Reklama

není sice naše čtenářka Irena, ale její kolegyně. Té se zželelo žebračky na Hlavním nádraží, vždycky ji vyslechla, nějakou korunu jí dala, ale jednoho dne prozřela. Z ubohé stařenky se vyklubala pěkná podvodnice. Od té doby pojala ke všem bezdomovcům nedůvěru.

Podobné jako „kouzelná babička“ - ale.....tato babka stávala před lety u vchodu do Hlavního nádraží v Praze - jenže byla otrhaná, špatně oblečená - údajně hladová a prosila o korunku na rohlík. Lidé, jak spěchali, jí vždy pár drobných hodili - více či méně.

Moje bezdětná kolegyně s babkou občas prohodila pár slov, jak ji vyhodili z domova, nedostává žádné jídlo, pracovat nemůže, je nemocná atp. Velmi s ní soucítila, pravidelně jí přispívala 5K a v práci se vždy rozhořčovala nad bezcitností lidí.

Ale co se nestalo - jednou šla s manželem na procházku a v blízké vilové čtvrti potkali dámu, která byla nápadně podobná babce žebračce. Nejprve ji napadlo, jestli to není nějaká ta zlá příbuzná, ale pak popátrali a co nezjistili?! Nešlo o žádnou příbuznou, ale tu samou osobu - která vlastnila pěknou vilu, auto a další majetek a místo práce si vydělávala - a velice slušně - dopolední žebrotou - nic se nestyděla.

Rozčilená kolegyně „ubohé“ bezdomovkyni udělala hrozný výstup, ovšem neuspěla - babka se bránila, že jí napadá - nakonec kolegyni skoro sebrali policajti. Babka po čase žebrala dál na stejném místě, ale moje kolegyně navždy ztratila s bezdomovci soucit a teď už přispívá jen na charitu.

A i to s pochybami....

Irena

Dokonce se tradovalo, že někteří bezdomovci mají obrovský majetek a žijí dvojím životem. Třeba se jedna taková příhoda se stařenkou - žebračkou rozrostla do obludných rozměrů a žije si vlastním životem