Rodina

Vyděšená tábornice

Čtenářka Kůzle mi poslala k dnešnímu tématu krásné vzpomínání na její táborová léta. Také jste jezdily na tábory rády? Přečtěte si, jak Kůzle vyděsila jednu ze svých spolutábornic...


Krásný slunečný den milé dámy,

na téma tábory bych mohla napsat eleborát o mnoha a mnoha stránkách. Tak třeba naši se na jednom takovém seznámili. Možná ho někdo znáte, jmenovalo se to tam Samopše nad Sázavou a patřilo to SONP Poldi Kladno. Táta pochází z Kladna a máma na ten samý tábor jezdila až z Ostravy. V době svého největšího rozmachu tábor zvládl děti z Čech, Slovenska, Polska, Ruska i Německa. Prostě obrovský mezinárodní tábor. Máma tam tenkrát měla dojet už po druhé a čekal tam na ní jeden z tátových kamarádů, říkal mu, přijede jedna super Ostravanda. Podle mámy ji viděl táta poprvé ze zadu a hned prohlásil, tak tahle bude moje. A byla :-) A letos už 36 let :-)

Táboru zůstali věrní a jezdili na něj každý rok, napřed jako vedoucí, potom jako zdravotníci, neboť jsou oba lékaři, táta to zvládl jako skupinový vedoucí a dokonce i jako „hlavas". A jen co jsem začala drobet rozum brát, tuším od 3 let, brali mě sebou. A já jim jsem za to strašně vděčná. Byly to jedny z nejkrásnějších zážitků z prázdnin. Samozřejmě k nim patřilo každoroční zamilování, nikdy z toho nic nebylo, asi mi to nebylo souzeno tak jako našim. Ale to nic nezměnilo na tom, že na rozdíl od ségry jsem tábory milovala. A každý rok jsem byla ochotná na ně jezdit jak v létě, tak klidně i v době jarních prázdnin. A pořád to bylo od Poldovky.

Zážitků z nich mám opravdu spoustu, ať už vzpomínka na vedoucí Sváťu, která, do té doby neskutečné trdlo na sporty, naučila hrát vybíjenou tak, že jsem se potom dokonce i účastnila meziškolních turnajů ve vybíjené. Taky celodenní sjíždění řeky Sázavy od hradu Český Šternberk až do tábora na kanoích a pramičkách, kdy jsme s pramičkou po jednom jezu skončili pozadu pod vrbičkami na dně pramice. A co teprve bobříky odvahy, které jsem prozpívala, jen abych se nebála. A kdo to neznáte, na začátcích se na tábor jezdilo speciálně vypraveným vlakem, který byl jen náš a stavěl hned za řekou u tábora. Stačilo jen přeběhnout most a byli jsme „doma".

Když už jsme věděli, že se tábor bude prodávat, protože Poldovka se tak tak držela nad vodou, bylo mi 17 a byla jsem tam naposledy jako praktikantka. Dokonce se mi podařilo zvládnout 2 turnusy, jeden, kde jsem neznala ani nohu a potom druhý, s naší pravidelnou bandou včetně rodičů. A právě na to posledním táboře v Samopších jsme si užili nejvíc legrace. Sice jsem po řádění na prvním turnusu ztratila na pár dní hlas a první 2 dny toho našeho jsem prospala, nicméně potom jsem se vyřádila i na tom našem. To tam někdo dovezl masku, jako měla Cecilka v Slunce, seno a erotika, jestli si pamatujete. V jednom oddíle byly děsně nafoukané holky a tak jsme si ji navlíkli a vyrazili na půlnoční „návštěvu". Holky byly vzhůru, zaťukali jsme na dveře, jedna z nich otevřela, šíleně se lekla a zařvala a potom mně nepochopitelným způsobem sebrala kliku jak z venku, tak zevnitř a zabouchla. Chechtali jsme se ještě druhý den. A holky se drobet polepšily.

Poslední tábor nafilmoval táta na videokameru ... chatičky, hlavní štáb, marodku, jídelnu s kuchyní, správce tábora, fotbal vedoucích holky proti klukům s následným naskákáním do řeky a představením kluků, kdy si sundali trenýrky a předvedli „bílou velrybu", táborovou olympiádu, pouť, volbu MISS a MISSáka, diskotéku ... poslední den jsem stála na břehu řeky a brečela jako malá holka. Tábor mi strašně chybí. I když se bojím, že už to nebude takové jako za nás. Kdy šli všichni s nadšením plnit úkoly do táborové hry, i pitomý fotbal nás tenkrát bavil.

Když se mi podařilo naposledy juknout na jeden klasický dětský tábor a nabídla jsem se, že si zahrajeme na kytaru a zazpíváme, raději si děti vzaly přehrávače, mobily a jinou „techniku". Bojím se, že táborové písničky jako je Dajána, Červená řeka a spousta krásných jiných je už pro většinu dětí velkou neznámou. Slíbila jsem si, že je naučím alespoň ty svoje. Vloni na chalupě už jich pár zvládly. A letos v nich budeme pokračovat. A jestli to jen někdy půjde, pošlu je na nějaký ten tábor, aby zažily to, co jsem si já užívala celé ty roky.

Takže táborům a tábornicím zdar. A omluvte mojí slohovou práci.

Kůzle

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Táborové srandičky

Dnes se v magazínu Žena-in pořádně nasmějeme! Posílejte mi své příspěvky na téma: Táborové srandičky. Příspěvky ať jsou proklatě vtipné a krutě humorné, zkrátka k potrhání stehů, protože dnes ocením ten nejvtipnější příspěvek. Zavzpomínejte na...

  • ...táborové průšvihy.
  • ...nezapomenutelnou „kanadu“.
  • ...žerty, které jste na táboře schystaly pro ostatní.
  • ...žerty, které ostatní na táboře schystali pro vás.
  • ..byla jsem instruktorka a děti mi to nandaly.
  • ...úsměvné táborové lásky.

Vaše příspěvky čekám, jako vždy, na redakčním e-mailu...

Nejvtipnější příspěvek ocením lážo plážo táborovou výbavou, totiž parádní měkoučkou osuškou a žabkami (viz foto níže)!

Osuška a žabky

   
30.06.2010 - Děti - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [5] femme [*]

    kuzle — #3  copak my děti, my to brali skoro jako bojovku, ale vedoucí z toho byli na infarkt Sml22 pamatuju si, jak s těma vojákama vyjednávali, ale ti mladí blbci vůbec nekomunikovali Sml31 a co terpve rodiče, ti dostali zprávu, co se děje a že přijedeme o pár dní pozdějc a tenkrát ještě nebyly mobily Sml80 pamatuju si, jak mě přišla k busu přivítat celá rodina a všichni dospělí byli ubrečení Sml15 když tak nad tím přemýšlím teď, jako matka dětí, tak je mi z toho dodatečně ouzko Sml22

    superkarma: 0 30.06.2010, 14:46:42
  2. avatar
    [4] kuzle [*]

    delfi.na — #1 kuchyn nam taky davala zabrat, vzdycky nandavali porce jak pro regiment vojaku ... a kucharky nelenili a obalili hadr na podlahu, clovek se tesil na rizek pres cely talir, rizl do nej a ouha Sml30 a v kynutych knedlicich misto svestek byly sedmikrasky a jetelicky Sml30 cely stul se po takovem objevu svijel smichy Sml22

    superkarma: 0 30.06.2010, 14:04:02
  3. avatar
    [3] kuzle [*]

    femme — #2 to teda muselo byt napinave Sml68 brrrr, ani za nic Sml23

    1. na komentář reaguje femme — #5
    superkarma: 0 30.06.2010, 14:01:02
  4. avatar
    [2] femme [*]

    já jsem jezdívala na tábor do Jiřetína pod Jedlovou, bylo to tam vždycky super Sml67 Sml22 nejvíc vzpomínám na turnus v srpnu 69, kdy celý tábor obklíčili Rusáci v tancích a hlavně těch tanků namířili na tábor plný dětí Sml31 Sml68 

    1. na komentář reaguje kuzle — #3
    superkarma: 0 30.06.2010, 13:53:15
  5. avatar
    [1] delfi.na [*]

    Úplně chápu, taky jsem jezdívala na tábor Olbramkostel zprvu jako dítě, postupem let pak jako instruktor, vedoucí, hospodář a taky jsem si vyzkoušela pomocníka v kuchyni. Vždycky jsem se na to těšila jak malá holka. Sml16

    1. na komentář reaguje kuzle — #4
    superkarma: 0 30.06.2010, 13:41:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme