, to se skoro zhrozím. Zmuchlaný obličej, fialové skvrny na tváři, vypoulené oči, od nosu táhnoucí se dvě hluboké rýhy (a krom toho výraz naprostého idiota). ?Vždyť já vypadám na 60!? vzdychnu si nešťastně a za mnou se ozve má polovička, ale vždyť je ti skoro 60...no to je povzbuzení !
Tak jdu raději uvařit něco dobrého a pak mě alespoň potěší pochvala, mami to se ti ale povedlo, vím že to je upřímné.

Krásný den řeřicha
Text nebyl redakčně upraven


Děkuji vám řeřicho za milý text. Zase jsme u toho jídla…   A u sebevědomí.

A jak to máte s lichotkami vy ostatní?

  • Vzpomínáte na nějakou?
  • Jste ráda polichocena?
  • Nebo se lichotek bojíte?

Můžete to sdělit mně a našim čtenářkám v rámci dnešního tématu dne.

Pošlete mi své příběhy a vzpomínky na redakční mail:

redakce@zena-in.cz

a získejte poukázku do zlatnictví ve vašem městě za 1 000,-

Tou odměním tu z vás, která mne nejvíce zaujme, pobaví, rozesmutní, či rozesměje. Prostě zaujme.