Bulvár

Vymýšlela si další další dokumenty, které mám přinést.

Milá redakce,

patřím mezi ony zavrhované úřednice, i když nyní již dva roky pracuji jinde. Pracovala jsem 12 let na městském úřadě, ale nikdy jsem se k lidem nechovala nepříjemně a pro každého jsem měla úsměv a radu. Pak jsem vážně onemocněla, byla jsem skoro rok doma a po návratu do práce mě čekala výpověď. No nevadí, nějak to vyřeším, řekla jsem si a začala běhat po úřadech.

Na úřadu práce se mně udivená úřednice zeptala, proč chci pracovat, vždyť mám invalidní důchod. Pak mě špatně informovala o dokladech, které mám donést k registraci. To jsem ještě překousla. Ale když jsem přišla podruhé a opět mi chyběl jeden  doklad, to už jsem skřípala zuby. Nakonec jsem zjistila, že jej vůbec nebylo třeba. To už jsem zuřila. Pro zdravotně postiženého člověka není jednoduché oběhávat různé instituce, ale zvládla jsem to, ale když jsem zjistila, že jsem běhala zbytečně, opravdu jsem pěnila.

Protože jsem práci u nás ve městě nemohla sehnat, přestěhovala jsem se k příteli. Zašla jsem na úřad práce a byla jsem doslova v šoku. Milé a příjemné úřednice, ochota pomoci. Trvalo to sice rok, ale práci jsem si s jejich pomocí našla. Dnes jsem spokojená a šťastná, mám práci a žiji s přítelem spokojeně. Tak jsem poznala dva různé světy na jednom typu úřadů. Žila jsem v mylné představě, že všechny úřednice se chovají mile a příjemně, tak jako jsem to dělávala já.

Svůj omyl jsem však poznala ještě jednou. Na odboru sociálních věcí každý rok podávám žádost o příspěvek na benzin. Nikdy jsem s tím neměla problémy až letos. Přidělili mě k úřednici, kterou jsem znala. Pracovala kdysi na stejném oddělení jako já, ale propustili ji, protože nezvládala svou práci. Propustili ji tedy tak, že ji přesunuli na ještě lépe placenou práci na vyšším úřadě. No a protože mě znala, rozhodla se mi znepříjemnit život. Doklady, které jsem předložila, jí najednou nestačily, vymyslela si, že chce ještě další. Tak jsem pendlovala vlakem mezi dvěma městy vzdálenými 100 kilometrů ještě 2x, než byla spokojená a žádost mi převzala. Tak se mi asi chtěla pomstít, protože ji vyhodili a já jsem přišla, i když ne na její místo.

Jo, úřednice a úředníci jsou různí. Jen těch příjemných a ochotných je nějak málo. V současné době uvažujeme s přítelem, že si změním trvalé bydliště a budu tedy hlášena u něj. Vede nás k tomu jeden jediný důvod - neochota a problémy při vyřizování mých záležitostí v mém současném trvalém bydlišti. A také příjemný a milý přístup úřednic v místě, kdy nyní bydlím. Takže pronajmu svůj byteček a budu bydlet tady už napořád, do velkého města, kde je vyřizování na úřadech horor, se už vrátit nechci. Konečně nic mě tam netáhne, práci mám tady a klidný a spokojený život také. A za rodinou si těch 100 kilometrů zajedu.
 
Vaše čtenářka whitekitten
Ať jsou všechny úřednice, o kterých píšete, stále tak milé. A změna trvalého bydliště kvůli nim? Proč ne! Držím palce, ať vše dobře dopadne!
Poznali jste i milé a příjemné úřednice?

 

Středeční téma:

Úřady, byrokracie - nesnáším vás!
Chodíte rádi na úřady?
Jak se k vám chovají úřednice?
Jste s nimi spokojena?
A co formuláře - baví vás je vyplňovat?
Vlastníte nějaký speciální, který jen tak někdo nezná?
Máte extra zážitky s naší byrokracií?
Napište nám vaše zážitky na:
redakce@zena-in.cz 
P.S. Možná je i orazítkujeme!

   
15.03.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. [1] Marika11 [*]

    hrbu papierov vyrieši digitalizácia :D

    superkarma: 0 29.04.2015, 18:44:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme