Reklama

Má dceru, která jí přináší jenom starosti. Chodí za školu, lže, je líná, vulgární, neudrží korunu. Nepomohly ani rady psychlogů, a tak se rozhodla pro razantní řešení. Vyhodila ji z bytu v naději, že ji nouze naučí vážit si dobrého bydla.

grl

S jednou mojí kamarádkou řešíme stejné problémy s dcerami. Vždycky, když se sejdeme a ona mi vypráví trable se svou holkou, mám pocit, jako by mluvila o té mé. Neučí se, je líná jak veš, lže, odmlouvá, neudrží korunu.

Jenomže ta její, ač mladší, je ještě těžší kalibr. Nikde na škole nevydrží, vyvolává konflikty nejen s učiteli, ale i doma, vůči matce je arogantní a vulgární, toulá se. Přitom je to chytrá holka, která by to v životě určitě někam dotáhla, ale nemá absolutně žádnou ctižádost a všechno je jí fuk.

Nic nepomohlo, že spolu byly u psychologa, dcera si z ní dělala dobrý den dál. Až jednoho krásného dne kamarádce došla trpělivost a vyhodila ji z bytu.

K tomuhle razantnímu řešení bych se asi nikdy neuchýlila. Bála bych se, že dcera skončí ve špatné partě, začne brát drogy, zkrátka, jak se říká, dostane se na dno, ze kterého je hodně trnitá cesta zpět.

Jenomže kamarádka je podstatně drsnější a má pocit, že právě to dno by ji mohlo přivést k rozumu. Samozřejmě, že ji nevyhodila přímo na ulici, ale poslala ji za svým exmanželem, dceřiným biologickým otcem, ať si to své kvítko také užije a pozná, zač je toho loket.

Jenomže ex už má novou rodinu, malé dítě a je celkem pochopitelné, že o tom nechtěl ani slyšet a poslal dceru zpátky k matce. Jenomže ta z uražené ješitnosti tohle řešení odmítla a putovala ke kamarádce. A kamarádčini rodiče z toho také nebyli dvakrát nadšení, což se dalo čekat. Nechali ji tam pár dní bydlet a pod záminkou rekonstrukce pokoje jí zanedlouho řekli sbohem. A tak se pěkným kolečkem vrátila zpět k mamince.

Jestli si ale myslíte, že tohle putování z místa na místo dceru nějak poučilo a začala konečně sekat dobrotu, tak se šeredně mýlíte. Už zase všechno jede ve starých kolejích...