Reklama

Řekl manžel čtenářky s nickem black.bird.third, když dělala revizi své skříně. Usoudila, že se je nejvyšší čas koupit něco nového. A jak to dopadlo, to už se dočtete a také uvidíte v jejím příspěvku

Já a jarní nákupy? Je pravdou, že na jaře mám chuť si něco pěkného koupit. Potom si to zase rozmyslím, když otevřu plnou skříň.

Letos jsem si řekla, že to chce změnu šatníku. Alespoň něco nového, pěkného. Otevřela jsem skříň a začala vyndavat „historické kousky“. Mikiny a svetry, co jsem nosila ještě na gymplu. Trička, co už jsou mi po dvou dětech malá. Některé kousky měly opravdu výdrž. No posuďte, který svetr vám vydržel i deset let? Jenže jak mě v něm manžel viděl, občas řekl:“Vyhoď už ten gympláckej svetr, je hroznej...“ Tak jsem ho definitivně vyřadila. A s ním i dalších asi dvacet věcí. Hezky jsem je zabalila do veliké tašky, donesla na obec a odtud putovalo oblečení na charitu kamsi do Broumova.

Oblečení nerada vyhazuji. Když, tak ho raději dám právě na tu charitu. Třeba někomu udělá radost. Třeba ne a vyhodí ho až tam. Ale to už nebudu vidět a nebude mě to bolet.

Dlužím vám nějakou fotečku, co jsem vám před více než měsícem slíbila. Byla jsem v Praze na proměně a jak dopadl alespoň účes vidíte na dvou fotkách. Přiznám, fotky nejsou moc povedené, ale pro ilustraci to stačí. Potom nás ještě namalovali a oblékli do krásných barevných věciček a vyfotili do časopisu. Jenže v té euforii jsem jim zapomněla „podstrčit“ můj malý digitál, aby mě vyfotili i jím. Tak až v časopise:-)

střih

Před

střih

Po

Na té proměně jsme byly celkem tři ženy. A co jsme si z toho dne odnesly? Krom několika dárečků i nové zkušenosti a rady. Už se nebudu bát barev, sukní, košil,... Žádné mikiny a vytahaná trička. Chce to něco nového barevnějšího. A ženštějšího!

Minulou sobotu jsme vyrazili celá rodina do našeho (kdysi) okresního města. Manžel mi slíbil dát „něco“ k narozeninám. Řekla jsem mu, že mi bude stačit „čas“. Čas, abych si mohla něco pěkného na sebe vybrat, pořádně vyzkoušet. Žádné telefony po patnácti minutách:“Tak co, už sis to vybrala?“ Možná to dost žen zná, jak jsou chlapi v tomhle rychlí.

Manžel vzal dětičky na nádraží podívat se na vláčky. Dětem se mašinky moc líbí. A u nás jezdí jen autobusy. Kluci z toho měli veliký zážitek. A možná i lidé okolo, když starší syn prohlásil:“Tati, ten vlak je dlouhej jako bejk“ nebo: „Já mám žízeň jako prase“...

Já zatím vybírala společenské kalhoty a něco k tomu. Vybrala jsem si krásné černé kalhoty (tak trošku univerzální, na cokoli) a zelenou kostkovanou košili. Odpoledne jsme vyrazili na vítání občánků našeho mladšího syna a jak jsme vypadali, můžete posoudit na fotce. Syn měl také novou košili. Koupila jsem ji sice v „sekáči“, ale na kráse jí to nic neubralo. A docela jsme i ladili:-)

vítání

Nebojte se barev. Je jaro a svět je hned veselejší.

Přeji hezký den.
black.bird.third

Milá black.bird.third, jste moc hezká žena. V dlouhých vlasech jste jako víla, něžná. Krátký střih je také super, ale jste v něm vážná, „dospělejší“. Možná jste byla i sama překvapená. Docela by mě zajímalo, co n avaši proměnu řekl manžel.

Na poslední fotce vám to opravdu krásně ladí. Je to úžasný kup. Chválím