Reklama

Je mnoho nevědních oborů, nevyučují se v žádných školách ani na ně neexistují kurzy, a přesto jsou pro nás všechny tak důležité. Jedním z nich je „jak vychovávat děti“. Přečtěte si názor jedné z našich čtenářek - maminky Heleny, a přispějte samy k dnešnímu tématu: Výchova dětí.

talk

Když se rozhodneme přivést na svět nového človíčka, studujeme, jakou pořídit postýlku, jakého pediatra zvolíme, které materiály jsou nejlepší pro oblečení, později jestli biopotraviny, nebo stačí ty normální... Ale otázka výchovy - to je pro mnohé z nás mlhavy pojem.
Většinou děláme to, co považujeme za nejlepší, bud pokračujeme v zažitém modelu našich rodičů, nebo se naopak snažíme tomuto modelu vyvarovat, existuje také kupa odborných či alternativních knih, které se nám snaží tuto cestu proklestit. Někdo to může také pojmout stylem uvidíme, jaké to naše děťátko bude, a pak se nastaví model.

I v tomto oboru se ovšem informace a zkušenosti stále vyvíjejí, pokud nás naši rodiče dávali na nočník s prvním posezem, my jsme naše děti většinou dávali, až když chodily a měly trochu rozum z toho, co po nich chceme. Jak je to správně?

Co jedinec, to názor, co generace, to jiná zkušenost

Nechat si poradit je jedna věc, použít svůj rozum v dané situaci druhá. Nejlépe podle mě a zkušeností z výchovy mých dvou dětí je zkompletovat toto dohromady. Každý rodič zná to svoje robátko nejlépe, byla jsem ráda za rady typu: na tuto vyrážku použij toto, tyto příznaky většinou znamenají tuto chorobu. Ale stran vychovávání dětí se domnívám, že jsem se snažila poslouchat především intuici. A neříkám, že jsem vždy všechno udělala správně. I chybami se člověk učí. Děsí mě lidi, kteří slyší řvoucí dítě v MHD a hned by mu napráskali, aby bylo zticha. Snažím se neposlouchat, když mi někdo říká: musíš to dělat tak a tak. Odborné publikace, které berou všechny děti jako jeden celek bez možnosti povahových rozlišností a různosti osobnostních typů, nečtu. Jestli moje dcera byla úžasně klidné dítě, které si stále malovalo, lepilo a vystřihovalo, syn byl neklidný, vzteklý a stále v pohybu. Pastelky hodil pod stůl, časopis roztrhal a lepidlo sveřepě ignoroval. Těžko pak bylo použít odbornou poučku, co má dítě dělat v kterém měsíci či roce věku.

Pokud bych měla shrnout otázku, zda si nechat do výchovy zasahovat, asi by mi vyšlo toto: Je dobré vyslechnout si dobře míněnou radu, setkávat se s lidmi, kteří mají děti podobného ražení, a vyměňovat si názory na jejich výchovu. Zkušenost je totiž velmi poučná, stojí-li za ní úspěch. Ale i tak, každý člověk-dítě je tu v jednom jediném provedení, nikdo nejsme stejní, a tak je dobré i ozkoušené praktiky trochu modulovat na tu svoji konkrétní situaci či problém. Když jsme nejistí, jestli je vše v pořádku, je fajn přečíst si o podobných věcech, zavolat kamarádce, která třeba v podobné situaci byla, nebo je jen podle našeho názoru zkušenější. Proradit se určitě ano. Ale rozhodovat se podle sebe.

čtenářka Helena

Dnešní téma na magazínu žena-in se týká všech rodičů a dětí. Necháte si mluvit do výchovy, nebo žádnou pomoc nepotřebujete? Přispějte a získejte luxusní přívěšky!

Mluví vám někdo do výchovy vašich dětí?

  • Rozmazluje vám je?
  • Jak to snášíte?
  • Kterou radu jste si vzala k srdci a jste za ni vděčná?
  • Která rada vám přišla nejabsurdnější?
  • Kdo radí víc? Vaši rodiče, nebo „tchánovci“?
  • Už jste se někdy kvůli dobře míněným radám pohádala?
  • Do čeho byste si nikdy nenechala mluvit?
  • Umíte asertivně rady odmítnout, když se vám nelíbí?
  • Žádala jste vy sama o radu? Ptala jste se, jaké jste byla dítě a co na vás platilo?

redakce@zena-in.cz

A jedna z vás, ta, která bude mít zítra v 16. hodin pod svým příspěvkem nejvíce reakcí, získá luxusní přívěšky z kolekce SWAROVSKI ELEMENTS od společnosti www.svet-koralku.cz  

sperkxy