Reklama

Pes, který má neuvěřitelnou zásobu energie, to je výmarský ohař. Přečíst si o něm můžete v dalším pokračování našeho Atlasu psích plemen. Opět nechybí osobní zkušenost, tentokrát od Veroniky, majitelky krásné fenečky Frídy.

Země původu: Německo
Použití: Všestranný lovecky upotřebitelný pes (ohař)
Klasifikace podle FCI:

  • Skupina 7. Ohaři
  • Sekce 1,1. Kontinentální ohaři, Typ »braka«
  • S pracovní zkouškou
  • Celý standard FCI: Výmarský ohař (klikni)

Velikost v kohoutku:

  • Psi: 59 až 70 cm (ideální míry: 62 - 67 cm)
  • Fenky: 57 až 65 cm (ideální míry: 59 - 63 cm)

Hmotnost:

  • Psi: cca 30 až 40 kg
  • Feny: cca 25 až 35 kg

Průměrně se dožívá: 12 až 13 let
Chovatelský klub: Klub chovatelů výmarských ohařů (www.weimaraner-club.cz)

Historie plemene...

O vzniku výmarských ohařů panují četné teorie. Jisté je jen to, že výmarští ohaři, kteří tehdy ještě vedli hodně krve takzvaných vodicích psů, byli chováni již v první třetině 19. století na výmarském dvoře.

V polovině století (tedy před počátkem čistokrevného chovu) spočíval chov psů téměř výhradně v rukou myslivců z povolání a lesníků ve středním Německu – především v okolí Výmaru a v Duryňsku, kteří chovali psi většinou jen na základě jejich výkonnosti. Když dny takzvaných vodicích psů skončily, křížili tito myslivci a lesníci své psy také s křepeláky a chovali dále tyto křížence. Zhruba od roku 1890 bylo toto plemeno chováno plánovitě a vedeno v plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, tedy v podstatě bez vkřižování jiných plemen, především pointerů. Díky tomu je výmarský ohař pravděpodobně nejstarším německým plemenem ohařů, které se chová již zhruba 100 let čistokrevně.

Vzhled psa...

ohař

Výmarský ohař je středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Účelný pracovní typ, krásného vzhledu, šlachovitý, se silným osvalením. Samčí a samičí typ jsou výrazně odlišeny. Má dvě variety srsti: krátkosrstý a dlouhosrstý. Barva srsti je stříbrná, srnčí hněď nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny.

Povaha výmaráka...

Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním, nikoliv však nadměrného temperamentu. Nos pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a dravou zvěř; také ostražitý, ale nikdy agresivní. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Pozoruhodný sklon k práci po ráně.

Jak o něj pečovat?

Pokud toužíte po krásném psovi, který upoutá zraky okolí, je výmarák dobrá volba. Ale člověk si musí uvědomit, co je to za psa! Jde o temperamentní lovecké plemeno, nikoli společenské, které sice je možné chovat v bytě, ale v takovém případě je mu nutné poskytnout dostatek pohybu a opravdu dlouhé procházky nebo ideálně nějaké psí sportovní vyžití.

Výchova musí být důsledná, zaměřená na to, za jakým účelem jste si psa pořídili. Má přirozené tendence honit zvěř.

Potrava musí být kvalitní, hlavním ukazatelem je momentální pracovní zátěž. Výmarák, který chodí s myslivci do lesa má jinou spotřebu než výmarák, který bydlí ve městě.

O srst krátkosrstých výmarských ohařů netřeba nijak zvlášť pečovat, dlouhsrsté je potřeba rozčesávat.

Výmaračku Frídu má moje kamarádka Veronika, tohle mi o ní prozradila...

Frída

Proč sis pořídila právě výmaračku?
Výmarského ohaře jsem dostala jako dárek. Vždy se mi líbili pro svou eleganci a krásnou barvu. Nikdy jsme nepředpokládala, že bych si pořídila psa, když žiji v Praze, tak jsme si o této rase nic dopředu nezjišťovala a pak nastalo překvapení.

Výmaráci jsou dost „trendy“. Slyšel jsem, že bývají přešlechtění a mají kvůli tomu zdravotní potíže. Jak je na tom Frída?
Nevím o tom, že by tato rasa byla přešlechtěná, to mi nepřijde, ale nejsem znalec. Frídě jsou 2 roky a nikdy žádné zdravotní potíže neměla. Jen se jí musejí častěji čistit uši jako u všech pejsků, kteří mají plandající. Ale to není zdravotní problém, hůře jim větrají, tak nejspíš proto. A má problém, že na ní bezdůvodně útočí feny, nevím, jak je to u jiných psů, třeba na Frídu žárlí, jak je krásná.

No, myslel jsem to tak, že jak jsou moderní, tak někteří množitelé kříží mezi sebou příbuzné a z toho jsou pak ty zdravotní problémy. Ale jsem rád, že je Frídička nemá...
Aha, tak to jo, je pravda, dlouho nebylo dovoleno Výmarského ohaře dávat „obyčejným lidem“, jen myslivcům. Aspoň, co jsme slyšela.

Oproti tomu, co víš o výmarácích, je v něčem Frída jiná?
Pokud jsem potkala jiného chovatele Výmarského ohaře, tak mají stejnou zkušenost jako já. Frída je osobnost, která si jen tak nenechá něco nakazovat, má spousty a spousty energie, kterou musí vybít. Nemá ráda slabost (například když jsme nemocná, štěká na mě a tahá mě za rukáv.

A klasická otázka na závěr, čím tě nejvíc naštvala, čím potěšila a čím rozesmála?
Jestli mě někdy něčím naštvala, tak její tvrdohlavostí. Potěšila mě tím, že když chce, tak si věci pamatuje. A vždy mě rozesměje tím, jak je ze všeho stále nadšená a člověk s ní nemůže zestárnout.

Jo a vlastně ještě: Pořídila by sis po zkušenostech zase výmaráka?
Kdybych byla pejskař, tak bych si Výmaráka ráda pořídila, ale jako prvního pejska bych doporučila jinou rasu. Výmarský ohař je pro zkušeného pejskaře.

Výzva!

Chcete, aby se také váš pes objevil v našem psím atlasu? Máte šanci! Pokud ještě v našem atlasu není rasa vašeho psa uvedena, potom ji teprve plánujeme. Pošlete nám jednu (tu nejkrásnější) fotku vašeho psa a k tomu jeho popis v cca pěti větách na e-mailovou adresu: jakub.koci@zena-in.cz. Kdo pošle svého mazlíčka v dané rase jako prvního, dostane se do článku - tak neváhejte. Zajímá nás vaše osobní zkušenost s konkrétním plemenem, příklad, jak svého mazlíčka popsat, si můžete vzít již z publikovaných plemen.