Reklama
 
Ráda v "sekáčích" nakupuji. Když tyhle obchody u nás začínaly, bylo mým hoby aspoň jednou za týden všechny ve městě projít. Chodím tam pořád, i když už ne tak často.
 
S radostí nesu domů svou "kořist za pár korun". Třeba žinylkový svetr za 30 Kč! No, nekupte to, za ty peníze! I několik "značkových kousků" jsem takhle koupila. Všechno vždycky hned vyperu, vymáchám v octové vodě a pak v aviváži. A raduju se, jak dobře jsem nakoupila.
 
Manžel a syn neměli zpočátku pro moji zálibu moc pochopení, brblali, že kdo ví, kdo to nosil a co z toho můžu "chytit" atd., ale vzdali to. (Mají už také pár triček "téhle značky" a žádnou vyrážku z nich nechytili.)
 
Spodní prádlo, plavky, pyžama, boty a ložní prádlo bych ale v sekáči nikdy nekoupila.
 
Jednou jsem si v sekáči koupila rifle (na sekáč tehdy drahé - byly za 180 Kč) a doma jsem v kapse jsem našla zmačkanou 10ti markovku - západní. Takže opravdu výhodný nákup!
 
Ještě tak před dvěma lety byly v sekáčích i odpovídající ceny. Připadá mi, že teď majitelé už nevědí, co za zboží, které nakupují na kila, chtít. Přesto do sekáčů chodím ráda.
 
Pro někoho je second hand jedinou možností, jak se "obléknout", někdo si ale nemůže dovolit ani to a někdo by tam nikdy nevkročil. Záleží na tloušťce peněženky a na nározu.
 
Když si uvědomím, že neprodejné zboží odtud skončí většinou na skládkách, je mi z toho smutno. Jak to ale jinak řešit mne nenapadá.

Možná ženy-in budou mít nějaký dobrý nápad, co udělat s nepotřebnými "hadry", které se k nám vozí po tunách.

mami

Milá mami,

k nám se zboží doveze z jiných zemí, kde už oblečení z nějakých důvodů nechtějí. Proto už Česká republika je jakýmsi sítem a záchranou před skládkou. Nenapadá mě proto, jak zabránit, aby věci, které jsou nekvalitní, špinavé a nepotřebné, končily jinde než právě na skládkách.