Vztahy

Vychovává simulanta


Mám pocit, že to Mirka se starostí o svého syna Tomáška trošku přehání. Během své povinné školní docházky na prvním stupni pomalu stejný počet dní prostonal, jako chodil do školy. Pokaždé, když ve tváři jen trochu pobledne a párkrát si odkašle, hned ho maminka uloží do postýlky, uvaří čaj a nechá ho pro jistotu den nebo dva doma. Co kdyby to byla chřipka nebo angína, tyhle nemoci by se přece neměly přecházet. A už vůbec ne u tak malého chlapce.

 

Matka má vždycky pravdu

Tomášek se už docela dobře naučil, jak se vyhýbat školním povinnostem a dalším věcem, které ho zrovna nebaví či je nechce dělat. Stačí na maminku zahrát, jak mu hrozně není dobře, a ona ho ze všeho omluví. Malé děti jsou v tomto neuvěřitelně přizpůsobivé. Zkoušet Mirce vysvětlit, že tomu dítěti vůbec nic není, je zbytečné. Je schopná se pohádat i s dětskou doktorkou. A má vždycky o argument navíc. Lékařka už jí radši všechno odkývá. Je to lepší než mít hysterickou ženu s „nemocným“ dítětem v ordinaci.

 

Na školu se nekašle
Nevím, jak to funguje jinde, ale u nás jsem měla docela smůlu. Dokud mi nevyskočila horečka, či jsem se kašlem nedusila, musela jsem poctivě šupkat do školy. Žádné simulování na moji maminu nemělo šanci. „Studovat se přece musí, takže žádné odkašlávání. Vem si tašku a mazej!“ Flinka ze mě tedy rozhodně nevychovala, ale co vyroste z Tomáška při opačném postupu, se neodvažuji ani hádat.

 

Někdy se to neodhadne
Musím uznat, že několikrát jsem byla ve škole, kdy mi opravdu nebylo dobře a do druhého dne mi vyskočily skoro 40stupňové horečky. Možná, kdybych zůstala ten den doma, zkrátila by se délka nemoci i její nepříjemný průběh. Ovšem nemyslím si, že správné řešení tohoto problému je pro jistotu nechávat dítě doma pro jistotu pořád.

 

OČR vs. matka v domácnosti
Moje matka se mnou věčně doma zůstávat nemohla. Chodila do práce a za časté OČR (ošetřování člena rodiny) by ji zaměstnavatel asi neměl příliš v lásce. Mirka ale je matkou v domácnosti, takže zda má být doma sama, nebo se synkem, je jí v podstatě jedno. A když to pomůže chatrnému zdraví jejího malého synáčka, proč toho nevyužít? Z kluka sice roste ten typ, kterého jednou píchne v pravém boku, a bude z toho marodění na půl roku. Ostatně má k tomu teď to nejlepší vedení. Sotva vystrčí nos z domu a trochu ho ofoukne studený větříček, skončí s rýmou v posteli. Upřímně, pokud jsou moje domněnky správné, dost lituji jeho budoucí ženu.

 

Snad se mýlím
Možná se však pletu. Je pravda, že toto simulování patří k dětským dnům. Každé dítě to minimálně jednou zkusí, a když mu to projde, považuje to za osvědčenou metodu. Naučí se různé fígle v podobně teploměru šoupnutého do teplého čaje či velmi věrohodné simulování kašle. Ale jak jde čas, mladé lidi to pouští čím dál tím víc a začnou si budovat svou kariéru. Nemoci přechází s nějakým tím multivitaminem, jen aby nezanedbali něco, co by pak těžce museli dohánět. A je vcelku jedno, zda je to škola nebo práce. Snad toto bude i Tomáškův případ. Koneckonců, kluk je to chytrý.

 

Jak myslíte, že to s Tomáškem dopadne? Bude z něj flink? Nebo ho časem jeho simulování přejde? Jste taky slabá, co se týče zdraví vašeho dítěte, a raději ho necháváte doma? Nebo se ho snažíte zocelovat a nepovolovat mu časté absence ve škole kvůli každému zachrchlání? Zkoušela jste taky jako malá simulovat? Jak jste to dělala? A prošlo vám to?

   
30.11.2007 - Láska a vztahy - autor: bezradná Eleonor

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [106] stepka [*]

    může to být psychické

    superkarma: 0 04.01.2008, 23:14:20
  2. avatar
    [105] idiska [*]

    Nyotaimori:

    superkarma: 0 03.12.2007, 19:05:48
  3. [103] Karonela [*]

    superkarma: 0 02.12.2007, 21:47:18
  4. [101] zzz [*]

    Nemám ráda simulanty.

    superkarma: 0 02.12.2007, 15:42:39
  5. [100] mindulinka [*]

    idiska: něco na tom bude, náš syn začíná mít problémy s ekzémy, tak už koupeme jen ve vodě a bez mýdla, ani jednou za týden nesmíme, jinak mu tak zhrubne kůže, že musíme mazat kortikoidní mastí. A teď víme, že mu prospívá ho raději namočit a omýt vodou obden a nemá takový problém jako kdyby se máchal každý den.

    superkarma: 0 02.12.2007, 14:32:43
  6. avatar
    [99] idiska [*]

    no jak by to s ním dopadlo...blbě ...všechno, co jde do extrému je zlé...ono se nadarmo neříká, že čistota půl zdraví a špína celé...sestřenenka by se jako malá nedotkla bosou nohou země, ponožky jen bílé a jakmile chytly byť jen nádech jiného odtínu, ihned je vyměnila...tak spotřebovala několikero ponožek za den...a dnes...nemůže mít děti, prostě má problémy s imunitou jak blázen , věčně nějaké záněty, doma je pomalu jako by byla v důchodu

    superkarma: 0 02.12.2007, 14:22:07
  7. avatar
    [98] edith1975 [*]

    to je síla, nic se nemá přehánět. Simulovat, že mi není dobře, to jsem nikdy neuměla.

    superkarma: 0 02.12.2007, 14:11:56
  8. avatar
    [96] loentynka [*]

    každému co jeho jest...

    superkarma: 0 01.12.2007, 11:44:07
  9. [94] elenkas [*]

    superkarma: 0 01.12.2007, 10:32:50

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [93] sukovka [*]

    nic se nemá přehánět

    superkarma: 0 01.12.2007, 06:27:35
  2. avatar
    [92] Kassy [*]

    Já jsem ve škole nikdy nesimulovala, spíš jsem vždycky do poslední chvíle tajila, že mi není dobře, protože jsem, zvlášť později na gymplu, nesnášela, jak se ke mě máma okamžitě začala chovat skoro jako k batoleti. Takže jsem už jako dítě různé virózy přecházela a běžně chodila do školy se zvýšenou teplotou. Později jsem občas žádala aspoň omluvenku na tělocvik, když mi bylo blbě z menstruace. Dneska nemám důvod simulovat - jestli jdu nebo nejdu na přednášku je moje věc, nikdo mi do toho nekecá. Snažím se to brát rozumně a zhodnotit pro a proti obou variant. Zvlášť pečlivě to budu zvažovat od letošního léta, kdy mi tohle přecházeni a dělání, že jsem zdravá, vyneslo dva týdny v nemocnici a antibiotika do žíly na těžký zánět ledvin. V začátku by to zachránil týden klidu doma a antibiotika v prášcích. Ale přiznávám, že občas výmluvu "není mi dobře" používám, když chci odmítnout něčí pozvání někam a nechci říct přímo, že zrovna nemám chuť dotyčného vidět. I když je to asi průhledné.

    superkarma: 0 30.11.2007, 23:14:52
  3. [91] VendaZ [*]

    I takové matky jsou mezi nami.

    superkarma: 0 30.11.2007, 21:40:00
  4. avatar
    [90] Deta [*]

    Jako malá jsem nesimulovala, to přišlo až na střední

    superkarma: 0 30.11.2007, 21:34:44
  5. [89] Samík97 [*]

    Opravdu se to nedá odhadnout?Často se mi stávalo, že mi přišlo vyloženě nemocné dítě do školy a po změření teploty jsem volala mamince.Prý to ví, ale do práce MUSÍ tak tam děťátko mám NĚKDE uložit,svačinu má v tašce.A STAREJ SE! Dětí tenkrát plná třída a učit se musí.Obvykle skončilo někde na žíněnce nebo lehátku v koutě třídy,jinde se netopilo a vařil se čaj...A druhý den třeba bylo opět ve škole a situace se opakovala.Dítě bylo přespolní.

    superkarma: 0 30.11.2007, 21:31:17
  6. avatar
    [88] Babca.p [*]

    Nic se nemá přehánět.

    superkarma: 0 30.11.2007, 21:22:06
  7. [87] martinik [*]

    Aby na to Tomášek nakonec nedojel.

    superkarma: 0 30.11.2007, 20:54:09
  8. [86] Tobbi [*]

    Ťapina: Jako teorie jistě dobrý, ale když na tebe celý vyučování spolužačka chrchlá, prostě tě to s***.

    superkarma: 0 30.11.2007, 20:02:46
  9. [85] veerac [*]

    Nic se nemá přehánět.

    superkarma: 0 30.11.2007, 20:01:15
  10. avatar
    [84] Štěpka [*]

    u mě je to něco podobného v dětství jsem to na naše zkoušela občas to prošlo a teď abych nepřišla o práci tak i s horečkama a s antibiotiky pořád v práci

    superkarma: 0 30.11.2007, 18:43:14
  11. avatar
    [83] Vivian [*]

    Taky jsem to zkoušela a procházelo mně to Ale do dospělého života se to se mnou nepřeneslo, dnes funguju i se čtyřicítkama horečkama, nikdo mě totiž neomluví

    superkarma: 0 30.11.2007, 18:33:18
  12. avatar
    [82] Ni-ka [*]

    Děti nemám,ale teďka jsme na toto téma mluvili s naší učitelkou a ona řekla tot.Moje dcera to na mě jednou zkoušela,měla před písemkou a prej ji bolí bříško.Koukla na ni a jelikož zná sou dceru,tak si řekla že není něco vpořádku.Chvilku ale zkusila hrát její hru,řekla jí.Dobře,jestli je ti opravdu špatně,tak zajdem k paní doktorce a ta se na tebe koukne,píchne injekci,dá prášky a já ti uvěřím,ale jestli nechceš jít do školy jen kvůli písemce,tak věř,že ji budeš muset psát znovu a já ti nijak v tvém podvodu pomáhat nebudu.Holčina se umoudřila,řekla že to zkoušela a šla do školy.Není dobré děti strašit,ale je dobré mít tu svou autoritu a říct si,já jsem tady rodič a ty mi poroučet nebudeš. Jedna holčina to totiž, jako simulování zkoušela tak dlouho,až ji ze školy vyhodili.

    superkarma: 0 30.11.2007, 18:26:35
  13. [81] carodejnice [*]

    může z něj být jen flink, nic jiného.

    superkarma: 0 30.11.2007, 18:24:05
  14. [80] LudmilaJasonkova [*]

    jo,jo

    superkarma: 0 30.11.2007, 17:55:15
  15. avatar
    [79] majazd [*]

    kyka:souhlasím s tebou

    superkarma: 0 30.11.2007, 17:28:11
  16. [78] Reni [*]

    Simulování bylo u mě v dětství jen jedenkrát.
    Maminka to odhalila. Moc se mě věnovala auž
    jsme si to nedovolila.
    Dnešní maminky mají hodně aktivit a vše nemohou
    stíhat. Když je dítě, měly by se mu pně věnovat.

    superkarma: 0 30.11.2007, 17:25:06
  17. [77] anité [*]

    Myslím, že není dobré vést děti k přílišné simulaci, oni si občas poradí i sami.

    superkarma: 0 30.11.2007, 16:59:54
  18. avatar
    [76] Ťapina [*]

    Tobbi: U nemocí přenosných kapénkovou infekcí vede striktní separace nemocných jen a pouze k tomu, že nákaza, která by kolektivem jinak proletěla během pár týdnů, se vleče i měsíce a slabší jedinci můžou onemocnět klidně i dvakrát. Akorát holt na smrkající dítě ve škole si může každý ukázat prstem, že to je ten bacilonosič, co tu všechny nakazil, zatímco chytit nemoc někde venku je takové jakési "čistější" Rýmu prodělám každoročně, ať jsem v kolektivu nebo ne (teď momentálně bydlím s přítelem a pracuju sama, a ejhle, měla jsem ji) a za nemoc ji taky nepovažuju.

    superkarma: 0 30.11.2007, 16:57:03
  19. avatar
    [75] MEK [*]

    s mým Tomášem je vše v pořádku v úterý měl třídní schůzky

    superkarma: 0 30.11.2007, 16:24:56
  20. [74] gentiana [*]

    Mě máti občas přesvědčila, že jsem nemocná a že určitě musím zůstat týden s babičkou, přestože jsem kypěla zdravím. Což ovšem mělo velmi prostý důvod, po delším období chodění do školy jsem začala hysterčit, že do naší školy už nepůjdu, že mě mají dát do nějaké opravdové, že mi všichni slibovali, že až budu ve škole, budu se tam Učit Věci a my se neučíme nic, akorát čteme, počítáme a píšeme. Takže jsem týden nebo dva zůstala u bábi, dělala jsem si, co jsem chtěla a nějak jsem se uklidnila, abych byla schopná překlepat další měsíc ve škole bez hádání se s učitelkou nebo tak něco.
    Z různých důvodů jsem už tak v deseti byla profesionální lhářka, takže simulovat umím taky:D

    superkarma: 0 30.11.2007, 16:09:27
  21. avatar
    [73] kyka [*]

    Myslím, že mamince by prospělo přečtení knihy Malý tyran, sice to není o simulování, ale je to dost podobné.

    superkarma: 0 30.11.2007, 16:09:22
  22. [72] Tobbi [*]

    "Svoje děti vedu k tomu, že je lepší být zdravý než nemocný a snažím se jim vysvětlit, že rýma není nemoc. Doma si je nechávám až když mají teplotu nebo opravdu hrozný kašel. Rozhodně si myslím, že je lépe děti zocelovat, než z nich dělat chudinky."

    Jo, takovou jsem měla spolužačku. Pro její maminku taky "rýma nebyla nemoc", takže Kačena chrchlala o sto šest na všechny ostatní, až jsem si kolikrát říkala, že by měla zasáhnout učitelka a poslat ji domů.

    jinak, co vím, tak v některé školce nachlazené děti "vrací" rodičům, aby nenakazily celý kolektiv.

    superkarma: 0 30.11.2007, 16:03:33
  23. avatar
    [71] Aloren [*]

    Přehnaná péče vždy škodí, děti se mají otužovat, zocelovat nástrahami života již od útlého dětství a ne jen ochraňovat...Uvědomuje si ta maminka, že mu bude muset zametat cestičku až do dospělosti...??? Nebude z něj nic, rozhodně ne samostatná bytost...

    superkarma: 0 30.11.2007, 15:56:49
  24. avatar
    [70] Evik8 [*]

    Občastné simulovanie nikomu neuškodí ,ale ak mamičky skutočne skáču pri každom zakašľaní svojich ratolestí,tak je to na hlavu a takého deti asi dosť obrany v budúcnosti mať nebudú...Ja sama som občas zasimulovala a myslím,že to mamka vedela,ale deň ma doma nechala...

    superkarma: 0 30.11.2007, 15:48:33
  25. avatar
    [69] Eva_CZ [*]

    superkarma: 0 30.11.2007, 15:45:08
  26. avatar
    [68] čája [*]

    Svoje děti vedu k tomu, že je lepší být zdravý než nemocný a snažím se jim vysvětlit, že rýma není nemoc. Doma si je nechávám až když mají teplotu nebo opravdu hrozný kašel. Rozhodně si myslím, že je lépe děti zocelovat, než z nich dělat chudinky. A upřímně řečeno, většinou už večer předem poznám, že v noci vyskočí teplota, že něco není vpořádku. Ale tak to funguje asi u všech "normálních" matek, že?

    superkarma: 0 30.11.2007, 15:09:52
  27. avatar
    [67] femme [*]

    jako malá jsem byla v simulování hvězda a proto měly moje děti smůlu, byly odhaleny hned v zárodku

    superkarma: 0 30.11.2007, 15:02:01
  28. [66] mindulinka [*]

    Já si myslím, že u normálního dítěte se normální nemoc pozná. Pokud syn nemá horečku šupajdí do školky a já do práce. Je fakt, že u zvýšené teploty nebo menšího nachlazení stačí první 1 až 2 v teple a většinou je po nemoci. Až na to, že na nachlazení ošetřovačku nedostanu a pak se z toho většinou vyvine chřipajzna.

    superkarma: 0 30.11.2007, 14:56:32
  29. avatar
    [65] paji [*]

    Tak simulantství už mám dávno za sebou

    superkarma: 0 30.11.2007, 14:45:09
  30. avatar
    [64] Jirika [*]

    Já jsem úmyslně simulovala až na střední. Zubařka mi dělala můstek, mohla jsem se ve třídě tvářila, že mě moc bolí zuby (i když skoro neboleli naštěstí), nemusela jsem odpovídat u zkoušení a když se měla psát písemka nechala jsem se omluvit od vychovatelky na internátě.
    Na základce jsem simulovat nemusela, babička mě ráno poslala do školy, než jsem v zimě vylezla na kopec, kde škola stála, udělalo se mi zle. Zcela bez simulování jsem zvracela, učitelka mě poslala domů. Děda mě vzal k doktorovi, popovídali si o svých sbírkách známek a mě naordinovali penicilín. Tak se to párkrát zopakovalo až jsem se po penicilínu osypala. K doktorovi se mnou šla mamka. Doktor jí do očí řekl, že alergie na penicilín neexistuje.
    Teprve na vysoké jsem se dostala k rozumné doktorce co mi dala udělat krevní testy a zjistila, že mám v háji imunitu a místo antibiotik přešla na autovakcínu, která měla aspoň nějaký účinek.

    superkarma: 0 30.11.2007, 14:17:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme