V posledních dnech řádí v České republice velká voda. Nebe je ocelově šedé a prší a prší, jako by snad nikdy nemělo přestat. Hladiny řek stoupají a pod vodou se ocitají pole, cesty, zahrady i domy. Stejně jako minulý rok, stejně jako rok předtím. Ale událost, na kterou jsem si vzpoměla, se odehrála ještě dříve - při velké vodě roku 1997.

Zdivočelé řeky tenkrát zaplavily nemálo vsí i měst, ještě si určite vzpomeneta na Troubky, a jednou z hodně postižených oblastí byl i Olomoucký Černovír. Přijeli jsme tam tenkrát s organizací Člověk v tísni, ubytovali se v jakési škole a hned druhého dne se pustili do práce. A že jí nebylo zrovna málo - otloct omítky, vytrhat podlahy a především vynosti ze zatopených domů všechno, co v nich zůstalo. Vynosit a povětšinou vyhodit.

Nebyla to hezká práce, v domech nezůstaly jenom věci, ale i potraviny a někdy i mrtvá zvířata, ale to všechno nebylo ničím proti bolesti, kterou prožívali místní lidé. Dodnes nezapomenu na jeden obraz: brodíme se po kolena ve vodě a z obývacího pokoje s kytičkovanými tapetami, krajkovými dečkami a obrázky na stěnách vynášíme staré křeslo... Před domem sedí jeho majitelka, snad sedmdesátiletá babička, před sekretářem, který jsme vytáhli z ložnice, a brečí.

"Ten možná půjde vysušit a přelakovat," pokouší se ji uklidnit jeden z nás. Stařenka zavrtí hlavou a mlčky ukáže na zavřené zásuvky. "Máme to otevžít?" Kývla... Dalo to trochu práce, dřevo bylo nasáklé vodou a pokroucené, ale nakonec se nám to povedlo. A pak jsme pochopili. V zásuvkých nebyly peníze ani šperky, oblečení ani další vyšívané dečky. Byla tam alba. Alba plná fotek, stařičkých sépiovek i černobílých, portrétů, svatebních fotografií, momentek... Najednou jsme v rukou drželi všechny vzpomínky - celý život té staré paní...

Věřte nebo ne, při vší té bídě má tenhle příběh dobrý konec. Jeden z kluků, kteří s námi byli, studoval historiografii a vyznal se v metodách sušení podobných materiálů. Nakonec se nám většinu fotek povedlo zachránit. Ale kolik bylo těch, které skončily v kontejnerech a popelnicích? A kolik je jich každý rok, i když nejsou povodně? Zakonzervované okamžiky něčích životů, které se už nehodily...

Ale některé fotky, ty, které se týkají "velkých historických událostí", se nevyhazují. Jednu takovou jsme pro Vás našli. A protože si dnes budeme povídat o vlastenectví, týká se historie České republiky. Naši grafici ji připravili ve dvou verzích, které se od sebe liší v pěti detailech. Obě fotografie schováme někam do článků tohoto týdne, každou zvlášť, přičemž čas od času změní fotografie své místo a přesunou se do jiného článku. Vaším úkolem je obě najít a napsat nám oněch pět rozdílů. Své odpovědi můžete psát od pátečního podvečera do pondělí, do 9:00 sem (klikni). Nezapomeňte napsat všechny rozdíly najednou!
Fotografie se objeví ve vydání někdy během dnešního dne.

Ze správných odpovědí vylosujeme výherkyni, která od nás získá kosmetický balíček s překvapením. Její jméno se dozvíte v pondělí dopoledne.

Přejeme hodně štěstí v soutěži!

Reklama