dog

Veterinářky a odbornice na problémové chování psů Hanky Žertové jsme se tentokrát zeptali na nemocného pejska. Bohužel i to se může stát, a pokud se tak stane, je potřeba vědět, jak se v situaci, kdy pes onemocní, zachovat...

Když pes stůně

Stejně jako my, i psi čas od času onemocní. Někdy jde jen o únavu nebo malé nachlazení, jindy o infekci s prudkým průběhem nebo o alergickou reakci. Mladí psi si častěji přivodí nějaký ten úraz, mlsouni zažívací potíže, psi žijící venku jsou náchylnější k nemocem močových cest. Starší psi trpí na chronická onemocnění kloubů, ledvin, někdy i srdce. Velkým postrachem jsou nádory, které nejsou bohužel u psů žádnou vzácností.
Zde jsou vyjmenovány stavy a situace, kdy byste neměli příliš váhat a rychle dopravit psa k vašemu veterináři. Lépe třikrát přijít s banalitou, než jednou zanedbat vážný stav.

Kdy jít na vetrinu

  • Poranění (řezná, kousná, střelná, bodná, pády z výšky, autoúrazy)
  • Všechny náhle vzniklé nenormální stavy (kulhání, nechuť k pohybu, ulehnutí a apatie, záchvaty křečí, horečka, otoky, zvětšení dutiny břišní, krvácení z tělních otvorů, třepání hlavou, úporné škrábání, agrese nebo panický strach)
  • Zhoršená kvalita a vypadávání srsti, svědivost některých míst těla, bulky, otoky, boláky a mokvající či krvácející léze na kůži, výtoky z uší či očí
  • Nechutenství, zvracení, průjem či zácpa trvající více než 24 hodin
  • Kašel, ztížené dýchání, výtok z nosu
  • Častější močení, někdy spojené s vyšším příjmem vody, změna barvy moči
  • Výtoky z pohlavních orgánů
  • Změny smyslového vnímání (přecitlivělost na světlo, hluk nebo dotek, nebo naopak horší orientace v prostoru, zhoršená reakce na zvukové podněty), změny chování

Poté, co veterinář psa vyšetří a stanoví diagnózu, seznámí vás s léčebným režimem. Kromě toho, že budete vašemu pacientovi pravidelně podávat léky, mu můžete významně prospět také šetrným a ohleduplným zacházením.

Jak se k psímu pacientovi chovat

Dopřejte nemocnému psovi klidné a pohodlné místečko, kde jej nebude nikdo rušit. Všichni se snažte chovat tak, jako kdyby byl nemocný někdo z rodiny - žádný velký hluk, hádky, návštěvy. Procházky omezte jen na nutné vyprázdnění a postupně je prodlužujte podle kondice psa. Počítejte s tím, že pes bude nevrlý a při bolestivých stavech může být i agresivní. Proto na ošetřování a podávání léků buďte vždy raději dva - jeden psa šetrně, ale pevně přidrží, a druhý ošetří ránu nebo podá lék. Vše se snažte dělat v klidu - každé větší rozrušení jednak může narušit léčbu, ale také vyvolává u psa nedůvěru a strach. Nechuť k příjmu vody lze řešit podáváním ředěného masového vývaru, nechuť k jídlu se dá zažehnat dobře uvařeným libovým masem, pokud pes nemusí držet předepsanou dietu. Rekonvalescent pak potřebuje hlavně vaši podporu a povzbuzení, ujištění, že stále patří do vaší smečky. Proto mu pomaličku, podle přibývajících sil, hledejte „práci“ a nešetřete pochvalou a odměnou.

  • Hanka ŽertováČlánky na téma Výchova psa s veterinářkou Hankou Žertovou uveřejňujeme v magazínu Žena-in.cz každý pátek. V dalším díle se dozvíte, jak se chovat ke stárnoucímu psovi. Pokud máte k tomuto tématu nějaký konkrétní dotaz, pošlete mi ho na e-mail: jakub.koci@zena-in.cz nejpozději do středy 24. března. Článek o stárnoucích psech si můžete přečíst v pátek 26. března.
  • Pokud vás osoba Hanky Žertové a její rady zajímají hlouběji, navštivte server: www.zvirataazdravi.cz

SERIÁL: Výchova psa

Reklama