Zdravím redakci,
vím, že to není zrovna k dnešnímu tématu, ale já už dál prostě nemůžu...  :-)))
Koneckonců, od těch přístrojů je to taky pěkná sprosťárna, ne? :-))
   
Také vám vaše pračka žere ponožky? Pračka, kterou jsem kdysi sdílela s rodiči, to dělala velice ráda. Spolkla 6 párů ponožek, a po vyprání jich vyvrhla pouhých 5 a půl. Ta jedna ponožka se už nikdy nenašla. Nikdy. A tak se doma kupily liché ponožky, ze kterých se postupně skládaly další páry, které pračka opět pohlcovala. Ale nesmím jí tolik křivdit. Někdy se totiž smilovala, a dávno ztracenou ponožku se rozhodla vrátit. Pochopitelně to bylo třeba do bílého prádla na vyvářku - to jen aby nás na svůj dobrosrdečný čin dostatečně upozornila a my si jej dlouho pamatovali.
 
A nebyla to jen naše pračka. Stejně zlomyslné byly i pračky všech sousedů a přátel. Možná, že se jim program „zneškodnit ponožku, nejlépe tu novou, drahou nebo bez záplat" vkládal do útrob už při výrobě. Lid se nesmí nechat ukolébat ke spánku, a výrobci ponožek už vůbec ne.
 
Ale kde všechny ty ponožky končí? - vrtalo mi dlouho hlavou. Vždyť ta černá díra musí mít dva konce. Když na jednom něco zmizí, musí se to někde jinde objevit. To je přece zákon zachování rovnováhy. Odhalení přišlo, když jsem si před dvěma lety pořídila pračku novou, vlastní. Ta mi ponožky nekrade, naopak, ona produkuje ponožky cizí, mně neznámé, které se v mojí domácnosti nikdy nenacházely. Já nejsem ponožkový typ",  mám z nich husí kůži, a tak když už je nevyhnutelné vzít něco takového na nohu, moc dobře si vybírám, které snesu, a mám v tom případě i velice dobrý přehled o tom, které vlastním. A přitom skoro při každém praní, společně se svým prádlem, vyndám i jednu, lichou, úplně cizí ponožku. No řekněte, proč bych si já pořizovala pánskou krepsilonovou šedou s hnědým károváním, notabene jenom jednu? Odpověď je nasnadě. U mě doma se objevují všechny ty sežrané ponožky na celém světě.
 
A já chci s váma uzavřít obchod. Stejná černá díra se totiž objevuje v mojí ledničce. Normálně mi z ní mizí potraviny. Néé, nééé, jako bych vás už slyšela: „Sežrala to po nocích, a teď dělá, že se jí to prej ztratilo samo." Ale ono se mi to opravdu ztrácí samo! Kdybych to snědla, tak bych od toho našla aspoň v koši (nebo kdekoliv jinde) obal, kelímek, lžičku... Ale ono to prostě zmizí i s tím obalem. Beze stopy. Na účtence to je, přinesu to domů, je to v ledničce... a pak to tam najednou není.
 
Takže: já vám vrátím všechny ty vaše ponožky výměnou za moje potraviny. Aspoň za ten kávovej jogurt, kterej jsem si chtěla sníst dneska ráno k snídani. Prosím...
 
Majucha

Tak fajn. Už asi půl roku postrádám jednu tmavě modrou, velikost 38, se zdravotním lemem bez gumy. Zánovní a moc příjemná!! Na oplátku nabízím bylinkový dresink Spak. Nikdo ho nekoupil a nikomu nechutná. Ještě v záruce.

Reklama