Rodina

Vyhlášení soutěže „Rodinné rituály“

V rámci tématu „rodinné rituály“ jsme pro vás připravili soutěž, ve které jste nám měly napsat své příběhy. Co pro vás rodinné rituály znamenají, jaké dodržujete, jaké jste zažívaly v dětství a co jste si přenesly do nové rodiny. 

Vaše příspěvky jsme spolu se zástupci značky Oreo, která byla partnerem soutěže, vyhodnotili a přinášíme vám výsledky! Kdo tedy vyhrál? Přečtěte si příběhy výherců:

1.-3.  cena: balíček se sušenkami Oreo v hodnotě 500,- Kč a dvě knížky pro děti od nakladatelství Knižní klub (O dětech a zvířátkách  v hodnotě 149,- Kč a Nejpodivuhodnější objevitelské výpravy všech dob podle Koumáků v hodnotě  214,-) Rodinná vstupenka do Aquapalace Čestlice (2 dospělí a 2 děti) v hodnotě 1075,- Kč

Vyýherci:

  • Boženečka

Odpověď: RODINA-pro mě je,byla a bude ostrovem klidu,spokojenosti,soudržnosti a vzájemné úcty v tom širokém moři plném spěchu,hektického tempa,nedostatku času,zmatků,nervozity,mnohdy chladných a netečných mezilidských vztahů.RODINA je pro mě mnohdy záchrannou vestou,velkým pomocníkem,pevnou oporou,zdrojem štěstí,spokojenosti,hrdosti a hlavně lásky.Je to ten nejsilnější a nezlomný pilíř mého života.A já chci společně s ní zažívat všechno to dobré a krásné a zvládat i to zlé,co nám život přináší...Vzpomínám často a ráda a s úsměvem na rtech na naše pravidelné rodinné rituály.Každý den sladká pusa na dobré ráno i klidnou noc,společné čtení pohádek,návštěvy dědy a babičky,rodinné oslavy s velkým dortem,Vánoční svátky,Velikonoce,Dušičky.Kromě těchto,pro mě víceméně samozřejmých věcí,jsme měli také naše,jenom naše tradice.Taková pravidelná nedělní návštěva cukrárny,na podzim výroba a pouštění draků,opékání špekáčků,sběr kaštanů a bukvic,sbírání šípků a jeřabin na domácí marmeládu,rukodělná výroba krmítek pro ptáčky,stavění bunkrů z listí...V zimě společné sáňkování,dovádění ve sněhu,bruslení na potoce,válení sudů,soutěž o nejoriginálnějšího sněhuláka a ledovou sochu...Na jaře odemykání potoků,chytání pulců,první jarní opékačky,dlouhé procházky jarní barevnou krajinou,vynášení zimy...V létě stanování,vaření víkendového kotlíkového guláše,koupání,sjíždění řeky,stavění přehrady v potoce,pečení brambor a jablíček,spaní pod širákem...Je toho velká spousta,co jsme společně zažili každým rokem znova a znova.Bylo to vždy krásné,veselé,mám velkou spoustu nádherných vzpomínek,které mě teď hřejí u srdíčka a na tváři vykouzlí blažený úsměv.Tyto vzpomínky jsou jako vzácný poklad,který budu pečlivě střežit,dokud budu živa.Taky si vzpomínám na sousedovic kluka,který vyrůstal sám,jen se svým starým dědou.Byl to vlk samotář,jen se na nás vždycky smutně díval přes plot.Bylo nám ho líto a tak jsme ho do několika našich rodinných rituálů přibrali.Jezdil s námi na výlety,pod stan,pouštěl s námi draky,opékal s námi,brali jsme ho do kina.Byl za to,chudák,moc vděčný a já si uvědomila,že rodina je cenný dar,ten největší na světě.Po létech jsem toho klučinu náhodou potkala v obchodě.Měl kolem sebe tři malé caparty a počal mi děkovat za to,že jsme mu alespoň částečně v dětství nahradili rodinu,o kterou přišel.A že si teď se svými dětmi užívá druhé dětství a podniká s nimi to,co my tenkrát s ním.Odcházela jsem v slzách,ale moc hrdá na to,že to v něm zanechalo taj silné a hezké vzpomínky a že se snaží své vlastní děti o nic neošidit a řádně si to s nimi užívá.Myslím,že i mé děti si uchovaly krásnou vzpomínku na nádherné a bezstarostné dětství plné smíchu,lásky a zážitků.Snad to všechno krásné s láskou předají dál,svým vlastním dětem.....

  • Simic

Odpověď: Rodinné rituály jsou krásná věc.Stmelují rodinu,posilují a utužují její láskyplnou funkci,poskytují spoustu nádherných a nezapomenutelných pocitů.Mnohdy v nás tak silně zakoření,že je automaticky předáváme dál-pro své děti.A to je moc dobře. Krásné a bezstarostné dětství není samozřejmost.Je to dar.Já měla štěstí,že jsem tento dar mohla využívat.Spoustě dětí je však odepřen a místo láskyplného a spokojeného dětství musí zažívat mnoho nehezkých a smutných chvil.Místo lásky,bezstarostnosti a štěstí musí jejich zranitelná dušička prožívat věci ošklivé a zlé,které je často hluboce poznamenají.Děti,všechny děti,by se měly jen a jen smát a radovat a dětství si hezky užívat... Já sama jsem měla krásné dětství a chci ho i pro své děti.Máme spoustu rituálů i rituálků,bez kterých se zkrátka neobejdeme a pokud ho někdy vynecháme,chybí nám to.Taková sladká pusa po ránu-bez ní,jakoby den ani nezačal.A pusou na dobrou noc jakoby neskončil.Hodně si čteme,hrajeme hry,pravidelně společně snídáme a večeříme,o víkendech společnými silami pečeme buchtu,kterou si sníme při nedělní pohádce.V každém ročním období máme své rodinné rituály,které neustále,poctivě,rok co rok opakujeme a děti už samy ví,který rituál následuje a pokaždé se na něho moc těší.Nejsou to jen Vánoce,narozeniny,svátky,Velikonoce.Jsou to rituálky obyčejné,ale mnohdy cennější.Důležité je,že jsme při nich spolu,že se u nich srdečně zasmějeme,hezky si je užijeme.Nejdůležitější a nejkrásnější ze všech je ale náš „tulící“ rituál.Každý den se musíme všichni k sobě alespoň jednou pořádně přitulit,pomačkat,pomazlit,pohladit.Takový rituál je beze slov,protože žádná slova nepotřebuje.Necháme jen plynout naši vzájemnou lásku a pocity,že se máme moc a moc rádi!

  • RDK

Odpověď: Když tak vzpomínám na dětství, tak se mi hned vybaví takový dva zásadní rituály, které jsme doma dělali. Samozřejmě, že nám rodiče když byl čas a chuť četli před spaním pohádky nebo každý víkend jsme se sešli u oběda, ale nejraději vzpomínám právě na tyhle dva. Ty my zůstaly v paměti a ráda na ně vzpomínám. Na letní prázdniny, jelikož rodiče byli zaměstnaný, jsme jezdívali k babičce a ta nám vždy před spaním četla Robinsona Crusoa. Celý prázdniny jsme četli jenom tuhle knížku a každé léto se to opakovalo ani nevím proč, ale vždycky jsme se na to těšili i když jsme už jí znali nazpaměť. Druhý rituál ten nebyl až tak příjemný, jsme dělali s naší mámou. Každé odpoledne jsme museli s bráchou psát diktáty, pamatuji si jak jsme seděli na zemi v ruce knížku jako podklad a psali, pokaždé když zazvonili u nás kamarádi, aby jsme šli ven, museli psát taky. Takže nás tam bylo vždycky tak pět šest, nakonec to dopadlo tak, že k nám postupně přestali chodit a čekali před barákem. Do dneška potkávám lidi, které zasáhla diktátová éra a vždycky si na to vzpomeneme a zasmějeme se. Dneska, když mám svojí rodinu a dvě děti tak máme několik rodinných rituálů,které mám moc ráda a děti také. Jelikož bydlíme na vesnici a kolem je spousta lesů a krásné přírody tak chodíme skoro každý den na dlouhé procházky, je to pro nás jeden z největších rituálů. Tím, že jsem na mateřské dovolené tak máme dost času na společné jídlo, čteme dětem před spaním pohádky a jezdíme rádi všichni na výlety. Také si užíváme narozeniny a svátky všech členů rodiny, i našich blízkých příbuzných. Děti se těší, jak to oslavíme, jaké překvapení jim připravím. Jsme šťastná rodina, říkáme si, jak se máme rádi a jak si všichni přejeme, abychom tu všichni byli do sta let. Když děti usínají, říkám jim „Dobrou noc, mám tě ráda“.

4.-5. cena: balíček se sušenkami Oreo v hodnotě 150,- Kč a dvě knížky pro děti od nakladatelství Knižní klub (O dětech a zvířátkách  v hodnotě 149,- Kč a Nejpodivuhodnější objevitelské výpravy všech dob podle Koumáků v hodnotě  214,-)

 Výherci:

  • ula

Odpověď: Pohádka o rituálech Naše velká rodinka, vstala ráno zrovinka, hned se na mě všichni vrhli, pomazlit by se hned chtěli. Tak ležíme v postýlce, hladím vlásky Radimkovi, Lucince i Julince, říkáme si co dnes bude, ven, ve školce, prostě všude. Pak se pěkně nasnídáme, jogurty má každý rád, vyčistíme potom zoubky, náš společný ranní rituál. A pak honem povinnosti, celý den je kolotoč, těšíme se u večeře, za den je toho dost a dost. Probereme život celkem, dětí baští o 106, pak si ještě spolu čteme, uzavřeme hezký den. Na jaře vždy vyjedeme do přírody společně, to se prostě spolu máme jednoznačně báječně. Dobrý den, jezdíme pravidelně na jaře do Kravař ve Slezsku. Na zámku probíhá velikonoční akce s ukázkami lidových tradic, děti ze školy zpívají krásné jarní písničky a celkově atmosféra je nádherná. Je to opravdu náš rituál, bez tohoto výletu si nedovedu Velikonoce vůbec představit. Doma pečeme beránka, děti tedy chtějí potom i dalšího, tak formu využijeme několikrát. Další takový náš pravidelný rituál je návštěva Mariánských a Františkových Lázní, které v květnu každoročně zahajují lázeňskou sezonu. Atmosféra v přírodě i s kulturním a gastronomickým zážitkem nás potěší na hodně dlouhou dobu. V létě jezdíme pravidelně do Strážnice do chatek místního kempu, kde to máme tak rádi. Na podzim pravidelně pouštíme draka, chodíme s dětmi na tzv. broučkiádu, kdy se pomyslně příroda uklídá ke spánku a snažíme si vychutnat atmosféru blížící se zimy a v zimě si „zalezeme“ ke kamnům, povídáme si, čteme si a užíváme si jeden druhého. Vzhledem k tomu, že máme opravdu malinké děti - 2 - 5 let, víme, že ten čas rychle uteče a budou velké a tak každý den s nimi je krásný - ale zároveň i hodně náročný a děti samy o sobě mají rády rituály - např. i ten, že po obědě se chodí spinkat, řekneme si deset stejných oblíbených básniček a pak už spokojeně usnou. Ráda bych se někdy vrátila do dětství a prožila si znova ten neopakovatelný pocit bezstarostnosti, ale to právě přísluší jen dětem. Tak ať si to užijí. Hezký den. Ula

  • ekleinovka

Odpověď: Rodinné rituály Když se přenesu v čase zpět do doby mého ranného dětství,nemohu zapomenout na jeden rituál.Ten se stal v mém životě důležitým mezníkem. Dodržuji ho prakticky celý život. Převzala ho i moje rodina a doufám,že děti jej předají dalším generacím ... Můj otec miloval přírodu. V zimě, v létě. Obzvláště krásy našich hor. Od čtyř let mne brával všude s sebou. V zimě lyže, v létě výšlapy. Učarovaly nám Krkonoše. To on mne naučil potichu vnímat všechnu tu nádheru kolem. Jemu vděčím za to,že jsem na lyžích sjížděla všechny svahy a v létě vyšlápla každý námi vytyčený vrchol. Jezdili jsme do Pece pod Sněžkou,stále do stejného penzionu.Z toho vyplývá, že naším cílovým bodem byla dvakrát do roka naše nejvyšší hora, Sněžka. První výlet na ni byl vzhledem k mému věku lanovkou a zpátky po svých. Už tehdy jsem měla z výhledu na okolí nepopsatelně blažený pocit. Svět pode mnou mi připadal strašně krásný a nekonečný. Čím více jsem dorůstala, o to víc jsem se těšila na naše společné výšlapy. Špičkovali jsme se,za kolik to dáme a kdo vrchol zdolá první. Odměněni jsme byli oba dva. Byli jsme přece spolu a spolu nám bylo neskutečně dobře. A pokaždé se dostavoval onen pocit jakési blaženosti,jak je na světě krásně a kolik nádherných překvapení nám skýtá naše malá česká země. Tenhle rituál nám vydržel až do mé dospělosti. Ještě na škole jsme spolu jedenkrát ročně vyráželi na Sněžku.Pokaždé jsem se strašně těšila, jak se svým tátou dáme vrchol. Postupně už to tátovi šlo pomaleji a těžce dýchal. Výšlap mu dělal velké potíže.Ale dal to!!! Pak se mi narodily děti. Naše první výlety směrovaly - kam jinam, než do Krkonoš. Já s klukama s předstihem pěkně po svých, táta s nejmladší dcerkou lanovkou. Byl nemocný,cestu nahoru by už nezvládl. Nahoře pronesl větu,kterou si pamatujeme všichni dodnes. ,,Tak děti,tohle je můj poslední výhled na tu krásu okolo. Vy si ho ještě užijete.Rádi se sem vracejte a vnímejte s pokorou tu nádheru. Je to takové naše poutní místo.“ Bohužel měl pravdu. Zemřel před Vánoci. My jsme v tradici pokračovali. Dětem se výlety na Sněžku líbily a těšily se zrovna tak,jako před lety já. Naše síla byla v tom,že nás bylo více a podporovali jsme jeden druhého.Dcerku kluci občas poponesli. Vrchol jsme dali pokaždé. Za každého počasí. Někdy jsme pro oblaky a hustou mlhu neviděli ani na krok. To jsme zakufrovali. Naštěstí jsme došli na Luční boudu. Kolikrát jsme dostali takového plováka, že nám ze šosů kapalo ještě doma. Povětšinou nám ale počasí přálo.Byly to krásné chvíle a zážitky, které jsme sdíleli všichni společně. Lásku k přírodě a horám jsem dětem předala. Táta by měl radost. Poslední výstup na Sněžku jsme podnikli loňské léto.To jsem ještě byla v kondici. Zato dcerka šla v městských botkách. Nahoru to dala, ale dolů chtěla jít bosky. Pohled na její zkrvavené puchýře nás přinutil soucítit a sjet dolů lanovkou. Letos máme opět v plánu prodloužený víkend do hor. Ostatní to dají, já se necítím. Ale na naše poutní místo - Sněžku,se dostanu.Je to přece rodinná tradice.... ekleinovka

6.- 20. cena: balíček se sušenkami Oreo v hodnotě 150,- Kč

 Výherci:

  • nealienka

Odpověď: Úplně nejkrásnější zvyklost máme doma my. Od útlého dětství si naše dcera ráda hrála na maminku. Jednu neděli, už opravdu před dávnými léty vstala a udělala nám s manželem snídani a přinesla do postele. Tenkrát to bylo na dětských talířcích několik sušenek a v hrnečku pro panenky nalité (vylité) mléko. Ale tak moc jsme ji pochválili, že příští neděli přišla se snídaní zas a pak znovu a už na stálo. Vývoj byl úžasný. Následovaly suché, ne moc čerstvé rohlíky a různé oplatky. Pak přišla na řadu dětská kuchařka a s ní toustový chléb s nutelou vykrájený formičkami do různých tvarů nebo jednohubky s tím, co bylo právě v lednici. Ještě o něco později jsem dostávali k nedělní snídani v týdnu potají zakoupené a do neděle ukryté balené croissanty či koláčky koupené za kapesné!! A šlo to čím dál lépe. Každá neděle originál, napětí, copak to bude tentokrát. Samozřejmě nešlo o jídlo samotné, ale o tu příjemnou hodinku, kdy jsme si drobili a bryndali ve třech do postele a chválili a chválili. Dnes naše dcera studuje a domů jezdí jen na víkendy. Což je moc fajn, protože se úžasně vypracovala. Snídaně na vidličku, moučník domácí.. Prostě nádhera. Žádné švédské stoly na dovolené nám toto ranní posezení nemohou vynahradit. A když se někdy stalo, že nám snídani nachystat nemohla, třeba když byli se školou na lyžích, dostali jsme ji namalovanou na čtvrtce papíru. Ze všech sil se této krásné tradice držíme a víme, že jde hlavně o to, že jsem stále spolu. Už aby byla neděle.

  • lucichar

Odpověď: Společné odpolední kafe. Tento rituál se snažím zavést i ve své nové rodině. Rodiče si každý den, když přijdou z práce, uvaří kávu a sednou si ke stolu. Popovídají si o tom, co se komu v práci přihodilo a společně vypijí kávu. Moc se mi tento rituál líbí. Myslím si, že je velmi důležité, aby se rodina alespoň jednou za den společně sešla a popovídala si - vzájemná komunikace je velmi důležitá.

  • lissey

Odpověď: Manžel pochází z malé jihočeské vesnice. Spočítali jsme, že už 96 let se u nich udržuje báječná tradice. Za každé nové miminko které se narodí v blízkém příbuzenstvu vysadí stromeček. Buď jehličnatý v lesní školce a nebo listnatý v aleji, která vede od vsi přes pole. Hrozně se mi to líbí, tahle zvyklost. Těch stromků je zatím 22. Různé vysoké a košaté, ale krásné na pohled a užitečné, Když se narodí miminko, nemusí to nutně znamenat jen hromady těžko zlikvidovatelných plínek, ale v tomto případě i podporu přírodě a hlavně úžasnou trvalou památku pro příští generace. Je to asi dva nebo tři roky, kdy manželův dědeček dostal nějaké symbolické čestné uznání od obce za přínos všem obyvatelům okolí. Tak jsem pyšná, že jsem se přivdala do této báječné rodiny, že se můžu účastnit tohoto rituálu, protože manžel se samozřejmě chystá na tuto tradici navázat. Lissey

  • anika

Odpověď: Pamatuji si z dětství na večerní rituál rozčesávání vlásků.Se sestrou jsme jako šestileté holčičky měli vlasy až pod zadek a tatínek nám je vždy večer rozčesával.Taky každé ráno nám pletl copánky a dělal culíčky,uměl to lépe než maminka.A mojí pětileté dceři taky každý večer po koupání rozčesávám vlásky,zatím je má jen do půli zad. U nás máme rituál společná snídaně u stolu, i když ne vždy se to podaří.

  • Columbo

Odpověď: Jsme čtyřčlenná rodina s dvěma úžasnými kluky, tříletým Davídkem a jedenáctiměsíčním Lukáškem. Jsme šťastní, že máme zdravé a krásné děti a proto se snažíme užívat každou společnou chvilku. Víme, že zdraví je nevyzpytatelné. Dalo by se říct, že každá náš společný okamžik je rituálem. Společně s manželem děti koupeme a nevadí nám ani zacákaná koupelna. Říkáme si, že čím víc dětské radosti tím líp. Hlavní rituály máme o víkendu. Začínáme společnou snídaní a pak si tatínek bere obě děti na celé dopoledne ven, zatímco já se věnuji domácím pracem. Společně pak poobědváme a mladší Lukášek jde spinkat. S Davídkem mezitím sledujeme pohádky na dvd. Zbytek odpoledne už trávíme všichni společně. Když je pěkné počasí, tak chodíme na dětské hřiště. V zimě se bavíme hrami. Neděle je pro nás už tak jaksi zaužívaná. Jeden týden jedeme k babičce a každý druhý víkend jedeme s dětmi na výlet. Naše děti, tak jako už asi všechny, milují zoo a aquaparky. S rituálem s dětství mám zažité hlavně vánoce. Tak jak u nás probíhal Štědrý den ( a v době dospívání jsem k tomu měla neustále připomínky), tak jej prožíváme i dnes v naší rodince. Člověk se rituálem vrací do dětství alespoň ve vzpomínkách.

  • danka7

Odpověď: Nedělní pohoda Lžíce a vidličky cinkají o sebe. To čtyřletá dcerka právě prostírá příbory na nedělně vyzdobený stůl. Raději se zeptá, aby se ubezpečila, že to má správně, dává si totiž záležet, tak jako já si dávám záležet s přípravou nedělního oběda. Synek leze na zemi a vytahuje pokličky. Na oko se na něj zlobím, ale svým úsměvem mě stejně dostane. Jídlo servírujeme do našich nedělních talířů, na jeho skladbě si obzvlášť dávám záležet. V tom hektickém týdnu je to jedna z mála chvil, kdy můžeme být skutečně spolu. A jsme za to vděční. Po obědě následuje popolední kávička s nějakým sladký. Neodpustíme si sušenky či čokoládový bombón, proč si občas nezahřešit? A pak je tu procházka. Do parku, nebo raději do lesa? Vyber si! Neděle je tu pro nás, pro rodinu. Milujeme její stejnost, protože nám dává do našich životů pocit jistoty. Milujeme čas, který si můžeme uživat s tím druhým, aniž bychom spěchali. Milujeme tu možnost prožít přítomné okamžiky a starosti hodit za hlavu.

  • diplopeta

Odpověď: Dobrý den, chtěla bych se s Vámi podělit o naše rituály, při čem jsou některé pravidelné - každý den a jiné zas jen ve výjimečných dnech. Vzhledem k tomu, že máme malé děti, máme každý večer spací rituál. V naší rodině ukládá děti tatínek. Teda já jsem s nimi také, neboť to nejmenší by beze mně asi jen tak rychle neusnulo, ale co se týče pohádek - v tom je náš táta nejlepší. Začínáme v koupelně. Poslední dovádění, cákání a pak šup do pyžamka a do postýlky. V pokojíčku zapneme noční světélko, lehneme si a s dětmi probíráme, co se vše za ten den událo. Kde jsme byly, zda viděly vláček, co jim maminka koupila. A pak tatínek začne dělat ruzne stínové zvířátka na stěnu. Pejska, orla, kohouta a tak dále a tak dále. Tatínek si samozřejmě při tom vymýšlí a improvizuje. Povím vám, že i já se směji, až někdy pláču. No a když už dojde fantazie, zhasneme, popřejeme si dobrou noc a holky za chvíli spí. (Teda vždy ne! Někdy je to ještě mlíčko, čurat.... však to sami poznáte :)) Mezi další rituály patří pravidelné měření a vážení během narozenin a na Nový rok. Koupili jsme dětský metr, nalepily ho na dveře v dětském pokoji a teď pravidelně měříme i šmouly :). Na nový rok k tomu ještě děláme otisky nohou a rukou. Je tak vždy o zábavu postaráno. Otisky jsou totiž všude. :). Rodinné rituály si vytváříme samy s ohledem na věk našich dětí. Postupně chceme přidávat další, aby jsme naší malou rodinku utužovali a pěstovali v dětech dúvěru v nás i v sebe.

  • jithule

Odpověď: Dobrý den, každou neděli po obědě jsme měli pravidelně vyhrazený čas pro hraní stolní hry. Záleželo na věku dětí (obrázkové člověče-nezlob se, později dostihy apod.) Vždy jsme se na neděli těšily. Byly to krásné chvíle. Nyní máme vnoučka a snažíme se spíše dcera tento rituál dodržet dále. Jsem moc ráda. hezký den jithule

  • klemsik

Odpověď: Dobrý den, rituál je pro mne nějaká zažitá aktivita, která je v dané rodině tradicí a zvyklostí. Rituály máme spíše sváteční, o vánocích se lije olovo, krájí jablíčko, na velikonoce se obchází celá vesnice s koledovačkou apod. Za rituál dnes považuji i rodinné sešlosti, které miluji, protože je rodina pohromadě, což se nestává tak moc často. Rituál od partnera mám takový, že jeho rodina jezdí každý rok na společné dovolené, parta cca 20lidí a všichni obsadí jeden kemp a slaví, baví se, chodí na akce a je veselo. Nikdo z nich si už neumí představit samostatnou dovolenou. Stejné je to i o svátcích, kdy se objíždí všichni a ne jen jedna rodina, takže na svátky máme opravdu co dělat a všechno stihnout. Ale nevadí nám to, ikdyž je to občas malinko únavné. Tato anketa mne donutila nad zamyšlením, co mám od partnera za rituál?! Po dlouhém přemýšlení jsem zjistila, že i běžné denní úkony, jako usíná před televizí - jinak bych už asi neusnula, konzumace jídla v tureckém sedě a na zemi - chutná nejlépe a mnoho dalších rituálů, které si člověk neuvědomuje. Ale jsou to naše rituály a máme je rádi. Myslím, že každá rodina je něčím jiná, zvláští a to je na tom právě to hezké! Krásný den, s pozdravem Laďka Klemsová

  • medulka

Odpověď: Když jsem byla malá, tak naším rodinným každoročním rituálem bylo, že jsme se celá rodina na Štědrý den odpoledne sebrali a šli jsme společně do lesa dát zvířátkům krmení do krmelce. Dávali jsme jim jablka, suchý chleba...bylo to moc fajn a ráda na to vzpomínám. Byla to jednak pěkná procházka přírodou a taky jsem měla vždycky dobrý pocit, že něco děláme pro zvířátka a že se budou mít na Štědrý den také dobře a budou mít vlastně taky takovou hostinu :-) Medulka

  • misulineckas

Odpověď: Jako malá jsem rodinné rituály, jako třeba společná večeře, pravidelné návštěvy u babičky, chození na procházku v neděli, neměla zrovna v lásce. Připadalo mi zbytečné a hloupé neustále dělat to samé dokola, dodržovat nějaká pravidla. Měla jsem pocit, že mě to omezuje. Teprve až jako dospělá se svojí vlastní rodinou jsem pochopila jak jsou tyto rodinné rituály důležité. Dokážou rodinu smelit a dát jí možnost zažít něco společně. A tak se i teď já snažím o rodinné rituály. Z dětství jsem byla zvyklá na společné večeře, a tak jsem je zavedla i nyní ve své nové rodině. Je to opravdu příjemné, když se celá rodina sejde večer u rodinného stolu. A časem bude snad těch rodinný rituálů přibývat čím dál více...

  • Verinkaa

Odpověď: Měli jsme doma nebeskou čtečku O Vánocích se může stát dítětem každý. I dospělý. Tedy alespoň ten, co se nebojí dítětem být… Nejinak tomu bylo u nás. Na Štědrý večer jsme všichni zapomněli, jestli je nám dvacet nebo pětačtyřicet, a společně jsme se vrhli do slavení plného rodinných rituálů, které jsme si postupně vytvořili a každý další rok zase o něco obohatili. Nepamatuji si přesně na Vánoce, když jsem byla malá, ale těch několik posledních Vánoc s mými rodiči a sestrami, kdy nám dětem již bylo kolem dvaceti, se z paměti vymazat nedá. Ráda bych se s Vámi rozdělila o pár rituálů, které souvisejí s rozbalováním dárků. Tak předně: dárků muselo být moc! Čím větší hromada, tím lépe. Tohle není rodinný rituál, ale bohapustý konzumismus, můžete namítnout. Ráda Vás ale vyvedu z omylu: vůbec totiž nešlo o celkovou finanční sumu, kterou jsme za dárky vydali, ale o to, abychom rozbalováním dárků strávili co nejvíce času (většinou nám to trvalo tak čtyři hodiny) a užili si spoustu zábavy. K jedněm Vánocům jsem například své sestře koupila puzzle a každý dílek zabalila zvlášť. (Poznámka pro milovníky puzzlí o minimálním počtu dílků 1500: bylo to jen asi třicet kousků). Rozkládání dárků na menší díly je vůbec zábava. A dva dárky zabalené v jednom balíčku byste pod naším stromečkem rozhodně nenašli. Nemusím snad ani dodávat, že oblíbenou fintou bylo zabalit malý dárek do velké krabice… „My máme smůlu, u nás dárky nenosí Ježíšek, tak budu muset něco koupit sám, že kluci?“ řekl mi jednou můj známý, když jsem ho potkala s tří a pětiletým synkem v metru. Tak tuhle smůlu jsme my rozhodně neměli. Dárky samozřejmě nosil Ježíšek a my jsme tomu ještě ve dvaceti moc rády „věřily“. Po Štědré večeři jsme se proto my „děti“ uchýlily do kuchyně mýt nádobí a dveře mezi kuchyní a obývákem se uzavřely, aby mohl přijít Ježíšek s andělíčky a dárky pod stromeček hezky nachystat. V posledních letech jsme strašně rády soutěžily, jestli budeme dřív mít hotovo nádobí, nebo jestli v rychlostní soutěži přece jen vyhraje všemohoucí Ježíšek. Často to byla remíza. Utřely jsme poslední talíř a v tu chvíli z obýváku ozval stříbrný hlas zvonečku. Najednou byli v kuchyni i maminka s tatínkem a maminka zvolala: „Neslyšeli jste nic? Jako bych slyšela zvoneček? Jestlipak to nebude Ježíšek…?“ A tatínek nemohl zapomenout dodat: „Mně nějak zvoní v uchu, nebo co…?“. „Jééééé.“ Patero rozzářených dětských očí (ve věku 45, 44, 21, 19 a 16 let) hltalo tu nádheru rozsvíceného stromečku s kupou dárků. Koledy. A pak už rozbalování dárků. Kdysi jsem v nějakém filmu viděla rozbalování dárků takovým způsobem, že každý měl svou hromádku, rozbalovali všichni zároveň a za 10 minut bylo hotovo (v tom filmu tedy asi za 20 vteřin). U nás se rozbalovalo po jednom. Jen tak se z dárku mohl radovat nejen obdarovaný, ale i dárce a vlastně celá rodina. Na přinášení dárků od stromečku byl pořadník. Začínalo se od nejmenšího, tedy od maminky. Ta vybrala jeden dárek a přinesla jej adresátovi. Ten jej rozbalil, zaradoval se, poděkoval, vyzkoušel, ostatní obdivovali. Pak šla nejstarší sestra, já, nejmladší sestra a nakonec tatínek. Ten někdy přinášení dárku delegoval na maminku, která z toho (jako nejmenší) měla největší radost. A taky u toho ráda švindlovala. Vybírat se totiž muselo se zavřenýma očima, aby „pošťák“ nemohl ovlivnit, kdo právě dostane dárek. Nicméně maminka se snažila zasáhnout, pokud již dlouho někdo dárek nerozbaloval, za což jsme se na ni na oko zlobili. Maminka také vymyslela spoustu zlepšováků. Třeba nebeské písmo. To když někdo zapomněl napsat, pro koho je dárek určen. V tom případě bylo jasné, že k popsání balíčku bylo použito neviditelné písmo, které zcela náhodou uměl přečíst vždy jen ten, kdo dárek balil. To jsme se pak ptali: „Kdopak jen tohleto umí přečíst??“ - S postupujícím technickým pokrokem nahradila nebeské písmo tzv. nebeská čtečka. Stačilo dárek přiložit k čelu, pípnout, a hned bylo jasné, komu dárek patří. EAN kódy lze zkrátka využít i jinde než jen v supermarketu. Nota bene ty neviditelné. Na takovéto Vánoce plné smíchu a šibalství strašně ráda vzpomínám. Doufám, že v mé nové rodině mnohé z těchto rodinných rituálů převezmeme. A hlavně se těším na ty nové, které společně s našimi dětmi vytvoříme. Koneckonců, s manželem a naším půlročním synkem jsme na tom začali pracovat už ty minulé Vánoce.

  • Modsi

Odpověď: Takový ten náš nejkrásnější rodinný rituál, na který si pamatuji z dětství, bylo čtení pohádky na dobrou noc. Jelikož mám ještě dvě mladší sestry, ve výběru pohádky, kterou nám maminka četla, jsme se střídali. Vždy jsem se nemohla dočkat, až „budu na řadě“ a budu moci zavelet, která pohádka se bude číst tentokrát. Maminka uměla nádherně a poutavě předčítat, my děti jsme z ní zaujetím nemohli spustit oči. Až s odstupem času si člověk uvědomí, jaké to byly krásné a nezapomenutelné okamžiky a chvíle bezpečí. Tento krásný rituál se u nás doma uskutečňoval každý večer až do doby, než jsme se my děti vlivem nešťastné rodinné tragédie ocitli v dětském domově. Jak mně se tam po mamince stýskalo! Každý večer jsem si představovala, jak ležíme blízko ní a posloucháme její tiché a láskyplné pohádkové vyprávění na dobrou noc. Sice jsme se po nějaké době vrátili domů a byli jsme opět s mámou a sourozenci pohromadě, ale bohužel už to nikdy nebylo jako dříve… Krásné vzpomínky na čtení pohádek na dobrou noc ale zůstaly a já tento úžasný rodinný rituál nyní s láskou předávám mému čtrnáctiměsíčnímu synovi. Každý večer co večer se, zachumláni do peřin, ocitáme v říši pohádek…

  • Neznalka

Odpověď: Naše rodina si na stolování nikdy moc nepotrpěla. V panelákovém bytě jsme neměli ani pořádný jídelní stůl, a tak moji rodiče zpravidla jedli v obýváku u televize a já ve svém pokoji u počítače. Když jsem se v dospělosti setkala se svým nynějším partnerem a po nějakém čase byla představena jeho rodině, jedna z věcí, které mě zaujaly, byla jejich kultura stolování. Každou sobotu i neděli si sedli ve 12h všichni společně ke stolu a pochutnali si na polévce, hlavním chodu a nakonec na „kávičce“ (tedy jak bychom řekli v naší rodině „kafe s kouskem něčeho sladkého“). Právě kvůli rituální „kávičce“ jsem si partnera často dobírala. 30-iletý chlap, který si po obědě dá s chutí „kávičku“! Za půl roku spolu oslavíme 6 let od počátku našeho vztahu. Jeho rodina si stále každou sobotu a neděli pochutnává na odpolední „kávičce“ a ani já už si odpoledne bez horkého voňavého nápoje s kouskem něčeho dobrého nedovedu představit! Jen s tím rozdílem, že já piji „kafe“ :o)

  • onohlo

Odpověď: Naše rodina má spousty rituálu, ať už je to slavení svátků a narozenin nebo jen nedělní společný oběd u rodičů. Ráda bych Vám, ale napsala o naší „nejnovější“ tradici. Před třinácti lety nám zemřel náš milovaný dědeček, byl to děda jak se patří. Dlouhý bílý plnovous a hlavu plnou nápadů jak zabavit malé i starší děti. No co dodat zbožňovali jsme ho. Od jeho smrti se každý rok celá rodina sejdeme u jeho hrobu, každý přinese kytičku a pak jdeme na společnou večeři, kde vzpomínáme na dědečka. Myslíme, že by byl děda rád. Byl šťastný když jsme byli všichni spolu.

Všem oceněným gratulujeme!

Oreo

   
22.06.2012 - Příběhy - autor: (red)

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [36] Neznalka [*]

    Děkuji za výhru, jsem ráda, že se příběh líbil Sml16 Gratuluji také ostatním výherkyním Sml67

    superkarma: 0 28.06.2012, 16:36:31
  2. avatar
    [35] marianaant [*]

    Taky blahopřeji všem kdo vyhrál.

    superkarma: 0 24.06.2012, 13:52:06
  3. avatar
    [34] cibulicka [*]

    Gratulace velikáSml59Sml59Sml59Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 24.06.2012, 12:51:31
  4. [33] Trefa [*]

    Trefa:vsem moc gratuluju.

    superkarma: 0 23.06.2012, 21:34:11
  5. [32] Saritka [*]

    Gratuluji všem.Sml16

    superkarma: 0 23.06.2012, 18:00:22
  6. avatar
    [31] lacetka [*]

    Pěkné počteníčko, díky a gratulace Sml16

    superkarma: 0 23.06.2012, 15:37:29

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] tajnostii [*]

    Pěkné příběhy ,gratulujiSml22

    superkarma: 0 23.06.2012, 07:31:12
  2. [29] Lydia001 [*]

    Moc gratuluji k výhře!!

    superkarma: 0 22.06.2012, 22:03:02
  3. avatar
    [28] makahi [*]

    Velká gratulace všemSml59 Ať sušenky chutnají a ostatní výhry přijdou vhod ;-)

    superkarma: 0 22.06.2012, 19:39:45
  4. avatar
    [27] Hanyna [*]

    Gratuluji výherkyním!Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 18:39:37
  5. avatar
    [26] ladouch [*]

    Všem výherkyním velká gratulace.Sml59Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 18:07:02
  6. avatar
    [25] vmarta [*]

    gratulujiiiiiiiiii Sml59Sml59Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 17:58:13
  7. avatar
    [24] Eliana [*]

    Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 14:31:55
  8. [23] Modsi [*]

    Děkuji za výhru a blahopřeji ostatním:-)

    superkarma: 0 22.06.2012, 13:54:47
  9. avatar
    [22] ekleinovka [*]

    Právě to zde pročítám,ďkuji a současně blahopřeju ostatním:))

    superkarma: 0 22.06.2012, 13:05:31
  10. [21] jithule [*]

    děkuji a gratuluji ostatním

    superkarma: 0 22.06.2012, 12:42:35
  11. avatar
    [20] Jitullinka [*]

    Všem šťastným výherkyním gratuluji Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 11:18:54
  12. [19] jukl [*]

    gratuluji

    superkarma: 0 22.06.2012, 11:12:08
  13. [18] jija [*]

    Všem výherkyním gratuluji Sml59, pěkné rodinné rituály Sml16

    superkarma: 0 22.06.2012, 10:10:17
  14. avatar
    [17] kobližka [*]

    Výherkyním gratuluji a jsem ráda,že jsem mezi nimi objevila i pár známých nicků.

    superkarma: 0 22.06.2012, 09:58:29
  15. [16] FAXÍK [*]

    všem moc blahopřeji, jste šikulky Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 09:46:25
  16. avatar
    [15] hubajda [*]

    Vsem velka gratulace

    superkarma: 0 22.06.2012, 09:28:25
  17. avatar
    [14] saruz [*]

    Všem výherkyním gratuluji. Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 09:18:58
  18. avatar
    [13] carmi [*]

    Gratuluji všemSml59Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 09:02:19
  19. [12] Jarulka [*]

    všem moc blahopřeji Sml59 Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 08:55:47
  20. avatar
    [11] gaba23 [*]

    gratuluji Sml16

    superkarma: 0 22.06.2012, 08:52:15
  21. avatar
    [10] delfi.na [*]

    dámy všem velké gratulace Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 08:46:59
  22. [9] diplopeta [*]

    Děkuji a už se moc těšíme na výhru Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 08:41:51
  23. [8] kukátko [*]

    Gratuluji a přeji dobrou chuť.

    superkarma: 0 22.06.2012, 07:45:58
  24. [7] Roland [*]

    Pěkné počtení - gratuluji všem.

    superkarma: 0 22.06.2012, 07:44:19
  25. avatar
    [6] enka1 [*]

    Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 07:24:33
  26. avatar
    [5] blesksoft [*]

    gratuluju a mlsněte si o prázdninách

    superkarma: 0 22.06.2012, 07:17:10
  27. avatar
    [4] zsuzsika [*]

    hezké rodinné rituálySml16Sml22

    gratuluji všem výherkyním k zasloužené odměně

    superkarma: 0 22.06.2012, 07:09:47
  28. avatar
    [3] LudPa [*]

    Hezky se to četlo, gratuluji.

    superkarma: 0 22.06.2012, 06:59:13
  29. [2] babočka12 [*]

    gratuluji všem výherkynímSml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 05:59:28
  30. avatar
    [1] Jindriska8 [*]

    Moc pěkné příběhy.Gratuluji všem výherkyním.Sml59Sml59

    superkarma: 0 22.06.2012, 01:17:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme