Dnes mám trošku více času a pročítala jsem si vaše příspěvky. Jsou zajímavé a zároveň smutné.

Ani já jsem se nevyhnula manželské krizi. Nepřicházela pravidelně třeba po 3 nebo 5 letech. Říkám, že krize byla jako nepravidelná menstruace. Když přišla vlna tsunami, to jsem se i s dcerou odstěhovala od manžela a šla do manželské poradny. Psycholog probral zvlášť mne i manžela, dal si naše výhrady dohromady a pak jsme měli společné sezení. Vrátila jsem se, tchán mi byl vděčný, hlavně skrz vnučku, kterou měl velice rád. Tchýně se do mne navezla, že takové manželské věci se mají držet pod pokličkou. Podle mne to není dobré. Ten třetí se na problém dívá úplně jinýma očima. Zřejmě jsem měla štěstí na psychologa.

Jediné co jsem manžela naučila je, že se i po hádce spolu bavíme. Jen jednou mi po hádce napsal vzkaz: Vzbuď mě ve 4:55hoh ráno a já jsem mu napsala: Je 4:58hod a čas vstávat a šla jsem do práce. Samozřejmě že zaspal. Vlak nestihl, do práce přišel pozdě, den blbec jako když vyšije. Jaká byla míra jeho adrenalinu nevím, ale když se vrátil, mluvili jsme spolu normálně. Dostal rozum. Myslel si, že dcera bude dělat parlamentáře. Děcko do hádek jsem netahala, i když si dělalo obrázek o svých rodičích.

Je zajímavé, že se hádáme vždy o malichernosti. Hlavní nedostatky manželovi a jeho rodičům unikaly. Bohužel, s tím ale nehnu.

Krásný a pohodový den přeje arjev


Děkujeme za příspěvek a také přejeme krásný a pohodový den :).

redakce@zena-in.cz

Reklama