Se sázením má dobré zkušenosti čtenářka Ivana, která tvrdí, že by se nechtěla dostat do rukou doktora Nešpora. Sází od svých dvaceti let a sice prosázela asi víc, než vyhrála, ale ta radost z občasné výhry jí za to stojí...

Zajímavý přístup k sázení má čtenářka Ivana. Sází celý svůj produktivní život a moc ji to baví...


Dobrý den vám všem,

musím říct, že bych se nechtěla dostat do rukou MUDr. Nešpora. Nemám z něho dobrý pocit. - Tak k mému sázení. Sázím celý život, tedy asi od mých 20 let. Dřív jsem sázela pouze sporadicky, ale jakmile jsem si začala vydělávat, tak jsem začala sázet pravidelně. Hlavně Sportku. Sem tam jsem si kupovala losy a sázela i jiné hry, volala jsem do TV soutěží v době, kdy to bylo aktuální, atp. Musím se přiznat, že jsem nikdy nepočítala, kolik jsem do sázení investovala, protože to bych se asi musela zbláznit k velké radosti Dr. Nešpora. Sázení je žrout peněz, ale ta naděje na výhru je silnější. Vždyť tolik lidí sází a každý s pocitem toho, že by mohl vyhrát. Kolik je šťastlivců, kteří opravdu vyhráli, tak proč bych to nemohla být zrovna já.

Je pravdou, že se mi moje investice do sázení sem tam umořují, když náhodou vyhraji alespoň nějaký příspěvek třeba ve výši vložené sázky, ale spíše méně, anebo nic. Nejvíc jsem vyhrála čtyři tisíce a bylo to moc milé. Bodejť ne. Člověk si potřebuje v životě udělat radost. -Tak ta radost jednou opravdu přišla a já ani můj partner jsme tomu nemohli uvěřit. V TV soutěži jsem tehdy vyhrála auto Opel Corsa. Jednalo se o soutěž po telefonu. Byla jsem z toho paf, a dokud jsme auto nepřevzali, tak jsme tomu nevěřili. Obyčejnou poštou mi přišlo upozornění, že jsem jednou z výherkyní a co pro to mám udělat. Trvalo cca měsíc, než se dostavil slavnostní den, kdy jsme jeli do Brandýsa si auto vyzvednout. Byl to úžasný pocit. Byla jsem jak Alenka v říši divů. Radost z výhry nám však znepříjemnil Dopravní inspektorát, který nám odmítl dát SPZ s tím, že na dokladu, jak jsme auto nabyli, nebylo kulaté razítko od státního notáře. Skoro týden jsme procházeli různými peripetiemi, než jsem obdrželi od tvrdohlavých dopraváků SPZ. Po celou tu dobu NAŠE AUTO stálo na ulici bez SPZ a bez pojištění, a tak jsme jenom čekali, kdy nám ho někdo ukradne. Kupodivu se tak nestalo. - Od té doby už mám asi vyčerpáno, ale nicméně stále sázím s nadějí... co kdyby.

Přeji všem krásný den a mám jednu radu. Pokoušejte dál osud, protože když je štěstí unavený, může si vybrat při tom sedání i vás, milí čtenáři. Přála bych vám to.

Ivana

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 3. května 2012: Sázení

  • Sázíte? Hrajete nějakou loterii?
  • A pokud ne, vsadila jste někdy?
  • Jaký je váš vztah k hazardním hrám?
  • Je podle vás rozdíl, sednout si k výhernímu automatu, nebo podat sázkový tiket?
  • Kolik jste nejvíc vyhrála?

milkaSvé příspěvky formou příběhu mi posílejte na redakční e-mailovou adresu níže. Pokud chcete mít šanci na sladkou odměnu, třeba jako náplast na hráčské nervy, ať váš příspěvek dorazí do naší schránky nejpozději 3. 5. 2012 v 15.00 hodin a jeho délka je rovna nebo delší tomuto odstavci textu. A jaká že je ta sladká odměna? Jedna z vás za svůj „vsazený“ příspěvek získá pralinky I Lova Milka.

Reklama