O afrodiziacích jsme, jak jinak, na Ženě-in samozřejmě psali (zde). Nazývají se podle řecké bohyně lásky Afrodíté. Pojďme si tedy, dříve než se pustíme do soutěže, něco povědět o této řecké krásce.

Afrodíté, v Římě známá jako Venuše, je bohyní lásky a krásy. Její původ je však poněkud nejasný. Homér ji považuje za dceru pána bohů Dia a bohyně deště Dióny. Podle básníka Hésioda se zrodila z mořské pěny, oplodněné bohem nebe Uranem. Podle jiných verzí mohl sice za její zrození největší sukničkář mezi bohy, Zeus, ale oplodnil nikoliv bohyni deště, nýbrž již zmiňovanou mořskou pěnu, a to bleskem. Podle tohoto původu se Afrodíté říká také Anadyomené - „Vynořující se“. Vystoupila prý z lastury na ostrov Kythéra, a tam jí také byl postaven první chrám. Ostrůvek jí však připadal příliš chudý, a tak se přesunula na Kypr, podle kterého se jí říká Kypris.

Podle jedněch vděčí Afrodíté za svůj úspěch mezi bohy a lidmi kouzelnému pásu, který každého podmanil její moci, podle jiných je za vším jen její nesmírná krása. Na rozsévání lásky ovšem nebyla sama. Pomáhaly jí Charitky – bohyně půvabu a krásy, Hóry – bohyně ročních období, Peithó – bohyně lichotivého přemlouvání, Himer – bůh vášnivé touhy, Poth – bůh milostné touhy, Hymén – bůh sňatku a Eros – Afrodítin syn a známý vtipálek s šípy lásky.

Na přání svého otce Dia se sličná Afrodíté stala ženou kulhavého božího kováře Héfaista. Tomu však rozhodně nezůstala věrná. Čtyři potomky – Foba, Deima, Eróta a Harmonii zplodila s bohem války, pohledným Áreem, Hermafrodíta se sličným poslem bohů Hermem, mocnému Poseidónovi porodila Rhoda a Hérofila, smrtelníku Anchísovi, lásku k němuž jí za trest přičaroval její otec, hrdinu Aineia a argonautovi Bútovi Eryka, budoucího krále Sicílie. Marně si Héfaistos stěžoval u bohů, marné bylo, že spoutal Afrodíté a Área bronzovou sítí – bohové se mu jen vysmívali a dál si užívali přízně jeho krásné ženy.

Sama Afrodíté ovšem jakoukoliv nevěru krutě trestala. Z její vůle zneužil král Kinyr svou krásnou dceru Myrrhu, která pak zahynula. Stihla však ještě porodit Adónise, který se posléze stal milencem Afrodíté a později Persefóné, bohyně podsvětí. Zle dopadl každý, kdo se odvážil pohlédnout na jinou bohyni, když o něj jevila zájem Afrodíté. Na svou úctu k Artemidě doplatil Hyppolitos, na lásku ke kněžce Héry zase Leandr. Mezi největší počiny této rozmarné krásky ovšem patří rozpoutání války trójské, když za titul nejpůvabnější z bohyň darovala Paridovi lásku královny Heleny.

Afrodíté byli zasvěceni delfíni, holubice, vlaštovky, ale i vrabci, a z rostlin jí příslušelo, jak jinak, jablko, ale také mák, myrta a růže.Obrázky v dnešním článku „Pořiďte si super číču!“ se nepočítají!

 

 

 

Reklama